banana
[boomerang] :: 22.12.2004

dva dny před tím štědrým vystoupila ostravská kapela banana na scéně, která se dá skoro nazvat její domovskou - v klubu boomerang.

že jsem takhle jednou odpoledne nechtíc shlédla přeslazený vánoční cajdák s houslí zápletkou meryl streep nakonec trochu ovlivnilo můj pohled na středeční "předkapelu" (dá-li se to tak říct) banany. divné, a divné se vším všudy. bez vysvětlení. prča je ale v tom, že tyhle porno houslistky v kožených (nezapomínejme, kde jsme, takže spíše koženkových, že ano) oblečcích beztak přišly většině návštěvnictva docela normální, protože je od vladivojny už tak nějak zvyklé na všechno.

zpátky k bananě. takovéhle kapely vlastně nemám moc ráda. fungují prostě jednoznačně - buď dobrý nebo zlý, buď se člověku jednoduše líbí nebo ne. nějaké instrumentální novoty v nich uslyšíte spíše omylem, tudíž se dá oremcávat a hodnotit pouze a jenom projev zpěvaččin. přičemž ten, i když je vysloveně dobrý, mi náznak smysluplnosti recenze tak trochu zabíjí pod rukama. no, nuda no. si máte na takové koncerty chodit sami. tenhle jednostranný vlastní dojem vám nikdo do hlavy rvát nebude.

od extrému k extrému, ze salaše (celá estráda začala kolednickým hekáním přizvané slečny, snad zpěvačky) do bordelu, tam a zase zpátky protáhla střídavě červená, černá a bílá vladivojna celým večerem nejen svoje tři oddané fans ze třince, ale vůbec všechny, kteří si ještě před vánocemi udělali trochu času na pořádnou nálož nekontrolovatelné excentricity.

navíc, přestože jsou to textově někdy jenom neartikulované svahilsko-jakési skřeky, co si klára hází, kam se jí zrovna zachce a že melodie v podstatě nevybočují z jedné jediné líné linky: kytara-bicí-trocha-divného-rocku-a-skákající-diva-v-popředí mě tenhle bananí koncert celkově docela bavil. možná proto, že vladivojna je pro mě takovou relativně konkrétní slátaninou toho, jak to vypadá, když jste talentovaní, hyperaktivní, dejme tomu až kapku labilní a zůstáváte v ostravě. se syrovostí a popílkovou poetikou sobě vlastní...

ludva

tak nevím, jestli je to jenom moje mezera v nějakém hudebním vzdělání, nebo normální tma pod ostravským svícnem. tudíž s touhle trochu potupnou pravdou vyběhnu ven radši hned na začátku. přiznání je polehčující, že jo..? - chilli o bananě jako takové vlastně nedokážu rozumně říct skoro nic. neznám zábavné historky z jejich minulosti a nějaký rozdíl mezi tím, co a jak hráli kdysi (před těmi dvěmi alby to je vážně teda velké kdysi:) a dneska jsem taky zrovna nezaregistroval.

nu což, o trapnost jsem se odřel už dosti. takže není moc, co ztratit. abyste rozuměli, on to celkově vzato koncert nebyl vůbec špatný. normálně bych to třeba rozkouskoval, jenže (viz výše, že ano) to touhle cestou nepůjde. banana prostě funguje podle zaběhlého modelu: silná, dynamická, nevypočitatelní frontwomanka baví chtivé davy natěšených mužských fanoušků. zatímco kapela, stojící tak trochu v pozadí, tu její chrlící se energii prostě jenom dokresluje. a že se basák sem tam k vladivojně přiblížil bych nepovažoval za zrovna rušivý element její nadvlády.

ač za sebou mají jenom dvě cd, zpěvačka se jim vyzpívala už více než dost. a vůbec - ono se na ni u toho i docela dobře kouká. celou dobu tajtrlíkovalo na pódiu (na sex banýn i pod) z místa na místo, přičemž si do rytmu nejednou pomohla lascivním mávnutí šílené paruky. a ještě jednou a vůbec - když jsme u té lascivnosti, tak ono je to i docela akorátní synonymum pro něco jako instrumentální předkapelu toho večera. dvě sličné, pro lepší vizuální efekt platinová blondýnka a černovláska, houslistky posunuly tenhle koncert ještě o kousek blíže k absurditě, vladivojně vlastní. pravda, neumím si představit, jaký ohlas by sklidily jinde, ale vedle banany to nějak fungovalo. ještě že tak. bez ohledu na to, že se mi středeční vystoupení prve trochu plížilo k (slušně řečeno) splývavosti, do sebe celý večer nakonec docela hezky zapadl. takový pestrý vánoční večírek. s perfektním hlasem, ovšem.

strictly blue