rozhovor se známým jazzovým pianistou ondřejem pivcem jsme udělali po koncertě yvonne sanchez & brazilian mood v ostravském parníku.

všichni, kteří se rozhodli 12.01.2007 navštívit ostravský parník se záměrem potěšit uši a pohladit duši sametovým hlasem a polsko-kubánským temperamentem yvonne sanchez, určitě ví, že udělali správně. ti, kteří se ale nenechali unést jen jedinečným vokálem, nemohli si nevšimnout energických a sebevědomě znějících klávesových sól v podání ondřeje pivce. tento zprvu nenápadný mladík však není "pouze" klávesák brazillian mood. ne nadarmo je označkován titulem "sólista roku 2005" v soutěži talentů philips international jazz festivalu, mimo jiné je též leader úspěšné pražské jazzové kapely organic quartet, významným hammondistou atd. to už stojí za to, ho poznat blíž - třeba v našem (roz)hovoru:

osoby a obsazení::
ondřej:: ondřej pivec ... tázaný
eva:: eva ... tazatelka

eva: jak jsi s hudbou začínal a kdo tě k ní přivedl?
ondřej: hrál jsem asi od pěti let na klasický piano, což mě ale moc nebavilo. otec hrál na kytaru, flétnu, housle, ale už to teď nedělá. máme docela hudební rodinu. ale takový ty úplně první impulsy přišli na gymnáziu, jeden z učitelů zjistil, že mám zájem o hudbu, tak mi nosil nějaké jazzové nahrávky, tak jsem se o to začal zajímat. ale hrát jsem začal až tady v praze. (pozn. tazatelky - rodák z brna, v 15ti se stěhuje do prahy)

eva: proč ses shlédl zrovna v jazzu?
ondřej: nevím, to mě prostě baví.

eva: myslíš, že na tvůj rychlý hudební vývoj má vliv také praha?
ondřej: bez pochyby je to výhoda. myslím, že čím víc jdeš na západ, tím je to lepší a lepší.

eva: pro ty co tě neznají, v kterých kapelách tě teď mohou slyšet a kterými jsi už prošel?
ondřej: hraju teď s yvonne sanchez, v organic quartet, potom máme kapelu s kamarádem kytaristou private earthquake, občas jezdím do německa hrát s kytaristou christianem roverem, který žil asi 10let v bostonu, studoval na berkley, učil na univerzitě v lipsku. a hrál jsem třeba s jedním z nejvýznamnějších jazzových muzikantů romanem pokorným, asi 3 roky, ten mě uvedl do scény. bylo to vlastně první profesionální angažmá.

eva: mohl bys přiblížit laikům varhany hammond, na které hraješ?
ondřej: nejpodstatnější rozdíl oproti klasickýmu pianu jsou dva manuály. mají velkou škálu zvuků, protože jako u kostelních varhan se mohou zapínat různě rejstříky, a tím můžeš přidávat k té základní barvě, kterou ten nástroj má.

eva: čím to je, že u nás na ně hraje tak málo lidí?
ondřej: tak za prvý proto, že u nás ten nástroj nemá žádnou tradici, za druhý hrát na to i tu basu levou rukou je docela těžký, musíš cvičit za dva lidi a ne každému se do toho chce. ale spíš, když chceš hrát na piano, tak jdeš někam, kde to piano je a hraješ na něj. ale když chceš hrát na varhany, tak si je musíš koupit, jednak jsou strašně drahý, tady je skoro nikdo nemá a hlavně se také dají stěží sehnat.

eva: kdy jsi vlastně začal na varhany hrát a kde ses učil?
ondřej: přivedl mě k tomu roman pokorný, když hledal varhaníka. týden jsme zkoušeli a byl koncert a já se to musel všechno naučit. jinak jsem se učil doma a také jsem měl pár hodin s italským varhaníkem alberto marsico, ten mi odkryl spoustu podstatných věcí a potom jsem byl v londýně za věhlasným hammondistou mikem carrem, byl to velký zážitek.

eva: bereš to jako výhodu, že je vaše hudba okořeněna zvukem varhan?
ondřej: určitě. je to jiné, je tady spousty hráčů na piano. ale varhaníků je tu míň. je to tak i trend ve světě. varhaníků je míň než jiných instrumentalistů.

eva: cítíš se být důležitou součástí české jazzové scény?
ondřej: cítím se tam být...

eva: jak vznikl organic quartet?
ondřej: potkali jsme se na škole (vos při konzervatoři jaroslava ježka). kapela vznikla v srpnu 2005 a hned v říjnu jsme točili desku – nahráli jsme ve škole demáč a poslali to na cube metier a oni řekli, tak jo... a cd "don't get ideas" vyšlo v únoru 2006.

eva: jak bys popsal vaši hudbu?
ondřej: doufám, že má energii a určitě vyjadřuje to, co se nám líbí. každý z nás poslouchá jiný styl hudby a všechno se to pak setkává někde uprostřed. myslím, že hudba, kterou hrajeme, reflektuje to, co máme rádi. je to širší žánrový záběr. není to příliš intelektuální hudba v tom impotentním slova smyslu.

eva: proč by si lidi měli poslechnout vaše cd?
ondřej: protože ta hudba je veselá. a proč by si ho měli poslechnout? aby zjistili, jestli se jim líbí nebo ne.

eva: kdy a kde si vás můžou poslechnout ostraváci?
ondřej: o koncert v ostravě v parníku se snažím již nějakou dobu, ale asi to ještě chvíli potrvá...

(více info o koncertech na www.ondrejpivec.com)

eva zupková
foto: dudu