khoiba
[boomerang] :: 04.11.2004

jedna z nejslibnějších českých kapel posledních let - khoiba - zas po pěti měsících zavítá do boomerangu [ov]. těšte se na příděl velmi příjemné muziky!

prvokvůčky khoiby vznikly kdesi v létě 2002 jako elektronický projekt filípka míška, ve větší či menší závislosti na šmityho odstranění laptopů, synťáků, samplů, minidisků a vůbec všeho, co nějak nezapadalo do jeho představy o živém zvuku tehdejších roe-deer čili vůbec všeho, co dělá khoibu khoibou.

zpočátku fungují obě roxy-kapely synchronně, filip skládá na dvou březích, ema brabcová mu svým tklivým hláskem nazpívá pár vokálů. natočí se, na první kompilaci nadlidsky dobré, ep dilemma a that reason. načež stačí půl roku khoibí existence, aby porazila kapely v garážových zkušebnách deset let se pachtící, a vyhrála pár tisíc káče v jim beam music 02. zase o šmitym - už na posledním ženském deeřím albu (aquaparty) zněla ema o něco sytěji, najednou to mělo víc poloh, kvíkala pořád stejně jemně, ale když byla potřeba, uměla písničku opentlit sílou a naléhavostí.

postupem času (tzn. rozporů dvou výrazných osobností filipa a šmityho, jak ema sama často a ráda říká a singlů přespříliš silných pro nějaký vejdelšák) odchází slečna brabcová a filip, jakožto kytarista, klávesák a skladatelská duše s krystalicky čistou představou o tom, kam chce novou elektronicko-atmosférickou kapelu posunout a nadále se věnují pouze a jenom khoibě. vynecháme-li tedy filipův opět samostatný, opět popově-elektronický vedlejšák jack dicolson, objevující se sem tam na ultramixích chill-outových kompilacích :) a propo, chill-outová kategorie, do té by se mohla kapelka při troše šikovnosti vlézt. snad něco jako chill-pop, jenže to zas zní mírně debilně.

po půvabném debutu nice traps, k prasknutí narvaném křtu, několika úspěšných koncertech a festivalech je o khoibu zájem stále větší. její vocodérový-něžný-pop, vznikající na muchowský postupech, s mírným odkazem na milované radiohead člověka nikam netlačí. není to hutná dávka nějakého vesmírného tuc-tuc soundu drápajícího se ze synťáku, spíš rušivé chomáčky hvězdného prachu transcendentního vokálu. mimoto, khoiba, to není jenom ema a filip, ale i honza malich (taktéž uloupen z roe-deer) a baskytarista petr šámal (vynálezce libě znějícího názvu kapely) a v neposlední řadě jakási cestička po mléčné dráze inteligentního laptop-popu jako parádně sedící kabátek. jak na desce, tak na koncertě je neustále co sledovat. jenom je třeba dávat pozor...

blinky::

ludva
foto: ivory