majáles ou 2003
[černá louka] :: 07.05.2003

až šest reportérů se vzepjalo a popsalo alespoň něco málo z toho, co vidělo na ostravskouniverzitním majálesu. nikdo z nás neviděl všechno, někdo jen velmi málo... takže jsme dali pera dohromady a každý přispěl svou troškou do mlejnku.

majáles podle krysy

letošní majáles ostravské univerzity se těšil dobrému počasí a velkému počtu návštěvníků. program byl rozdělen do tří scén. uvnitř pavilonu c5 se hrálo a pouštělo ska. zde jsem shlédl vystoupení ostravské kapely trouble gang, která i přes značné akustické nedostatky prostor pavilonu dokázala početné diváctvo zaujmout. po nich pak nastoupili taktéž ostravští sultan soliman, kteří zběsilé ska nahradili pomalejším reggae.

paralelně s jejich vystoupení hrála na venkovním pódiu ukřičená kapela bannana. před nimi vystoupili v ostravě již poměrně dobře známí czerwie, po nich pak elektrick mann s trojicí "zpěváků". jejich produkci jsem opustil vydaje se vstříc klubu prostor, kde se nacházela divadelní sekce majálesu. dorazil jsem právě na začátek vystoupení ostravského souboru dividlo, kteří předvedli lehkou, divácky nikterak náročnou sérii scének ku pobavení publika a účinkujících.

závěr večera pak obstarala kapela november 2^nd a dlouho očekávaní -123 min., jejichž vystoupení bylo opravdu skvělé. po dvou přidaných kusech se část diváctva zmožená ze stání v řadách u pivních stánků či jízdou na malých kolotočových autíčkách vydala vstříc domovu. a já s nimi.

majáles podle strictlyho bluea

poznámka nad čarou: můj report se týká jen november 2^nd, ostatní jsem nebyl schopen vnímat, akci jsem pojal více "společensky" než "hudebně"...

tak se nějak čím dál více stávám ortodoxním fanouškem november 2^nd... již předem to byl pro mě jasně definovaný vrchol majálesu, takže jsem skupiny "před" poslouchal jen jedním uchem a "po" mě už nemohlo nic zaujmout. posun do jiných teritorií oproti únorovému parníkovskému koncertu byl nabíledni, hrálo se venku, před větším publikem, takže kapela sáhla především po rytmických skladbách z debutového alba jako cut up, get no sleep nebo tomcat blues... s neskutečnou profesionalistou s jakou se pohybují po pódiu předvedli v momentě, kdy basákovi aleši zenklovi odešla jedna struna a zpěvačka saša langošová s přehledem sáhla po své akustické kytaře a zaplnila technický výpadek svou baladou, takže to nakonec vše vypadalo, jako že se vlastně nic nestalo. vedle známých věcí odeznělo i poměrně dost nealbového materiálu. jen malá připomínka: pořád mi na koncertech chybí doprovodné vokály, kterých je na desce spousta a výrazně obohacují zvuk skladeb. já to opravdu sám neuzpívám...

poznámky pod čarou: docela mě znechutila skutečnost, že poté co jsem si vystál půlhodinovou frontu, tak přede mnou prodal "výčepní" posledních 7 piv člověku který se předběhl z boku ke stánku a na mé argumenty odpovídal prodavač slovy: "a tady stejně žádná fronta není, tady všichni stojí tak nějak okolo"... došly kelímky nikoliv pivo!!! a z použitých - jak mi nabídl - jsem opravdu nemínil pít...
jo ještě jeden postřeh: když jsem byl na záchodě v céčku, nějaká slečna tam přišla "umělecky tvořit" a fotografovala čůrající osazenstvo na pánském záchodě... no jo, ti umělci z ostravské univerzity... ;o)

majáles podle alči

já jsem přišla na černou louku trošku později, takže jsem stihla už jen pár písniček červíků, což mě trošku mrzí... i když atmosféra na koncertě za bílého dne a ještě k tomu v pěkném vedru je celkem o něčem jiném, než večer někde v klubíku. moc se ještě netančilo, lépe řečeno netančilo se vůbec, až na jednoho nebo dva odvážlivce (samozřejmě z bohumína).

pak nastoupila banana a poněkud se přitvrdilo, lidi nastoupili pod pódium. můžu říct, že bananě sluší jak klubová scéna, tak open air pódium. zpěvačka vladivojna má sice poněkud ztížené podmínky pro výměny kostýmů, ale zvládá to bravurně. (a já z té výměny nic neviděl... kruci! - pozn. dudyna)

ze skupiny elektrick mann jsem toho taky moc neviděla (díky neodkladným záležitostem samozřejmě :o), ale něco přeci. nejprve jsem se tvářila možná poněkud rozpačitě, ale nakonec se mi to zalíbilo, získali si mě hlavně svými vtipnými texty, jejichž znění si však už bohužel nepamatuji.

endless jsem taky někde prokorzovala a prokonverzovala, abych pravdu řekla, tak takovou hudbu jsem hodně poslouchala, když jsem byla mladší. ale starého dobrého hardrocku a metalu není nikdy dost a byla by škoda, kdyby vymřel.

