v sobotu 17.8. jsme se vypravili s valdou a alberthem do třince-vendryně na česko-polský (nebo polsko-český - jak je komu po chuti) festival zlot. po neplánované, leč poučné exkurzi po třineckých železárnách, která byla způsobena naší špatnou znalostí místních končin, jsme úspěšně dorazili na místo. sice asi o hodinu později, ale naštěstí jsme o nic nepřišli, neboť začátek se shodou okolností také trošku zpozdil. dokonce jsme se stihli ještě před začátkem občerstvit.

cirka v 18 hodin festival vypukl vystoupením skupiny p.metoda. příjemná kombinace bicích, basy, poloakustické kytary a houslí, výborná zpěvačka. hráli své skladby, všechny v polštině. opravdu se mi to líbilo, což dokládá i to, že když jsem ve snaze mermomocí nadšeně tleskat, chytila svůj kelímek s červeným vínem do zubů, abych měla volné ruce, půlku jsem na sebe vylila. no nevadí, už byly i větší ztráty…

vzápětí nastoupila těšínská skupina glaider, která nikoho nenechala na pochybách, že "punk´s not dead". čtveřice mladíků vlastními svižnými anglicky zpívanými písněmi začala přivádět publikum do varu… při potlesku jsem na sebe vylila zbytek vína. rozhodla jsem se, že budu po zbytek večera pít jen pivo - jde lépe vyprat.

hudební vystoupení byla prokládána různými soutěžemi, na které organizátoři pod záminkou skvělých cen nalákali nejednoho dobrovolníka. po přetahování lanem nastoupila na pódium bohumínsko-věřňovická kapela glayzy. tato šestičlenná skupina, zpoloviny tvořená ženami (zpěv, bicí, sólová kytara) hraje nápaditý - troufám si říci - hard rock. na své si museli přijít všichni, neboť na repertoáru mají své písničky zpívané česky, polsky i anglicky. během vystoupení neodhazovali trsátka jak bývá zvykem, ale kompakty se svými nahrávkami, což diváci kvitovali s povděkem.

mezitím se setmělo a na řadu přišla skupina blues company. hráli převážně převzaté kousky, troufli si dokonce na jimiho hendrixe. tomuto vystoupení jsem, bohužel, nepřihlížela, protože jsem šla do zákulisí pochválit "glayzám" novou zpěvačku.

no a pak už nastoupily netrpělivě očekávané "minutky". -123 minut byli skvělí, to snad nemá cenu ani komentovat. předchozími skupinami rozpálené publikum se začalo vlnit a tančit. škoda že na festivalech jsou jednotlivá vystoupení časově dost omezená. kdyby to bylo na mě, tak je z toho pódia vůbec nepustím. a myslím, že bych nebyla sama.

a nakonec jako zlatý hřeb večera... patrycja markowska, která jako správná hvězda přijela v limuzíně (snad si z ní vezmou příklad i ostatní účinkující a napřesrok si budeme moci prohlédnout zblízka limuzín více). tato mladá zpěvačka je dcerou zpěváka polské veleúspěšné skupiny perfect. a otec se za ni určitě nemusí stydět. byla skvělá a publikum bylo unešeno... také její vystupování na pódiu stálo za to. mně osobně se nejvíce líbilo obnažování některých členů doprovodné kapely (v mezích slušnosti bohužel). a styl? celkem nářez, rock tvrdšího kalibru. texty - jak jinak než polsky, zaznělo ale i několik převzatých písniček v angličtině.

počasí bylo báječné, po delší době zase léto...

toť vše. byl to skvělý večer. celou zpáteční cestu v autě jsem už notně znavená prospala a kdyby mě nevzbudili, spím tam dodnes…

alča