první výročí odchodu z egyptu oslavili před měsícem v hudebním bazaru. jaký byl ten uplynulý rok, to bylo jen jedno z témat mého rozhovoru s šéfem jiřím zahutou.

už je tomu víc než rok od (snad už opravdu) posledního přesídlení klubu hudební bazar. proto jsem v den výroční vyzpovídal tamního šéfa jiřího zahutu nejen na téma onoho uplynulého roku na sokolské třídě (dříve třídě sokolů):

gratuluju k výročí! jak hodnotíš rok na sokolské?
myslím si, že jsme v prostorách adekvátních naší činnosti. kdyby ten sál byl o pár metrů hlubší, bylo by to lepší, dramaturgicky by se to zase trochu osvobodilo. lidé, kteří měli strach k nám z nějakých důvodů přijít na havlíčkovo nábřeží, protože ta budova vypadala otřesně, tak si myslím, že tady ten strach nemusí mít. přišla spousta lidí, kteří generačně moc do klubového lidu nepatří, ale přes to všechno sem našli cestu. chodí sem třeba i lidi kolem padesáti, pětapadesáti poslouchat muziku a pobýt mezi těmi lidmi.
měli jsme tu svatbu - ne jen oslavu, ale přímo obřad. byl tu oddávající… zpočátku jsem se toho bál, ale bylo to v pohodě.
taky je asi dobře, že jsme tu naproti ekonomické fakultě, přijde sem více lidí.

myslím, že je to na dobré cestě, aby se tu střetávaly muzikantské generace a poznávaly názorově. ale nemyslím střetávaly jako hádaly, ale spíše, aby se obohacovaly. mě osobně to obohacuje hodně - práce s těmito lidmi s různými názory, s různých kulturně sociálních kruhů. člověk, když to pozoruje - a musím to pozorovat, protože tu dělám - tak ho to hodně poučí. vím, že mí vrstevníci s tím mají problém.
máme ještě hodně práce: udělat jiné pódium, zvuk dotáhnout pořádně, aby byli muzikanti spokojení.

bude tu tedy v nějaké dohledné době nějaká nová lepší aparatura?
pokud si na to máme vydělat sami, tak to budou dlouhá léta, ale naštěstí se kolem toho klubu motají lidi, kteří mi chtějí pomoct a vždy téměř nezištně. kdybych si měl na to, co tu slouží, vydělávat sám, tak bych asi vydělával ještě hodně dlouho, protože ti lidé, kteří chodí na kulturu, mají většinou hlouběji do kapsy. takový zajímavý postřeh: takoví ti "oškubanci" - opravdu v uvozovkách - neváhají, když hážou do pytlíku dvacku, o čestnosti tvých úmyslů. když je tady člověk zvenčí, který se chová trochu přezíravě k lidem v klubu a prostředí, se většinou nerozpakuje si odnést sklenici, když se mu líbí, a když dává do pytlíku, tak se mě ptá: "je to opravdu na kapelu?", "kde mám záruky?" a podobné blbé otázky. i z toho soudím, že se nám podařilo dosáhnout jakéhosi standardu, že tu chodí lidé, kteří se chovají - nejen k sobě navzájem, ale vůbec k celému okolí - o třídu slušněji, než celá populace.

mimochodem dnešní výroční slavnost klubu s koncertem venku - výborná akce! měl tady ale hrát m-band...
měl tady hrát m-band, ale asi to trochu podcenili, nakonec se nepodařilo dát láďovi figarovi dohromady všechny lidi. asi kvůli počasí mu někteří z nich na poslední chvíli řekli: "já nemůžu hrát". je to tak velké těleso, že je to těžké držet po kupě - organizačně.
s tím big bandem to tedy nedopadlo dobře. bohužel jsem se to dozvěděl až na poslední chvíli, ale postaral se a zajistil con almu. já jsem chtěl big band spíše jako takovou atrakci, že budou lidé chodit, zastavovat se, jak před šachtou na dni horníků. nakonec ale con alma hrála výborně, splnilo to účel, že se lidé na chodníku zastavovali, hleděli z autobusů… jako naschvál je odkloněna doprava trolejbusů, takže jsem přišel o trolejbusové publikum.

osobně se mi na tom hodně líbilo to, že to sledovaly jak malé děti od tří let po lidi ve věku kolem šedesátky.
...od prenatálního věku po důchodce. když to řekneš takhle, je to výstižné.

hudebním bazarem prošlo množství kapel, které tady začínaly a poslední dobou se začínají celkem prosazovat - robson, hot wassermann a další a další... klub mladým kapelám asi hodně pomáhá...
robsonům jsme moc nepomohli, ti vznikli dávno před hudebním bazarem. máme k sobě blízko, kluci jsou tu od začátku hudebního bazaru. moc tu nehrají, protože už mají trochu jiné podmínky na pódium, chodí na ně více lidí, než je tady kapacita. i když tu hráli - bylo plno. ti v hudebním bazaru nevznikli, jen se s ním tak prolínají, dělají tu...
wassermanni - kluci taky hráli daleko před hudebním bazarem, ale hot wassermann vznikl vlastně na jam session v hudebním bazaru. a pak můžu mluvit o těch mladých kapelách, jako princ cip a podobně. teď je tady taková mladá jazzová kapela - kluci mají kolem sedmnácti roků - jazzyk. to jsou muzikanti, kteří budou hodně dobří. tohle my protěžujeme - totiž: tady chodí na koncerty hlavně muzikanti a tudíž aby ten klub měl své opodstatnění, tak vlastně slouží jako jakési prezentační místo pro vznikající kapely. ale šíře je tu od ethna, folku, folkrocku… až k rocku.

