rozhodli jsme se vám v rozhovorech představit několik nejzajímavějších kapel regionu. jako první vám přinášíme pokec s adamem parmou - zpěvákem, klávesákem a autorem písní kapely kuličky štěstí.

osoby a obsazení:
a.p.:: adam parma [kuličky štěstí]... tázaný
d:: dudyn [ov-kluby.net]... tazatel 1
l:: larch [ov-kluby.net]... tazatel 1

d: když se vrátíme k dnešnímu koncertu: co by se dělo, kdyby se dělo, to co se mělo? čili - jak by vypadala slibovaná multimediální show, kdyby technika fungovala tak, jak má?

a.p.: původní plán bylo - ovšem člověk má nějakou myšlenu a realita ho zradí - docílit efektu, jako když člověk kouká na bednu, nebo vidí obrazy a ono se to pak zjeví v reálu. měl tam být nějaký klip, který jsme ještě zkoušeli narychlo natočit - s kožichama v zimě, chtěli jsme tam dát fotky - udělat z toho slide show a tak nějak připravit lidi na to, že to co vidí na screenu tak se pak najednou objeví v reálu a trochu to dotvoří atmosféru toho, že se zhmotní jakási představa - jenom taková hra, samozřejmě. měl tam být živý přenos toho, co se děje tady. ono to bylo i na zkoušce, ale pak to kvůli blbě zasunutému konektoru nevyšlo. měly tam být třeba detaily, záběry na lidi... siluety hlav a podobně. myslím že by to bylo zajímavé a dotvořilo by to tu atmosféru.

d: na to se vás ptá asi spousta lidí, zeptám se i já - jak vznikl název kuličky štěstí? už jsem slyšel i jeden dvojsmyslný výklad, co že to je vlastně za kuličky...

a.p.: byla to spíše náhoda. dlouho jsme hledali název, vlastně jsme půl roku zkoušeli a hráli bez názvu a pořád jsme vymýšleli takové správňácké, tvrďácké názvy. pak jsme jednou byli všichni na gizdech (the gizd) a oni mají píseň mistr hip hop. začali jsme vtipkovat a někdo řekl: "hip hap hop" a v té soutěži prší na konci kuličky štěstí - a tak to vzniklo. a samozřejmě jsme si pak na to nabalili další věci jako: má to koule - muzika šlape...

d: proč jsou kuličky takové, jaké jsou? ještě bych to rozdělil na dvě části: 1. kdo vás ovlivnil? - což ty bys měl vědět, když píšeš všechny písničky - a za 2. co se událo v historii kapely důležitého, co vás dostalo tam, kde teď jste? určitě jste prošli aspoň drobným posunem.

a.p.: no jednak se snažíme pracovat na pročištění hudby, ale mám pocit, že to jde při klubové interpretaci těžko - když lidi vaří a tančí, je těžké si uhlídat čistotu zvuku nebo aby to v tanečních věcech šlapalo a nebylo to přehlcené zvuky.
je to zvláštní - my jsme začali relativně měkce a byly to jazzovější záležitosti, potom jsme měli hodně latinskoamerické věci, latinskoamerické rytmy, no a teď jsme se trochu obuli to funku, do té jasné rytmiky: "tuc tuc", která udává taneční rytmus.
jako zdroje inspirace posloucháme - krom stinga, kterého máme všichni rádi - jamiroquay-e, freek power i ty české - holého projekty. ale myslím, že to je všechno o náladách, nemyslím, že bychom se chtěli někam dostat, že bychom chtěli vybrušovat nějaký styl. když si občas zajamujeme ve zkušebně, tak nasadíme ten jednoduchý rytmus a jedeme. někdy se toho přežereme a dáme si zas něco jiného - jako když včera začal jirka na klavír nějakou rádobyslovenskou z konce 80-tých let "neopúšťaj ma láska"... myslím ale, že v každé písničce hledáme něco silného, aby tam bylo něco tažného - zajímavá melodie, nebo silná rytmika, která rozhýbe lidi, nějaký kytarový riff, který zůstává v hlavě. to ty písně spojuje - že si lidi zapamatují nějaký zajímavý moment.

