v tomto (ne)pravidelném sloupku, se vám stručně a pokud možno obsažně pokusíme nastínit průběh a výsledek několika kulturních akcí minulého týdne, a zároveň upozorníme na pár z těch nadcházejících.

a začala bych událostí to nejdůležitější: těšínský jazzový festival byl skutečně listopadovou událostí číslo jedna, a jako takový dosáhl stanovených cílů. pominu-li vtípky polské dramaturgie, která bez okolků uveřejnila v prospektech něco úplně jiného, než co jsme poté slyšeli, festival to byl jedna radost. vše, co jsem doporučovala, si mou chválu zpětně více než zaslouží (opět musím zmínit acoustic impact či eggnoise) a každý odcházel s něčím novým. celou neděli jsem si pobrukovala stejně spokojeně, jako to mohl dělat i ředitel festivalu, pan lukáš brzobohatý. lidí přišla spousta, a všichni se výborně bavili - včetně kumštýřů. co si přát víc?

a když už jsme u hranic, neodpustím si s hrdostí zmínit i filmový maratón pána prstenů, který proběhl ve filmovém klubu český těšín minulý čtvrtek. plné kino skřetů, trpaslíků, elfů a lidí, výborná atmosféra a nečekaně pohodlných 11 hodin promítání - to byl zatraceně povedený sametový svátek!

hůř už se mi bude hodnotit středeční večer ve fabricu, článek nanotour 2. předkapeloví here to se mnou měli jednoduché - nic jsem od nich dopředu neočekávala, a nápadité progress fúze downtempa a říznějších kytar nemůžou nic zkazit. přesto jsme se s touhle česko-francouzskou formací nějak minuly, a myslím, že mají na to, dát víc. co ale s tata bojs? jak napsat, že kapela, která má ty nejlepší zbraně pro rozpoutání geniální pařby, mě prostě nedostala? ano, nepopírám, vina může být i na mé straně, ale ono to člověk nemá jednoduché, když měří jen 167cm, a většinový podíl na publiku mají ti nad 185 čísel... navíc nepřiměřený a neutuchající hluk během samotného setu, no air, zpočátku rozostřený zvuk a samozřejmě žádný životní prostor - to není nejlepší kombinace. o kvalitě výkonů mardoši, klárky, milana a spol. není sporu. akustický set hnedle v začátku a milá atmosféra na pódiu, to jsou taktéž krásné věci, ale soudě i podle slečen, které byly vedle mě, koncert to nezachránilo. s klidným svědomím můžu prohlásit, že byli dobří, ale není to na naši přední hvězdu málo? co tak dát příště takový zátah třeba do tatranu, snížit cenu, přitom zvýšit zisk, zajistit i audio-projekci a dopřát davu, aby se tanečně projevil? ale je fakt, že do toho nevidím, nechci chytračit - dost možná, že si to představuji jako hurvínek czechtech...

no, dost již mrmlání. považuji za svou povinnost informovat vás o dvou netradičních akcích. za prvé: pokud se nedostanete ani na jedno vystoupení kapely -123min. do parníku, můžete si jejich novou desku přijít na živo vychutnat do třince. místní dům kultury má v ruce eso, které by vás mohlo přesvědčit - půjde o dvojkoncert, kde se můžete seznámit i s oblíbenou z kvalitních hudebníků poskládanou flegmou, tedy s jazz-funk-rockem pocházejícím opět z hraničního českého těšína. já tam budu určitě - 04.12.2005 v classic clubu. a stejně tak ráda bych vás pozvala na koncert českého židovského vokálního souboru, který je v současné době unikátní. pokud totiž trpíte přechodnou podzimní deziluzí, něco tak vznešeného vás z ní dokáže citlivě vyléčit. nádherná hudba v původních hebrejských textech v podání proslulého adashe zazní v domě kultury ostrava 01.12. od 19.00 hod.

vesna
foto: dudyn