ta vyšší liga muzikantská, která tady probíhá, to už je hodně vysoko - nemyslím co se týče mediální známosti, ale vztahu k muzice, její prezentace a podobně. když vyšel článek o hot wassermannech ve stodolníku, je tam důležitá věta banyho: "pro nás je nejdůležitější, aby kapela dobře hrála. nejdůležitější je muzika, zbytek je podružný. nenechat se zmást." to je důležité heslo, které teď hodně používám: nenechat se zmást.

jak bys porovnal tento rok s roky minulými?
oslnivá show, jako jsme dělali ve velkém hudebním bazaru na havlíčkově nábřeží + prodejna hudebních nástrojů, která tam byla + zkušebna, to tvořilo lepší technické zázemí a hudební bazar se skoro stal spíše institucí, než hospodou - i když jsme nikdy nechtěli být hospodou prvoplánově. na černé louce to bylo fakt přežívání. nejdřív jsem si myslel, že tam budeme dělat komornější jazzové koncerty, ale už při třiceti lidech se to blokovalo, no hrůza. byla to improvizace.
tenhle rok je opravdu dobrý. letos jsme tu přežili jakž-takž, jinak to byla vždy katastrofa. pomaličku rovnáme záda. není to lehké. museli jsme dát několik stovek a tisícovek na úpravy. v zimě náklady za teplo, nájem, pořád jsou investice - teď zvuk… furt něco! naštěstí, jak jsem řekl, se tu motá spousta lidí, kteří chtějí pomoct - a přesně o tom ten klub je. jsem tu spokojený.

9.květen byl dříve udáván jako den osvobození. dá se najít nějaká paralela? jako: osvobození bazaru..?
ne, tam ji nenajdeme. květen je velice pěkný měsíc. fajn, že skončila válka, mě se narodila dcera - má zrovna dneska (09.05.2002) sedmnáct, takže si to dobře pamatuju. ta paralela není. bylo to všechno náhodou. já to dodnes považuju za zázrak, že se to tady povedlo po hluboké krizi na černé louce - dramaturgické, finanční - kdy jsem nevěděl, co bude dál - měl jsem chuť to zabalit. a tady to tak nějak "vytanulo" - chodili za mnou lidi a ptali se jestli nepotřebuju půjčit, cítil jsem tu podporu a říkal jsem si, že bazar má ještě co říct.
pamatuju si na tu situaci před rokem, kdy jsme tu ještě devátého ráno lítali v montérkách. dva dny před tím jsem tu ještě seděl v kupě cihel a snad to ani nebylo moc práce, ale já jsem už nevěděl kudy kam. pamatuju si, že když jsme otevřeli, měl jsem knedlu v krku pořádnou - cítil jsem podporu těch lidí...

pořád mě ale mrzí, že tu širší veřejnost stále nemůžeme přesvědčit, že jsme v pohodě, že nejsme žádní grázli. jak říkají mi kluci u nás na dědině, mí vrstevníci: "ty se máš, ty si žiješ svůj život…" já jim říkám: "hoši, já ráno přijdu, jedu pro pivo, pro bečky, potom to a to, pak jedu posekat zahradu, večer jsem zas tady… já mám normální život, jako normální živnostník"

jak dlouho vlastně hudební bazar existuje?
my jsme se pravděpodobně někdy na podzim přestěhovali na havlíčkovo nábřeží - někdy v září - jenže hudební bazar už trval od 96. roku - to byla prodejna nástrojů, kde se scházeli muzikanti, takže přesné datum není. to nevzniklo najednou. hudební bazar nevznikl tak, že by někdo přestřihl pásku a byl otevřen klub.

žádně přesné datum není?
není. a mi si líbí ten 9.květen. židé taky slaví přesídlení z egyptu, takže žertem říkám, že to je první výročí odchodu z egyptu.

máš nějakou vizi do budoucna? víš už kam to půjde dál?
slovy předsedy klause: "to je zajímavá otázka, to si cením", akorát jsem zapomněl, na co ses ptal... ne, jasně... ono je to totiž tak: jak bazar rostl a vyvíjel se, neměl jsem ani šanci to ovlivňovat, protože se to někam nastěhovalo a vyplnilo prostor. myslím, že je důležité dělat tu práci, co děláme dneska - v rámci svých sil. ale ten vývoj jde - já se bojím toho slova - sám.

takže nejlepší je to nikam netlačit...
nejlepší je nikam se necpat, netlačit. moje životní zkušenost je, že když člověk žije život v jiných souřadnicích, než mu odpovídají, tak je to klamstvo sebe sama a způsobuje to napětí. je dobré využívat příležitostí v dobrém slova smyslu. když klub je v jistém smyslu dobrý, tak se nabídky s poptávkou setkávají a tvoří to to, co klub posouvá kupředu.

když už jsme byli u klause - on rád říká: "to není o tom..." nebo: "to je o tom..." o čem je hudebí bazar?
to je těžká otázka. (dlouhá pauza) je to o muzice a je to taky a hlavně o lidech. jsem rád, že se tu scházejí slušní lidé a ti, co se tu začali scházet jako neslušní, tak zeslušněli. nemyslím si, že by měl hudební bazar někoho vychovávat, to asi ne, ale asi by měl lidi zklidnit a nenechat je zmást.

dudyn