v cyklu zoči voči přinášíme rozhovory s mladými regionálními kapelami... ovšem hned druhým dílem seriálu uděláme výjimku. trembi vyzpovídal - po jejich koncertu v boomerangu - skorobrněnský revival pink floydů rum p.s.

po koncertě pink floyd revival jsem ztrémovaný zašel ke stolku, kde kapela odpočívala při sklenicích velvetů po úspěšném koncertě a nesměle je poprosil o můj první rozhovor...

osoby a obsazení::
rosťa:: rostislav pijáček [kytara, zpěv] ... tázaný 1
petr:: petr staněk [basová kytara, vokály] ... tázaný 2
marek:: marek vyklický [klávesy] ... tázaný 3
trembi:: trembi [ov-kluby.net]... tazatel

trembi: jak se vám hrálo u nás v ostravě?
rosťa: hrálo se nám výborně.

trembi: obecenstvo, publikum - jako jinde?
rosťa: nám se líbilo, že přišli lidi. to se nám moc často nestává, protože na takovou kapelu jako moc lidí nechodí. takže tady to bylo vynikající, bylo plno, lidi byli, řekl bych, napojení na muziku, bylo to parádní. fakt dobrý.

trembi: zeptám se na takovou otázku - asi už jste ji n krát slyšeli - proč rum p.s.?
rosťa: to už nefunguje a nepoužívá se. na stránkách to ještě figuruje, ale my už teď jsme jen pod hlavičkou pink floyd revival.

trembi: takže to asi bylo jak jste začínali...?
rosťa: ano, to jsme ještě hráli všechno možné.
petr: máme pěkné plakáty rump p.s. opravdu! k rozebrání zdarma, případně i s podpisem! (smích)

trembi: můžem oscanovat a jako propagaci klidně nabídnout :) nic, pokročíme - proč jste si vybrali zrovna pink floyd?
rosťa: nám to vybral spíš kamarád, bylo nám to doporučeno. když jsme ještě hrávali všechno možné - floydy, beatles, vlastní věci...
petr: nedvědy (smích)
rosťa: on nám prostě řekl, že bysme je mohli začít dělat, že takový revival prostě není...

trembi: docela odvaha pink floyd. neřeknu nějaké jednodušší věci.
rosťa: my jsme to prostě zkusili, udělali jsme víc věcí, určitý program, no a začali to dělat.
petr: já si myslím, že floydi zase nejsou tak těžký (smích)
rosťa: takový jethro tull revival by byl určitě daleko těžší.
petr: ale nikdo neumí sát na jedný noze (smích)

trembi: nejtěžší, nejjednodušší skladba, kterou hrajete nejraději?
rosťa: to je individuální, každý hraje rád něco jinýho, každý má jinou krevní skupinu. já osobně hraju rád všechno.
petr: na rosťu musím říct, že on má nejraději desku division bell, ovšem k jeho škodě nehrajeme z toho ani jednu skladbu.

trembi: na to jsem se chtěl zeptat, proč končíte rokem 79, z final cut nemáte tuším v repertoáru taky nic?
marek: to by mě teda taky zajímalo (smích)
rosťa: to final cut je takový moc plačtivý bych řekl, úplně až morbidní.

trembi: a ty další?
petr: ty další věci - s tím se člověk těžko ztotožňuje.
rosťa: to už nejsou jako úplně klasický floyd...
marek: my tomu říkáme komerce.

trembi: co si budem o tom povídat...
rosťa: hráli jsme ještě z momentary lapse of reason v začátcích, ale teďka už ne, už jsme od toho upustili.

trembi: jaký to je hrát takový nějaký repertoár od někoho jiného. že to vlastně nejsou vaše věci. jaký je to pocit?
rosťa: nevím, mně to vyhovuje, já to hraju rád, mě se ta muzika líbí. třeba když někam přijedem, zahrajem to jako dneska tady, lidem se to líbí, tak to je fajn. co k tomu jinýho říct.
petr: ono je to barevný, člověk se při tom může po svým jako nějakým způsobem vyblbnout.

