erik truffaz group (fra)
[fabric] :: 18.09.2007

"největší chybou kritiků je pohled na hudbu ve formálních kategoriích jako jazz, dub, drum'n'bass či rock. důležitý je obsah. pokud je dobrý obsah, vykašlete se na formu." erik truffaz

ne, na jeho hudbu se nedá pohlížet z formální stránky. můžeme si říkat, že je to nu-jazz, acid jazz, fusion jazz... ale to, co dokáže erik truffaz spojit, je svobodné. hudba jeho quartet je v mnohých bodech překvapivá: bicí umí být nositeli rytmické esence i výpravně melodické. marcello guiliani se ke své base staví tanečně, wha wha groove, a má to výrazně chytlavé důsledky. a jednotlivým, povětšinou dlouhým lámaným skladbám orientovaným dovnitř, dával závoj erik - hravá zkušenost sama. ploché délky, stupnicové výjezdy do dráždivých výšek a detailní gradace – tím rafinovavě rozdával i prostor pro vnímaní nepopsatelného fender piána mistra patricka müllera. a to, co na albu může znít étericky ale plytce nebo umírněně, bylo naživo strhující. zvuk v plném fabricu byl pětihvězdičkový, nikdy nebyl lepší – jako kdybyste šli do 3d kina a nasadili si speciální brýle – viděli/slyšeli jsme nový rozměr.

a pod všechny reggae synkopy, prosakování dubu nebo další libůstky stimulujícího ražení dokázal erik truffaz ukrýt tajemství. hrál opravdu tajemně, echotvárně. ne zastřeně, ale ani otevřeně. tak jsem to vnímala. erikovo splynutí s trubkou je intimní a pozoruhodné. stejně jako jeho vyváženost a cit pro spojení světů zvuků. všechno bylo smysluplné a smysldávající.

jeden z milých momentů koncertu bylo česky přiznané vyznání "jsem rád, že můžeme hrát tady v ostravě." i sólo bubeníka spojené se soft-beatboxem stylově uvolnilo. jako poslední přídavek uvedli svou najazzlou verzi slavného francouzského jt'aim a rozloučili se. důležitý byl ale i úvod: děkovalo se panu pavlu giertlovi z parníku, který et q přivezl. za všechny ty lidi, kteří byli stejně dokonale nadšení, díky zas a znova!

vesna
foto: krtkov.webz.cz