d: a co bude dál?

a.p.: směr vývoje? chceme být profesionálnější, nedělat nic lacině, pracovat na aranžích, pracovat na tom, ať tam nejsou zvuky zbytečné, ať tam mají své místo... spíš se poslouchat, kdo co hraje - když ten druhý má zajímavý motiv, tak by mu měl nejen dát prostor, ale i ho podpořit tím, co hraje sám. a taky modernizace: snažíme se zapojit samply, zapojit i další věci, docílit modernější sound.

l: takže žádný underground - moderní samply, moderní hudbu, taneční zvuky...

a.p.: myslím si, ale, že to kombinujeme - že se pak snažíme hledat vyvážení, odlehčení. nejdeme za tím tak tvrdohlavě.

d: na to, kolik let hrajete (3 a 1/4 - pozn. dudyna), jste prodělali celkem hodně personálních změn. jsou mezi nimi některé, které jsou důležitější pro vývoj kapely? napovím: vznik dechové sekce, příchod dominiky...

a.p.: u dechové sekce je to vždy složitější - pokaždé se modlíme, ať ji dáme vůbec dohromady. dobří dechaři jsou často najímáni a jsou vytížení.

l: na roztrhání...

a.p.: ...a jezdí po kšeftech. kluci, kteří s náma hráli a vlastně ještě hrajou: radek král - výborný saxofonista, honza měšťánek na pozoun - ti jezdí po kšeftech: honza teď hraje s tygrama v německém cirkuse, radek zas někde na lodích. musíme to dokrývat, nemáme stabilní obsadu. máme okruh lidí, které vždy oslovíme, jestli mají volno, dáme jim party a oni se to naučí. řekl bych, že asi tak 6-7 lidí se míchá. vlastík šmída s náma hraje na trubku celkem stabilně, michala žáčka jsme teď požádali, aby podpořil dechovou sekci...
pokud jde o další personální změny, tak teď s náma hraje na kytaru ota lankocí - hrál s náma před ním ondřej sedlecký, který odešel. nechci to moc rozmazávat, bylo to hlavně mezi mnou a ondrou - prostě jsme asi vnímali hodně věcí jinak.

d: jak vidíš příchod dominiky? v čem vám to pomohlo?

a.p.: konečně je to jeden člověk, který umí trochu zpívat. tímto vyhlašuju veřejný konkurz na jakéhokoliv schopného zpěváka, který se nebojí a chce ukázat, že je lepší, než já. já zpívám z nutnosti od začátku a mám pocit, že mám nějaké hranice. a ani jsem nikdy vlastně moc zpívat nechtěl. udělali jsme pár konkurzů, ale vždy se nám přihlásili kluci, kteří byli hoší, než já. takže sháníme někoho lepšího. ono - když je člověk za klávesama, moc toho neudělá. nemůže s lidma víc komunikovat, víc lidi bavit - má svázané ruce. je to jiné, než když se může hýbat, může tančit, komunikovat se zpěvačkou.

l: a co konkurz na klávesáka?

a.p.: právě, že já si připadám trošku lepší klávesák. jsem u kláves jistější, než u zpěvu. ještě že bych se dal na ten rap, že bych to brousil trošku...

d: m.c.parma, jo?

a.p.: eminem parma (smích)

d: dneska jede jakási vlna funky music... a jede a jede... bereš to tak, že vám to může trochu pomoct, nebo vám to třeba v očích hudebních kritiků spíše uškodí tím, že si řeknou, že jste jedna z kapel, která se svezla na vlně? a z druhé strany - ovlivnilo vás i to, že se funky právě tak začala rozjíždět?