trembi: co třeba posloucháte mimo floydy?
petr: chceš slyšet mozarta, bethovena, nebo nedvědy? (smích)
rosťa: povšimněme si, že náš basový kytarista neustále cituje nedvědy, ale podle mě je vůbec neposlouchá :) ale jinak třeba já su vyrostlej na rockové muzice - na zeppelinech, crimsonech, jethrech, floydech. prostě na té klasice.

trembi: proč jste nezahráli na zkoušce zaznělý comfortably numb? ještě by to tam vlezlo, to jste mohli.
rosťa: máme ho nazkoušený, máme ho v repertoáru, máme k němu taky video, ale v současné době je ten program poskládaný tak, že to tam nikam nejde dát. leda jako přídavek, což často hráváme. máme těch věcí v repertoáru víc, ale prostě nemůžem hrát všechno. ten program by byl pomalu na tři hodiny čistýho hraní. od něčeho se upustilo, protože to nelezlo dobře. my jsme měnili bubeníka, tak se ještě něco přecvičuje, docvičuje.

trembi: znáte jiné revivaly?
petr: brněnští zeppelini jsou dobrý. a pražští stouni, ti jsou úplně fantastičtí. my jsme je viděli v teplicích, hráli před náma, a ten zpěvák - hergot já bych se s ním chtěl setkat, on má úplně fantastickej šarm, charisma.
rosťa: potom brňáci ac/dc, nebo zz top - ti jsou taky výborní. potom joplinka samozřejmě a nějací hendrix - ti nebyli špatní. párpli jsou taky dobří - jej jich více, ale zlínští koberec band deep purple, tak ti jo!

trembi: a floydy asi nedělá nikdo jiný, že?
rosťa: jenom floydy ne, že by to měli jako hlavní náplň, tak to ne.
petr: v praze proběhla ta zeď...

trembi: jo, koncert ivana myslíkovjana a filipa benešovského. vím o tom.
marek: ona je to totiž hrozně těžká muzika, jen tak někdo to nezvládne (smích)

trembi: loni jste tady měli hrát, nevyšlo to, teď jste hráli na takové ulici - jestli o tom něco víte - stodolní - něco vám to říká?
petr: no jasně! to je podle prognóz, statistiků od hradu nejfrekventovanější rocková ulice.
rosťa: viděli jsme samý kytary tady...
marek: je to jediná ulice v ostravě, kterou znám :)
petr: to je pro nás čes :) my si toho vážíme. to není jako takový stužkovací večírky...
rosťa: my jsme hráli minulý týden v teplicích na stužkovacím večírku - jako výborný! shine on you crazy diamond nádhera - plný plac, lidi ploužili. pak jsme použili síto astronomy domine, a ten parket se úplně vyprázdnil :) zůstalo jenom 20 skalních, a ti to vydrželi až do konce, což bylo pěkné.

trembi: pánové, co do budoucna? nové songy?
rosťa: jo, chystáme. chceme dělat teďka lucifer sam, nějakýho barretta. s naším staronovým dlouholetým bubeníkem docvičit to staré, co bylo všechno na tom seznamu. toho je ještě poměrně dost. takže asi tak no - prostě dát tam více těch barrettových věcí.
petr: sháníme gong. velkej gong jako kráva!
rosťa: to tam radši nepiš, aby nám ho náhodou někdo neposlal. protože my jezdíme tím volkswagenem, to bychom si museli pořídit liazku (smích)

trembi: tak na střechu - proč ne?! :) já tedy nevím no, můj první rozhovor...
rosťa: náš taky. poprvé v ostravě a hned první rozhovor!
petr: a na tej nejfrekventovanější uličce...
rosťa: ale jó, vlastně jsme dělali rozhovor, marek dělal (pozn. viklický). to o nás psali v superlativech - řekl bych, že to až přehnali.

trembi: já taky budu, nebojte :)
marek: on v tom rozhovoru použil pouze výrok jednoho z návštěvníků.
rosťa: no vlastně... je to pravda.
marek: samozřejmě to nebyl názor všech...
rosťa: jdu si ještě pro velvet! (smích)

v těchto místech jsem vypl dikatafon, jelikož rozhovor už probíhal pouze neoficiálně, nevázaně a mnoho jsme toho ještě probrali a prokecali. to snad ale někdy příště...

trembi
foto: ivory