část koncertu november 2^nd jsem sice strávila na kolotoči (nikdy neodolám), ale jinak můžu říct, že november 2^nd je velmi příjemná hudba, opravdu tak trošku folk, jen na elektrizované nástroje... a abych nezapomněla: šikovný basák :o)

no a minutky... skvělé jako vždy, to už asi jiné nebude :o) oni už jsou hoši prostě takoví.

a jelikož na závěr bylo poměrně chladno, přesunula jsem se na taneční scénu. sice jsem tam trošku působila jako pažout mezi vší tou mládeží, ale i mé staré kosti potřebují rozhýbat, tak jsem se vmísila do tančícího davu. obzvláště když nastoupil inspiral x62, parket se dostal do varu. tento dj opravdu ovládá své "nádobíčko" dokonale a jeho hudba je tak různorodá a nápaditá, že se velmi líbila i mně, i když této hudbě zrovna moc nerozumím.

majáles podle trembiho (z tak trochu jiného pohledu)

náhodný kolemjdoucí, zvědavec či rodinka s dítětem na procházce - i takoví byli návštěvníci letošního majálesu. jednou z variant byl i můj případ. krásný slunečný den, ideálně stvořený na špacír s kočárkem - pomyslili jsme si spolu s manželkou. proč nespojit příjemné s užitečným a nerisknout osmiměsíčního davida vtáhnout již v tomto raném věku do spáru undergroundu - pomyslili jsme si spolu s manželkou. risk je zisk - pomyslili jsme si spolu s manželkou a zamířili k branám černé louky. čím více jsme se přibližovali, tím více přibývalo kumulace bytostí a decibelů. míjeli jsme helaxáckého broučka a reggae & ska dj´s scénu a zařadili se do zadních, vyčkávacích pozic. příjemným překvapením byly i jiné rodinky s ratolestmi rozličných věků, které vzadu činily totéž. roztažené deky jako někde na koupáku nebyly vyjímkou. david se zaujetím sledoval vše okolo, já se jal objednat si něco k pití. to byl bohužel nadlidský výkon, zapříčiněný protáhlými frontami u všech občerstvovacích stanů. ihned jsem pochopil jedince s lahváči, víny a podobnými koupenými nápoji v rukách. nelze říct, že toto organizátoři nezvládli - po minuloročním slejváku zřejmě nepočítali s pěkným počasím a takovou velkou účastí.

hudební produkci jsme pozorovali z povzdálí, kde se hlasitost ještě dala unést a celistvý sound byl možná srozumitelnější, než někde zepředu. davida nejvíce zaujala svým pěveckým projevem frontmanka vladivojna ze seskupení banana. asi mu připomínala zvuky, které vydávají některé z jeho oblíbených hraček. úsměvy častoval hlavně kolemjdoucí pankáče s číry, hipíky s pestrobarevným oblečením či klátící se individua, která mu nejspíše asociovala vlastní pojetí chůze.

s ubývajícím sluníčkem a zájmem malého jsme to postupně zabalili s pocitem kvalitně stráveného odpoledne a příslibem účasti v příštím roce. to už doufám david vystojí tu frontu na pivo za mě :)

majáles podle dudyna

motyla susekivina snad z nás nestihl nikdo... to víte, pracující jen málokdy mohou dorazit už ve dvě. poštěstilo se mi dorazit alespoň v půli koncertu kapely quitko. pánové zahráli dle očekávání z dema (viz. náš tour servis) velmi dobrý bigbítek s tak trochu mnohoznačnými texty. šlapalo jim to slušně, klukům ušatým. a až na tradiční hvízdot aparatury byly asi spokojeny obě strany: divácká i muzikantská.

o czerwech asi těžko budu moci psát nezaujatě. tuhle kapelu mám celkem dost rád. omezím se jen na konstatování, že zvukaři se moc nedařilo. některé nástroje byly slyšet jen velmi málo. asi je fakt, že když zvučíte podobný druh muziky jen výjimečně a kapelu předem neznáte, je to těžké. nicméně proti nedávnému koncertu v hudebním bazaru to bylo jako nebe a dudy. czerwie ale nezklamali a přídavkem nakonec strhli i skupinku tanečníků.

v mezičase jsem odskočil do céčka na kousek výstupu trouble gang. tahle kapela mě ale vůbec neoslovila, takže jsem se vrátil zpět na open-air a zůstal tam až do skonání svého.

před začátkem vystoupení banany už se u pódia srotila početná grupa fandů. byl jsem docela (příjemně) překvapen muzikou produkovanou touhle hodně nadějnou kapelkou. přiznám se, že jsem je slyšel prvně a z alčiných reportů jsem vytušil úplně něco jiného... čekal jsem havaj (ten název strašně mate), veselé rytmy a spoustu pohody a přišel slušný nářez (ovšem taky v pohodě). muzika někde v intencích guano apes, die happy nebo hey, ovšem klára řečená vladivojna je zase projevem úplně jinde - nepopsatelná.

electrick mann mě moc nebrali. projev je docela podobný rage against the machine (čest jejich památce), ale stejně... publikum je však znalo a bralo s docela velkým nadšením.

endless vloni přivolali bouřku a půl koncertu odehráli se světelnými efekty blesků za zády. letos se naštěstí nic podobného nestalo. dostali jsme díky nim však pořádně tvrdou rockovou pecku do hlavy. hodně tvrdá muzika byla příjemně doplněna o dobré melodické nápady. a setmělo se...

novembři jsou jednoduše dobří. melodické písničky někde z oblasti na soutoku popu a rocku. do toho všeho se vlévají cestou potůčky zurčivého folku, country nebo funky. ač jim někteří vyčítají až přílišnou podobnost jednotlivých částí repertoáru, je jejich koncert vždycky příjemným zážitkem. jinak to nebylo ani tady.

poslední hvězdou hlavní scény byli -123 min. dle očekávání: výtečné! proč se rozepisovat více, když to můžete vystihnout jediným slovem? za zvuků jejich pro mě už notoricky známých skladeb jsem ještě neodolal a vydal se trochu dozadu, kde si pár týpků (a jedna týpka) hrálo s ohněm. fireshow je vždycky zajímavé a čímsi magicky přitažlivé. inu: síla ohně.

majáles podle miloshe (divadelní scéna aneb jak by se alfréd divil...)

jakožto příznivec kultury, zvláště pak divadla, navštívil jsem v rámci majálesu 2003 divadelní scénu situovanou tentokrát do klubu "tančírna". místo se mi sice moc nezamlouvalo, jelikož bylo trošku vzdáleno od epicentra majálesu, a navíc tančírna mi nepřipadá jako ideální místo pro divadlo. nutno podotknout, že to však pořadatelé nakonec připravili v rámci možnosti solidně a dali vystupujícím relativně slušné podmínky ke hraní.

osobně se mi podařilo navštívit představení divadla arnošt s názvem "agenti". toto půlhodinové akční představení s "hlubokou" zápletkou by možná zkvalitnil režisér troška, poněvadž téma a zpracování nápadně připomínalo některou jeho tvorbu.

úvodem se na scéně objevilo asi sedmero herců, převážně v černém skrytých za tmavými brýlemi. ti nejprve pozorovali přibližně 5 minut diváky, kteří se sešli v relativně solidním počtu a jediné, co je rušilo byl unavený příležící, který spokojeně chrápal. poté se dozvídáme zadání úkolu, které spočívá v nalezení jisté osoby z plakátu (spíše chlapa než kluka). následně dochází na představení jednotlivých agentů, jejich předností, zadností či specializace, která je ukončena duchaplným výběrem zbraní. tým specialistů se maličkým vrtulníkem přesouvá do míst pravděpodobného výskytu hledané osoby. skupina je vedena nepřemožitelným věčně lamentujícím, sakrujícím a okřikujícím ninjou, od kterého by se určitě měl co přiučit i michael dudikoff. postupně umírá většina profíků a odhalujeme totožnost ninji, který je hledanou osobou. nastává závěrečný souboj dobra se zlem, který končí spravedlivou remízou. vrcholem je účinkování santa klause, který prohodí "vtipnou" poznámku.

hra, která sice nepředvedla skvostné herecké výkony, hluboké dialogy či originálně propracovanou scénu, avšak podle ohlasů publika občas potěšila. převážně pak postava ninji, jehož umění jsem chválil již výše. za zmínku stojí to, že lze vysledovat ještě stále slušný počet souborů, kterým kultura není lhostejná, ba naopak, stále jsou k vidění nová dílka snažících lokálních umělců, ať už je kvalita vystoupení jakkoliv diskutabilní. závěrem bych organizátorům doporučil umístění divadelní scény opět v prostorách výstaviště (nejlépe venku na dalším pódiu, pokud to podmínky samozřejmě dovolí), kde by jednotlivá představení vzhlédlo nepoměrně více lidí, což je jeden z impulsů napomáhající herci v jeho hereckém výkonu.

krysa, strictly b., alča, trembi, dudyn, milosh
foto: dudyn, ivory, alča a buk