mariza (pt) - colours of ostrava 2005
[slezsko-ostravský hrad] :: 09.07.2005

že už pomalu chladnete z nadšení a omámení letošními coloursy? tak vás raději zase zahřejeme. přinášíme střípek v podobě reportáže z koncertu nádherné marizy.

je to stejně těžký jako když jsem viděla noru (h.ibsena) pod režijní taktovkou j.a. pitinského v provedení divadla v 7 a půl - kabinet múz (brno). pracovala jsem pro divadelní, festivalovou redakci. seděli jsme před zářícím monitorem a bílým papírem a dobrou půlhodinku se jen zoufale pokoušeli napsat něco vystihujícího ono drama. některý věci ale neuchopíte. a podobně se cítím, když mám psát o marize. tvrdí "hudba je o emocích" a vyslovuje tím pravdu nejsvatější. nejdříve se ji ovšem sluší představit. kdo pročítal festivalového průvodce stejně dychtivě jako já, už mnohé ví, kdo ne, bude o něco chytřejší. mariza, úžasná to žena, v dlouhých černých šatech, s černým šátkem (na památku první zpěvačky fado), šarmantní, devětadvacetiletá, původem z mosambiku, žijící v portugalsku, exotického vzhledu, nádherná, řeklo by se magické stvoření. co dovede? je jednou z nejlepších zpěvaček evropy, získává víc a víc prestižnějších cen, její poslední album se stalo dvakrát platinovým za dva týdny po uvedení na trh!, a bezděčně láme lidem srdce, i úsměvem, ale především zpěvem. jako jedna z mála vládne hlasem mající duende, tj. technika a schopnost hlasu spojována výhradně s flamengem. fado, styl, jemuž mariza vrátila světlo a který teď představuje světu, je "odnoží" flamenga. jeli flamengo symbolem španělska, fado bylo a bude částí té malé země vedle. před karafiátovou revolucí v portugalsku roku 1974 bylo fado zbaveno svého postavení kulturního dědictví a národního znaku a bylo zneužíváno totalitním režimem. trvalo, než si lidé zpátky vyzpívali své příběhy a fadu se dostalo zaslouženého uznání a především zájmu světa. tolik z historie. fado je temnější, snad smutnější a určitě dramatičtější. fado znamená osud. fado se jim může i stát. a my mu byli tváří v tvář.

stáli jsme... dojatí, to jsme byli, rozesmutnělí a prožívali jsme to, které nám vyprávěla. někteří napsali, že nezůstalo oko suché, a tentokrát to ani nebyla nijak nadsazená novinářská hyperbola. mariza vyzpívala portugalsko přímo před náma. zemi se svou minulostí, s příběhy o válce, o západu slunce, o smrti otce, o tragické lásce, o hudbě… fado je výjimečné v každém směru. patří k němu společenské a velmi elegantní oblečení, patří k němu jakási obřadní atmosféra, hraje se na speciální fado kytary. a i ty mají vlastně nedocenitelný podíl na síle fada. že kvalita a provedení bylo ovšem nejvyšší úrovně a bralo dech, odsunul strhující výraz. ne progresivnosti, ale hloubkou, tou si nás všechny přítomné hudba marizi získala. a setkání to nebylo jen osudové, ale také nepopsatelné milé. mariza následně napsala teamu colours mail, kde děkuje za kouzelné momenty s námi a pokud to vyjde, uvidíme se s ní i příští rok. tak, "na zhdravy".

vesna
foto: krysa