hrachovka 2005
[hrachovec u valašského meziříčí] :: 29.-31.07.2005

12. ročník festivalu hrachovka je minulostí. letos poprvé byl dvoudenní a na čtyřech scénách se představila bezmála padesátka kapel a dj's.

ahoj, dlouho jsme se neviděli. hačněte si ke kafču a já vám povím jeden takovej příběh. ne svůj, žádné strachy. o dvou mladejch klucích. o bratrech. bylo nebylo, david a michal schwagerovi žijou v pržně, ale většinu svých kámošů potkali ve valmezu apod. založil si kapelu s dost děsivým názvem funková brigáda a začali zkoušet. muzika je vždycky lákala, žrali ji. a všechno kolem ní - koncerty, kluby, valašské pajzly, festivaly. byli mladí/talentovaní, mysleli si to, chtěli prorazit, ale nějak to nešlo. jezdili po klubech, lokálních, ostravských, havířovských. lidi se smáli, s nimi i jim. jak kdy, jak kdo. david má divnej hlas, ale co na tom. chcou to, chcou hrát, jenže ne a ne se prosadit nějak víc. co budeme dělat, řeknou si. a pak najednou - uděláme si (čti převezmeme od bývalých organizátorů a výrazně po několika dlouhých letech vylepšíme) vlastní festival a uděláme ze sebe skoro-headlinery. a webové stránky budou mít koncovku com, unas je trapný. bude to velký, ve velkým stylu. juch...

stejně jako loni se letošní dvanáctý ročník konal na fotbalovém hřišti dvě zastávky za valmezem (směr rožnov, nemůžete minout). stejné místo, stejní lidi, jen trochu víc, o pár stovek/tisíc. velká reklama, velcí hosté (iné kafe, monkey business, psí vojáci, support lesbiens, priessnitz, wohnout, tata bojs...), dva dny udělaly své. zajímavé bylo, jak se pořadatelé schwagerovi&tomšík postarali o funkčnost čtyř stagí a lá neděle na colours (tzn. dvě hlavní na sebe čekaly, zbylé dvě se zase střídaly mezi sebou), tudíž bylo možné stihnout v podstatě všechno a vždy. vyjma nulového osvětlení bylo nakonec sympaticky lokalizováno i bezplatné stanové městečko (hned naproti areálu, zkalená bečva pěkně podél). po loňském ne-zrovna-milém-přijetí gang-ala-basta mnou docela cloumala zvědavost, jak to asi dopadne s trojkou skyline, khoiba, southpaw (nieriku nezmiňuju, na živo hraje nahlas a to mají valaši rádi). zbytečné, jako by se stalo. khoiba si s tím svým (úchvatným, nechci se opakovat) rockovým-elektro-popem získá nadšence vždycky (zejména třicátníci v prvních řadách byli kouzelní), skyline vzbudili vlnu vášnivého odporu/lásky a gregory, ač doprovázen nemilými potíži s mikrofonem, ovládl dav. výborný byl i koncert akuratu, november 2^nd (ačkoliv jsem letos už jeden takový, na chlup stejný, viděla), nebo třeba už-nějakou-tu-dobu-mladí-a-talentovaní lus3 na malé stage.

kapitolou samo pro sebe byly valašské legendy (mňága a electrick mann), každá jinak, ale obě neomylně vzbuzující šílenství. říká-li se o češích, jak jsou na koncertech chladní, jsou valaši výjimkou potvrzující pravidlo. o "velké hvězdy" letos nebyla nouze. švejdík svůj koncert věnoval "obětem czechteku", monkey business si dávali na čas za tajemnou černou rouškou rozprostřenou před začátkem podél celé stage, při wohnoutech skákali lidi na stánky s hot dogy, aby líp viděli, a tata bojs zažili jeden ze svých nejpovedenějších koncertů poslední doby (rovná se výborná atmosféra, nadšení lidi, dobrý zvuk, žádné výpadky nemravové v refrénech, žádný mardošův pád na záda apod.) support lesbiens krom starých, ale zrychlených ("už nás to nudilo, hrát je tak pomalu") kousků představili i materiál z nové desky a přidávali, co to dalo, což vadilo zejména některým, nebála bych se říct, ortodoxnějším fanoušků khoiby, jež tou dobou už několik dlouhých minut netrpělivě přešlapovali před druhou hlavní stagí (čekali na sebe, co jsem povídala). o vyvrcholení letošní hrachovky se postarala funková brigáda, která by jinak pravděpodobně sice kopala druhou až třetí ligu spolu s překonatelně nudným pop-rockem filipa m., nepřekonatelně nudným tímtéž opavských psychonautů nebo třeba šufunky gang, café la maňana a 4 sings, kteří mimochodem znějí jako slušná mutace ostravských kuliček štěstí a právě funkové brigády. pokud jste ale poslouchali můj příběh od začátku do konce, je vám stejně jasné, že organizátor je svým pánem a může si vylézt na pódium po support lesbiens. je to jedno. festival je malý, milý a stojí za to. ideální víkendovej program pro opuštěné, dětské letní páry, nebo holčičí party (odhad od oka) - blízko, levně a docela fajn se tak kouknete na dobré kapely. doporučuju...

ludva