a.p.: nejsem si jistý, jestli to můžu objektivně zhodnotit. přirovnal bych to k tomu, když jdu do obchodu koupit si něco na sebe, tak je těžké říct, co formuje můj názor, jestli jsem to já, kdo to definuje, nebo jsem v podvědomém tahu toho, co zrovna frčí. nevím jestli je v tom člověk svobodný, takže ani tady to nemůžu posoudit. vím jen, že se mi funky muzika hodně líbí. rozhýbává lidi, nutí je tančit. je to výborný pocit. petr moczek jednou řekl, že se mu strašně líbí, že pod jeho prsty, pod jeho strunami lidi tančí. ale učitě to nebylo vědomé, že bychom si řekli: "aha, tak funk frčí, funk je in, tak budeme dělat funk". nějak ale ovlivněni jsme, protože to posloucháme, líbí se nám to - určitě nás to formuje.
kritiky ale neprožíváme, protože nejsme zas tak známí...

d: jasně, ale myslím to spíše tak, že pokud byste poslali demo třeba někam do hudebního časopisu, jestli by vám funková vlna pomohla, nebo spíše uškodila.

a.p.: asi nám ještě pořád může trošičku škodit, že tam je angličtina v českém prostředí. v tom je problém pro rádia, pro vydavatele... pokud vím, českých vydavatelů, kteří vydávají anglicky zpívané věci, není moc. na češtinu se dobře dělá folklór, folk, baladické věci, ale na funk... angličtina se úplně jinak frázuje a jde to do toho rytmu, čeština je taková kulatá...

d: ale když si vemeš třeba j.a.r., tak to jde...

a.p.: možná se to dá vypěstovat. oni si taky dost hrají se zvukomalebností. já si nejsem jistý, jestli tím textem chtejí fakt něco říct, nebo jestli to nemá jiný účel - jestli nechtějí jen vynést na světlo nějaké obrazy...

l: ty děláš hudbu a kdo dělá texty?

a.p.: taky já.

l: a neuvažuješ teda, že byste použili texty od někoho jiného?

a.p.: takže druhý konkurz vyhlašuju na dvorního textaře českých textů kuliček štěstí.

...tu nastává díky adamovi trošku odbočka - ovšem celkem zajímavá:

a.p.: taky doufám, že budou vznikat kapely, které sice jsou populární, ale tak nějak odspodu - že se lidem líbí, že to lidi poslouchají, a proto vydají desku. štve mě, že dneska to jde z vrchu - je to vyumělkované. popularita nevzniká odspodu...

l: velká sláva polní tráva - budeš muzikantem na věky?

a.p.: to já nevím. zatím se tím neživím, takže to ani neřeším. zatím si jen jdem s klukama zahrát. taky jde o to, co kdo od toho čeká - jestli mu stačí, že na něj přijde do klubu 200 lidí a má své publikum, hraje si a je svobodný. hraje si, co chce, tvoří, co chce... nebo to jde někam jinam...

d: tady v regionu je celkem silná scéna - ostrava, opava... nemám tak úplně porovnání s ostatními regiony, ale vidím to tak, že tady je ta scéna velmi silná. navíc je velká část naladěna podobně jako vy - je tam hodně funky... jak tu scénu vnímáš ty - velikost, sílu...?

a.p.: slyšel jsem zajímavý názor od kamaráda z jiné kapely, který říkal, že je tu opravdu výborná líheň kapel a že je to proto, že lidi tady jsou zvyklí makat. tady jsou ti fachaři, co jdou do rachoty, a pak se to projevuje i do hudby - lidi jsou tu více houževnatí, jdou za tím, snaží se. ten region už je takový. nevím, jestli to tak je. nevím, jak je to v jiných velkých městech, ale tady v ostravě to tak bylo vždy, ta líheň tu byla. je to tu všechno jedna velká rodina, všechno se to v kapelách točí, míchá...

no a pak už jsme se celkem nezávazně rozkecali. zajímavé to bylo, ale při přepisu z diktafonu bych se z toho asi brzy pomát... takže díky za rozhovor!

foto: dudyn feat. larch