zva 12-28 band
[boomerang] :: 13.02.2003

po měsíci se zvolenská bluesová kapela zva 12-28 band opět vrátila do ostravy. tentokráte však jejich útočištěm nebyl parník, ale boomerang. fotek jsem pořídil pěknou řádku už v lednu, takže teď jsem bez větších výčitek přenechal aparát strictlymu, který si s ním zadebutoval na hip hopovém ladí neladí.

úderem desáté minuty po hodině dvacáté začal už třetí letošní koncert zvolenské kapely zva 12-28 band. pravda, dvě lednová vystoupení v parníku možná nemusíme považovat za plnohodnotné koncerty, protože šlo o předskokanství ramblin rexovi & bandu luboše andršta. na prvním z oněch dvou jsem je viděl a slyšel hrát i já a natolik mě uchvátil jejich bezprostřední způsob hraní, přístup k muzice i výtečné instrumentální výkony a dokonalá souhra, že jsem si chtěl kapelu vychutnat i v celovečerním provedení, a tak jsem se opravdu těšil.

první píseň blues vymláteného péra (jde o péro z budíku, vy puberťáci!) odehrál zpěvák zcela sám jen se svou kytarou. skvělý syrový zvuk kytary zazněl boomerangem a podobnou syrovost, která se mimochodem ke kapele báječně hodila, udržel zvukař po celou dobu koncertu. (upozornění: toto není kompenzace zvukaři za můj omyl při hodnocení jeho výkonu v hodnocení koncertu kuliček štěstí! vážně to bylo moc dobrý! - pozn. autora) už celá kapela pak dala k dobru pár klasických kousků, které v dalších fázích pečlivě kypřila vlastními skladbami.

zva 12-28 band hráli bez ohledu na ne příliš početné publikum, jenž se v průběhu večera rozrostlo na nějakých 30-40 kousků (zbytek potencionálních posluchačů pravděpodobně odlákal mišík do parníku), od počátku do konce s maximálním nasazení a vervou. struny na kytaře praskají a jede se dál! basák - mmch: ve stejném triku, jako před měsícem (doufám, že ho v mezičase aspoň vypral :) - používal svůj nástroj občas jako klasický kontrbas - nastojato a na jehle. sóla jednotlivých muzikantů budila v diváctvu bouře nadšení a spontánní potlesk (no bodejť!). no jo, zas jedna kapela, co mě vzala za špek! o srdci nemluvě...

po krátké pauze začali muzikanti zo zvolena zvolna, ovšem po chvilce už to zas rozjeli na plné koule. (zde si autor vzpomíná na starý vtip: která že antikoncepce je nejúčinnější? - pustit si magneťák na plné koule! - omluvte tuto nechutnou a lacinou odbočku, při níž autora samotného zamrazilo...) při zpěvu muže za mikrofonem jen uvažujete, jestli je to starý černoch s ledabylou výslovností, nebo jen maskuje neznalost angličtiny nesrozumitelným anglosasským mumláním - paráda! jeho projev je zcela přirozený a bezprostřední.

v toku bluesové hudby do ucha cvrnkne kousek textu vlastní skladby "má nohy až po zem a ruky samý prst" a přiblíží se závěr večera. první přídavek, který kapela uvedla jako "pomalučkú skladbičku" vůbec nebyl pomalučký... a taky nebyl poslední.
no moooc fajn koncert to byl! mmch: kapela dostala pozvání na bluesovou scénu letošního colours of ostrava. nenechte si je tam ujít, přijedou-li!

dudyn