alternativa na c5
[černá louka - pavilón c5] :: 15.-16.11.2002

příznivci alternativní kultury z ostravy i blízkého (ovšem také dalekého - někteří až z polska) okolí si dali dostaveníčko na černé louce, kde se jim představila řádka muzikantů z česka, polska, ale i spojeného království.

přátelé nezávislé scény, vaše hudba ještě nevymřela! i v černé ostravě platí zákony přitažlivosti a ty přitáhly pár stovek lidí do pavilonu c5 na výstavišti černá louka. příčinou byl druhý ročník festivalu alternativa a reggae svátku rasta esta. začalo se v páteční podvečer a tak stodolní se zase jednou rozrostla až k druhému kraji centra. slet příznivců reggae & ska přivítala a dobře naladila místní kapleka sultan soliman. její lídr a hlavní pořadatel v jedné osobě bálek taky jako první narazil na technické nástrahy a nedokonalost prostoru v pavilonu c5. ti co se přišli podívat už loni, tak věděli, že zvuk v té plechové krabici nestojí za moc a zvukaři jsou na něj krátcí. přes všechno nepříjemné můžeme být rádi, že se vůbec něco děje tady na kraji světa.

nakonec se solimanům podařilo rozeznít všechny reprobedny a síla jejich zvuku tak roztančila celý pavilon, včetně ocelové konstrukce. nečekaně brzký konec úvodního koncertu dal prostor divadelnímu představení. málokterý posluchač se nechal zlákat a většina se vyhrnula ven, aby si užila poslední letošní teplé noci a jiných opojných prostředků.

tumbao - pro někoho neznámá z polska, pro fanouška reggae však zaklínadlo a záruka kvalitní hudby a odvaz. muzikanti říkají, že tahle hudba je děsně jednoduchá až stupidní, ale v té jednoduchosti je její síla a náboj. silná dechová sekce a perkusista ve slunečních brýlích si zařádili na pódiu a diváci pod ním. nálada gradovala do bodu varu a vše bylo připravené pro hvězdu večera akurat. polská ska vytáhla k tanci i znuděné bazarníky (obyvatele hudebího bazaru, známé svou leností) a vůbec všechny. dva kytaristi - zpěváci, trumpetista v bílé košili, saxofonista s hrubým hlasem, basák a bubeník, nebyli v ostravě poprvé a snad ani naposledy. první hodinu se nás snažili ošálit novějšími skladbami a novými úpravami starých věcí. to rozskákané fanoušky akurat rozpálilo, a tak si svoji kapelu přivolali zpět na další hodinu. pak už se dostalo na všechny hity - dyskoteka gra, śpievam i tańczę i ję pomarańcze, lubję mówić z tobą. ani vytrvalé skandování "akurat" nezabránilo konci, a tak něco po půlnoci zmizela většina diváků. ovšem pražský babalet zkušeně nasadil příjemnou muziku. martin tankwey všechny pozůstalé přesvědčil, že je všechno v pohodě. tvrdil, že i cesta z prahy byla v pohodě, a tak závěr dne prvního si vytrvalci vychutnali v pohodě.

den druhý, čili sobotu, vyhradili pořadatelé samotné alternativě, čili hudbě bez zařazení. plakát sliboval zahajovací koncert ostravské stálice ghetto swingers již v 16:00 odpoledne, ale dochvilnost by nebyla dost alternativní, a tak byla vyhlášena druhá alternativa - dech noci, kolem půl šesté. tahle rocková partička přijela z krnova a přivezla si sebou ponurou náladu a ubrečený zlostný projev. než jim člověk stačil přijít na chuť, už vyklidili pódium pro pavla fajta, který nemůže zklamat. nezklamal a navíc opět překvapil. svůj program drumtrack uvedl jako pokus o navození dobré nálady sobě i divákům. většina jeho věcí nezazněla v ostravě poprvé, ale vejvodova "škoda lásky" vytřískaná na bubny překvapila určitě nejen mě. kdo ještě neviděl fajtův koncert pro bubeníka a jeho bubny, nemůže tušit o čem píšu. každý však ví, jak je těžké udržet něčí pozornost celou třičtvrtěhodinu a nebýt nudný. to tenhle usměvavý pán dokáže, ačkoli sám o sobě řekl, že je stereotypní. taky své fanoušky potěšil zprávou, že v dubnu bude křtít nové cd, které natočil s mladoboleslavským šamanem wendym zulu. uvidíme, jestli na jaře opět přiveze svou 200 kilovou soupravu bubnů a spolu s šamanem zulu předvedou nové kousky. malou ukázku ostatně již předvedli na festivalu colours of ostrava.

po brňákovi přišli na řadu slibovaní ghetto swingers a chtělo by se říct, že to měli těžké. opak je pravdou, jelikož v nepočetném publiku převládali jejich přátelé a příznivci. očividně je zlobila nedokonalá zvuková technika, ale tu bitku vyhráli a všechny jejich pecky zněly tak, jak měly. zato nás překvapila nová zpěvačka lucie. kdo občas zajde k bezručům, tak ji zná, ale v této roli jsem ji viděla poprvé. dalším šokem byl žánr jejich písniček - ruská a popík. ani jedno ke swingařům nesedí, ale každopádně pobavili. ještě méně z toho mála diváků vydrželo na pražský m.ch. band. mikoláš chadima a jeho band oživili český underground a zaplnil tak další kolonku z povinné sestavy každého alternativního festivalu. kolem půlnoci se do vylidněného sálu nahrnulo několik starších punkáčů, včetně jejich idolu tv smithe. on přijel z daleké anglie a jeho skalní fanoušci z méně dalekého polska. dohromady si dobře rozuměli - jak hudebně, tak názorově a tak si vystačili. po svérazném vystoupení přezrálého punkera se pavilon c5 opět uzavřel k zimnímu spánku. snad se ostravští vysokoškoláci na jaře opět zmůžou, a ta plechová konstrukce opět naplní hudbou, divadlem a vůbec kulturou.

blinky: