alternativa please the trees a nepovedení coolers

please the trees, the coolers
[templ] :: 08.05.2008

nesourodý dvojkoncert dal šanci nováčkům, kteří nebavili, a obdobně služebně mladé ovšem jinak hudebně zkušené formaci, která templ upřímně nadchla, s vaškem havelkou v čele.

v prázdném klubu začali téměř přesně v osm předskakovat the coolers, kapela, do níž se podle všeho kladly velké naděje. tihle mlaďoši mají ale velké kouzlo jenom na papíře, na živo ne. dobrá image, dobrý záměr, hudebně trendy mix popu a rapu a dalších veselorytmů. pokud jim ale the coolerstéměř nic nechybí, taky jim nenadbývá. mohl to být jen špatný zvuk v templu, který způsobil, že se všechno slilo v nepříjemnou hlušinu, ale nebýt občasných hitových bridgů nebo refrénu, zní koncert jako jeden velký přehraný song. hradečtí kluci jsou showmani a umí se rozdávat. na dovádivosti ale ještě kariéru nikdo neudělal. dovedu si představit, že je budou velmi brzy prakticky denně rotovat na rádiu orion nebo kissmorava, ale tím nevyslovuju pochvalu. zaplní časovou mezeru ve vysílání, určitě však ne mezeru na trhu – v přihrádce "průměrná produkce - masově přistupné" je plno.

a málokdy je rozdíl mezi účinkujícími tak markantní jako byl sváteční čtvrtek (naposledy pamatuju snad jen pii jem (sk) a eggnoise v ladí neladí - viz naše pozvánka). nevím, proč hrály zrovna tyhle skupiny za sebou, ale od první skladby please the trees jsem se ocitla někde jinde: some other place. čím víc budete znát právě tuto formaci a její tvorbu, tím jasněji rozeznáte ty spony mezi rozvláčnou a balancující hudbou instrumentalistů a vedoucími melodiemi a znělkami kytar zpěváka václava havelky, tak dlouho vystupujícího jako selfbrush. každopádně, jako už tenkrát v boomerangu, i tentokrát dokázal svým projevem (za please the treespodpory zkušených) utišit všechny kolem. v templu bylo ticho, soustředěno, třicet lapených lidí nadšených tím, že mohou tleskat a oceňovat. to pomalé nebo pomalejší tempo i výrazně gradovaných pasáží, které by normálně vydaly za rock, snad to je to, co dokáže rozeznívat i zakryté kouty a udrží lidi i během zvučné plnosti finále skladby napnuté. jinakost téhle kapely, když už se nebudu znova vracet k václavovu neslyšenému, neklidnému zabarvení při zpěvu, jasně vystupuje u nových předložených skladeb. i bez řádného naposlouchání alba lion prayer bezpečně rozeznáte věc, kterou jste ještě neslyšeli. takové mají pttrees čtyři. čtyři nové skladby, tři přídavky, dohromady 13 skladeb libých kompozic (plus příhodné outro pro klidný odchod). přirovnala bych to k hi-fi soundu elektrické kytarové muziky. spousta echa, spousta halu, pedal steel guitar, složité motivy v jednoduchých linkách – na druhé straně ti, kteří upnutě poslouchají s nádechem spokojenosti na tváři. každá chvíle s pttrees je významně působivá.

vesna
foto: jiří volejník

 

© ov-kluby.net
e-mail:: ov-kluby@ov-kluby.net
web:: www.ov-kluby.net