chumbawamba (uk)
[music land a] :: 12.11.2004

po flédě a roxy si parta veselých anarcháčů chumbawamba vyhlídla ke svému pop-agitační meetingu zlínský music land a. plánované datum hudební demonstrace je stanoveno na 12.11.2004.

říká se, že spíš než muzika samotná, bývalo kritériem k výběru původních členů leedské bandy angažovaných podivínů naladění na stejnou vlnu protistátního odporu k tehdejšímu thatcherismu. dust, alice nutter a lou wattse dojíždějící na modelu ryzího punku se časem stmelili s podobně rozzuřenými nadšenci z the passion killer a chumbawamba byla na světě.

první, patřičně nazvaný, singl revolution vydali už v šest a osmdesátém na (jak jinak taky akorátně titulované) značce agit-pop, čímž by se vlastně dalo shrnout všechno to, co hrají dneska. v dobách nejrebelštějších to byl punkrock, kterým se snažili zrevoltovat dělnickou třídu. na ústupů od ortodoxních výlevů odporu potkaly chumbawambu tisícovky dalších fans, z půlky nadšených dobrým popem, do kterého se levicová manifestace šikovně zabalila, z půlky neměknoucím bojkotem všeho, na co si takový revolucionář v politice vůbec vzpomene. nejúspěšnější tubthunder spatřilo světlo světa v devadesátém sedmém a k překvapení všech se ho udalo několik miliónů kousků. jak říká samotný beff:"kapela v téhle chvíli bojovala zevnitř systému". všechno bylo v podstatě při starém, jenom ta taneční muzika nějak přibyla.

po přílivu slávy přišlo album what you see is what you get, což už mtv ani rádia, jež je s tubthunderem vyháněly kamsi do nebes, nezkously. emi odstoupila od smlouvy a kapela si od té doby s cédéčky dělá co chce, na své vlastní značce mutt.

zatím nejnovější titul un se podle kapely tak trochu vzpírá všemu, co doposud vytvořili. vznikalo v chubma studiu v bradfordu a nahráváním na minidisk v bolívii, zimbabwe. je na něm řeč o masakru v columbii. "udělali jsme album plný melodií a příběhů z jiných kontinentů a kultur. un má obrovský možnosti a ambice," říkají na svých interaktivně komunikativních stránkách letmě (v černo-bílých fotkách aktivních bojovnic) připomínající dělnické demonstrace minulého století. mimoto, víc než o jejich muzice se tady dozvíte zas a jenom o těch revolucionářích, nebo o tom, kdo má rád jakou desku toma waitse, popřípadě si odnesete dobrý tip na knížku.

chumbawamba se tváří, že je hudba vedlejší. hlavně se pobavit (s transparentem v ruce, zřejmě) a říct něco důležitějšího, což naštěstí umí velmi slibným a dobře poslouchatelným popem. o čemž se sami můžete přesvědčit 12.11. v musiclandu!

blinky::

ludva
foto: promo