znouzectnost, aqva silentia
[benátky] :: 14.12.2005

plzeňská takřka punková takřka legendární kapela znouzectnost zahrála v ostravském klubu-neklubu v areálu benátky. stálo-li to za to se dočtete v článku...

inu, nebudu to dvakráte protahovat - ten z vás, kdo na koncertě nebyl chce beztak slyšet jen jestli byl koncert dobrý nebo ne. s klidem mohu prohlásit, že byl, má to však i svá "jenže". to první jenže mě čekalo ještě před začátkem koncertu, resp. během vystoupení neodbytné trojice hudebníků vystupujících již nějaký ten pátek pod značkou aqva silentia (zdá se, že po celou dobu své existence hrají stabilně stále stejně, snad jen tu a tam převrátili rytmus do ska a do textů šoupli něco o legalizaci a o svém ne evropské unii), ale problémy s "akreditací" asi obyčejného čtenáře moc nezajímají, takže popojedem. to druhé, dosti podstatnější patří panu zvukaři klubu, který se s kapelou a jejím zvukem nevypořádal zrovna nejlépe (nejvíc to odskákaly bicí a saxofon). přesto si běžný posluchač po několika odehraných skladbách a pár vypitých kelímkových pivech (zdá se, že s hudbou se to má jako se slečnami - čím víc alkoholu, tím je hezčí...) zvyknul a koncert si maximálně užil.

znouzectnost koncert odehrála ve své čtyřčlenné sestavě (tedy se zpěvačkou, saxofonistkou a flétnistkou v jedné osobě - paní romanou). výběr skladeb se opíral o všechna doposud vyšlá alba, ponejvíce však o nejnovější ad astra. nechyběl pan krysař ani song o banánové republice, v publiku se mihly staré i nové tváře, co do punkové komunity (alespoň dle vzezření soudě) jsem narazil na jediné (ovšem zato opravdu skvostné) blonďaté číroidní ostny a jedno tričko jaksi taksi, přestože účast stran publika byla poměrně značná. fotoaparát jsem do vřavy pro jistotu nevzal, nadto by obrázky vypadaly nejspíše jako zátiší s usmívajícím basákem goldou a křenící se zpěvačkou romanou (vzhledem připomínající figurínu z výkladu oddělení módní konfekce prior), romana točící s flétnou při apartním tanci, konstantní výraz zpěváka démy s rudým přelivem, obligátním notovým stojánkem a obligátními brýlemi nebo stále se usmívající bubeník caine v rukavičkách obklopen bubny, činely a zvonci.

co se již zřejmě nedozvíte, je suma improvizovaných vystoupení dvojice déma golda mezi každou písní (mnohdy i během) - něco tak morbidně divného (ale skvělého) se zkrátka zapamatovat natož reprodukovat prostě nedá. tak - teď již víte vše. nuže - až se příště objeví znc v ostravě, klidně přijďte, místo se jistě najde. snad jen ty banány by mohly být krapet levnější...

krysa