řeč bude o bezruč party na stodolní, blue effectu a polské formaci wilki, o festivalu campfest na slovakach a festivalové sezóně.

in the past
jestli mám po své dlouhé odmlce potřebu něco připomenout, je to fantastická párty bezručů na stodolní. jeden úterní večer si zabrali boomerang. na webu měli jako upoutávku slib zběsilé a nevšední jízdy, místy možná nechutné díky inspiraci z trainspottingu, každopádně vášnivé a vzrušující. splněno. jak kvalitní herce má tohle divadlo k dispozici, se ví. (koneckonců, jak neotřele si osvojili námět irvina welshe, taky). překvapením pro mě byla jen hodně hustá kapela mrož, která už své publikum ale očividně dávno má. mě učarovaly fascinující recitály norberta lichého, vedle toho nový dabing klíčových scén snímku, monology ze scénáře... ani tak obávané zavedenosti každého mejdanu jako soutěže nebyly v jejich podání podřadné, ba naopak. zvířátka sexuchtivě obnažující "dádu patrasovou" byla sice silné kafe, na krásno dvě hodiny kulturní zábavy v režii excelentního mravně labilního anděla ovšem nemají tak či tak konkurenci.

a vychválím ještě sobotní zlot v bystřici nad olší - "faaajnovej festiválek s všeobecným radováním se" slovy samotného honzy kříže... překvapil. velice příjemně. především obsazením: kombinace jmen wilki a "omládnutých" blue effect zabodovala a parčík byl plný. po slovenskej pehe se na pódiu objevil radim hladík a výborně naladěn nám popřál hezké odpoledne - postaral se o něj. v čele s rozvydřeným honzou křížem, který pořád moc rád lítá volným pádem a geniálně zpívá i hraje. radost z okamžiku je prý výsadou umělců - takhle si užívat koncert jsem viděla jen minuty. a když potom začal pan hladík sólíčkovat s kytarou za zády a všichni na pódiu nadšeně jamovat, začala jsem děkovat bohu, že zase jezdí. formace nabitá extratalentem se skutečně legendou hladíkem st. - to byl effect! hýčkat bychom si je měli! zaslouží si to.

euforicky odehrála ale i kultovní kytarovka wilki. já osobně jim nadneseně říkám polští u2 nebo travis. podobně jako u2 ví, že v jednoduchosti může být síla a progres, a podobně jako travis mají pěkné, ovšem přiměřeněji prosté balady. docela typicky zpívají o životě ("...jak proste moźe być znalaznycz scienszcia..."), o lásce ("...daj mi swoje serdce, rozpuszczimy zime...") a o lidech ("...muzika była jak szalenstwo...") na atraktivnosti jim to ale neubírá (taky co skladba, to hit), a že mají neodolatelné kouzlo, to jim nikdo upřít nemůže. a asi ani nikdo nechce.

in the future time
tak nejprve jeden rychlotip: 13.07. jsou v parníku gizd q. ti se nepřejí. navíc na delší dobu mezi všemi festivaly jedna z mála jazzových jistot. doporučují 3 z 5 redaktorů.

a chtěla bych představit campfest. tenhle čtyřdenní hudební festival u našich východních brati je jednou z nejpříjemnějších akcí široko daleko. původní milá a malá idea iniciativy "mládeže pre krista" se pěkně rozrostla a festivalu pohoda už dýchá na záda - především atmosférou. mnozí si jej označí pod "akce jen pro věřící", ale škála koncertů, stylů a užívání si krajinky pod vrcholy tater vás v případě, že to risknete, 100% přesvědčí o opaku. a u capmfestu neplatí "jednou a dost" - sem se už budete chtít vracet. více na www.campfest.sk

pokud ale máte za to, že máme tady doma festivalů dost, souhlasím - sama jsem se ještě definitivně nerozhodla, kam a jestli vůbec vyrazím někam dál než na naše colory (připomínám, že dnes se v klubu boomerang koná colours warm-up, kde se můžete "zahřát" a připravit na jedinečnou atmosféru festivalu! - pozn. trembiho). támhle sázava, tam hrady, uherské hradiště… každopádně, ať vyrážíte kamkoli, šťastnou cestu a létu zdar!

vesna
foto: dudu