anna k., iva frühlingová
[fabric] :: 12.05.2005

příjemný večer ve společnosti dvou příjemných dam - to byl koncert v ostravském klubu fabric. po fotkách přinášíme i slovní reportáž.

zkraje musím předeslat, že na tento koncert jsem šel z čilé zvědavosti a co by kdo neudělal pro svou drahou polovičku, že ano. obě dámy jsem předtím neznal, shlédl či slyšel jen výjimečně a od představení čekal ledacos. koncert pořádal klub parník, konal se ale ve fabricu. po shlédnutí vítězného čtvrtfinále s amerikou jsme vyrazili vstříc kulturnímu zážitku. po příchodu do fabricu těsně před půl devátou (v domnění, že budeme jedni z prvních), nás přivítal zcela zaplněný klub a chystající se předkapela.

pojem iva frullingová mám bohužel spojen s veškerými negativy, týkajícími se popularity osoby v dnešní době - tj. televize, rádio, bulvár atp. ač se tyto média snažím ignorovat (přiznejme si ale, že se to daří jen málokomu), měl jsem tudíž k této osobě averzi, přestože ji vlastně vůbec neznám (tím myslím samozřejmě zejména hudebně). proto mne i mou manželku tento předskokaní minikoncert překvapil, ale hlavně potěšil. milá, sympatická a pěkná zpěvačka se solidně znějící a hrající kapelou předvedla několik svých písní, které na mne zapůsobily zcela svěžím dojmem, plným nápadu a chuti. dle iviných slov šlo z hlediska zahraných skladeb o jakýsi experiment pro nadcházející turné, takže po každé písni nakoukla do svého playlistu, co že to bude vlastně zpívat dále. no, on to byl spíše cár roztrhaného papírku, ze kterého songy vyloženě luštila. osobně jsem poznal pouze rádiový song la muerte, který zněl zahraný naživo velice příjemně. taktéž spojení akustické kytary v písních bych tipoval na koncertní vymoženost (oproti originálům), zde velmi zdařile působící. z nově připravovaného alba (v červenci se má kapela zavřít do studia a nahrávat), zazněla jen jedna píseň. děkování ostravskému publiku bylo už také více osobní, jak sama podotkla, jelikož má už nějaký čas k ostravě hlubší vztah - my víme :-) krátké vystoupení zakončila písní od bridget bardot harley davidson z šedesátých let.

annu k. má manželka hrozně ráda. mně byla dodnes v podstatě lhostejná. dneškem se to ale pro mě rozhodně změnilo. koncert začal kupodivu načas a počátkem nové desky - slovo úvodem a drsná pohádka. ihned bylo poznat, že nás čeká tvrdší záležitost a výtečné koncertní provedení skladeb. nasvědčovalo tomu i složení doprovodného bandu z výtečných muzikantů. čerstvá deska noc na zemi byla zahraná v podstatě celá a její tvrdé provedení se přeneslo i do starších písní. hned zpočátku se anna k. zeptala publika, zda sledovalo hokej, za což si přirozeně vysloužila kladný bouřlivý aplauz. i její celkový kontakt a komunikace s publikem byl více než přátelský a bezprostřední, vtípky typu: "a ty - jestli nebudeš tleskat, tak uvidíš!", byly na pořadu dne. kytarové riffy a změny tempa v písních, případně sekundové přesně načasované pauzy, budily dojem naprosté sehranosti a hlavně pohody. kdysi dávno jsme chtěli na její koncert zajít do komornějšího parníku, ale myslím, že fabric byl určitě lepší volba.

ze starších desek zazněly osvědčené songy jako nebe, stačí, když se díváš či nelítám nízko. v duetu šestý smysl (a nejen v něm), který na desce nazpívala s tomášem varteckým, zaskočil klávesák honza křížek z již neexistujících walk choc ice. dle anny k. mu to šlo (a jde) i lépe, než varteckému. na kytaru hrál jiří janouch, na basu klasik guma kulhánek a za bicími seděl jarda drápala z bývalé laury a jejích tygrů. někdy vyzní koncertní podání skladeb tak, že se člověk raději navrací ke studiové verzi písniček, což ale v tomto případě absolutně nehrozilo. dravost a vitalita zpěvačky (na ty její roky!) byla naprosto neuvěřitelná, přičemž ji publikum odměnilo vždy huronským skandováním "ana ka, ana ka..."

v přídavku zahrála a zazpívala si s celým osazenstvem klubu táborovou klasiku dajána, přidala osvědčené převzaté koncertní pecky because the night od patti smith (ale s českým textem, který pro ni napsal lou fanánek) a are you gonna go my way od lennyho kravitze. úplně poslední song byl stylový - na shledanou z desky nebe, s pouhým doprovodem akustické kytary. celý koncert trval všehovšudy hodinu a třičtvrtě a nadšený fabric popřál kapele šťastnou cestu do kyjeva, kde další den vystupovali.

trembi (with a little help from my wife)
foto: trembi