bez hranice: suí vesan (sk) & létající koberec (cz)
[boomerang] :: 24.04.2003

ani poslední díl série koncertů bez hranice nemohl nikoho zklamat. jak písničkářka suí vesan, tak pražský koberec, co umí lítat, předvedli pořádnou porci dobré muziky!

netradičně ve čtvrtek, oproti obvyklému úterý proběhl poslední (jaká škoda!) koncert z cyklu bez hranice. slovensko tentokráte zastupovala zpěvačka suí vesan se svým perkusistou, jehož jméno jsem bohužel přeslechla. jak je suí vesan známá v zahraničí jsem už napsala v pozvánce, stejně tak i o tom, jaké prvky a inspirace různých žánrů a stylů její hudba obsahuje. myslím si ale, že ona nijak zvláště neřeší, jaký je ten či onen prvek, je-li tato inspirace taková nebo maková. hraje a zpívá prostě tak, jak to sama cítí.

nejeden kytarový mág by se podivil, čím vším se dá hrát na kytaru. suí používá různé kartáčky, metličky a další jiné předměty, jež jsem bohužel nebyla svým slabým zrakem sto identifikovat. ale byla jsem překvapena, jak působivě to vše zní, kytara jako by ožívala, každý zvuk byl na svém místě.

než jsem slyšela suí vesan, měla jsem poněkud omezené představy o tom, co všechno se dá lidským hlasem vyjádřit. teď už vím: zvuky, obrazy, pocity... a to vše i beze slov. její hudba má meditační účinky pro toho, kdo chce a poddá se jí. kromě vlastní tvorby si suí střihla i pár slovenských lidovek a slyšeli jsme i "kousek" z indie. jako bonus jsme dostali od této milé, drobné ženy pár užitečných rad do života a po přídavku už na pódium přiletěl létající koberec.

tato sedmičlenná skupina se tak tak vměstnala na pódium se všemi těmi svými bubny a bubínky, ale nakonec zbylo i trošku místa zpěvačce kláře minarčíkové k tanci. když začali hrát, moje první myšlenka byla ta, že takhle nějak to zní, když se letí na koberci. nebo alespoň tak nějak si to představuju. skupina o sobě píše, že hudba a tanec jsou jim přirozeným prostředkem k navození transu a vnitřnímu uvolnění. musím říct, že to opravdu funguje.

létající koberec dělají jen minimální pauzy mezi skladbami, dá se říci, že hrají téměř nepřetržitě. za což mají můj bezmezný obdiv, neboť mě by po takové době bubnování zemdlela nejen ruka. a jakéže to nástroje můžeme slyšet při letu na koberci? bubny, indiánské bubny, brumle, samply, klarinet, zpěv a další nástroje, jejichž exotické názvy ještě nemám v malíčku.

skupina je jistě na svých koncertech zvyklá na tančící publikum, zde se však odhodlal jen jeden mládenec. nebylo to však způsobeno výkonem kapely, ale přirozeným studem, který na publiku opět zapracoval. přesto jsem přesvědčena o tom, že z boomerangu neodcházel nikdo, kdo by litoval peněz, nebo času na tomto koncertě stráveného.

alča
foto: alča