the final countdown II ladí neladí: vypsaná fixa & para (sk) pohledem velice úzké optiky by se mohlo zdát, že si na poslední natáčení pořadu ladí neladí dotáhli moderátoři své kamarády. vypsaná fixa ani para ale rozhodně nejsou žádné protekční děcka, svou hudbou ten večer dostali do varu nejednoho člověka v sále… jako první vystoupili hosté ze zahraničí, bratislavská skupina para. byl to pro ně teprve sedmý koncert na českém uzemí a nutno říci, že by si pozornost zasloužili i u nás. v pozvánce jsem uvedl, že hudebně je to mix mezi rockem, popem a hip-hopem. na koncertě předvedli, že jejich záběr je mnohem širší, každá písnička vycházela z různých hudebních stylů (přibylo reggae, punk i prvky nu-metalu by se tu našly). frontman commitmentsovského vzezření sloky tu rapoval, tu zpíval melodické refrény dvojhlasně s basákem. a jak byla pestrá a chytlavá vlastní produkce, zařazené coververze taky lítaly na hudebním poli od čáry k čáře - reggae verze guantanamera, scooby snacks od fun lovin´ criminals nebo song 2 od blur. už už jsem si říkal, jestli se moderátorská dvojice postaví průkazně k spřízněnosti k dnešním pozvaným kapelám, když tu se na pódiu objevil michal kaščák, aby si společně s parou zazpíval píseň z repertoáru jeho ex-domovské kapely bez ladu a skladu. pihou na kráse bylo poměrně krátké vystoupení této pětice a s dvěma alby na kontě bych čekal větší důraz na vlastní materiál, jakkoliv byly předělávky osvěžující. vypsaná fixa nebyla v ostravě poprvé, má už tady vybudovanou slušnou fanouškovskou základnu. jejich hudba má řízný spád, nabroušené kytary, ale především chytlavé refrény. neproteklo mnoho vody (spíše piva, ačkoliv se opět jednalo o koncert s punkovým nádechem, na třetinky ve skle dneska nedošlo) a publikum dychtivě přijímalo každou novou píseň. fixa si žádným pomocným materiálem z repertoáru slavnějších kolegů nevypomáhala, ale nirvanovský smysl pro rytmiku byl u několika písní přítomný. za svou přímočařejší ale na druhou stranu čitelnější muziku se jim pak dostalo z řad kritiků většího pochopení, než hudební roztříštěnosti slovenských kolegů. jiný kraj, jiný mrav? plivání po sobě na pódiu je už neodbytný trademark skupiny, když to člověk vidí poprvé v životě, misí se v něm pocit údivu, pobavení a opatrnosti, aby to taky neschytal. jen se bojím, ať to nesklouzne k rutině. ke svým svěřencům se petr fiala přidal hned v několika písních, kdy se zhostil role doprovodného vokalisty. ostatně producentský vliv je z jejich hudby cítit, zpěvák márdí má někdy podobné frázování zpěvu, tolik typické v našich končinách pro mňágu. a nezbytné koření každého natáčení totiž debata? bylo hezké od petra i michala, že na diváky nehráli žádné divadlo a "své" skupiny nečastovali otázkami, jak se dali dohromady a jak se jim spolupracovalo s producentem... jakýmsi zadostiučiněním muzikantů za všechny díly se pak debata naopak svedla ponejvíce na stranu kritiků. zatímco minule se probírala všeobecná krize v hudební žurnalistice, tentokráte to bylo více osobnější a probíral se přístup jednotlivých aktérů tj. vlasty beránka (ultram:x), franty kovače (report) a pavla "ovsa" ovesného (freemusic.cz) k psaní o hudbě. a dokonce i na mě došlo... dosud jsem neměl ambice (a odvahu?) vzít mikrofon do ruky. v několika předcházejících dílech jsem se sice stal obětí ankety mezi diváky, vždycky jsem s úlevou přijal, že záběry skončily střihači v koši jeho digitální střižny. zapojil jsem se do debaty s na můj vkus poněkud vysokými očekáváními role internetu jako spasitele hudby. i teď spoléhám na střihače... pozvánka na čtvrteční koncert se nesla v poněkud pochmurné náladě ohledně budoucnosti pořadu. doufejme, že nebude "dlouho trvat, abych se stal optimistou" a "když budeme mít štěstí" s lednovými mrazíky a přijatou přihláškou do eu se pořad vrátí do vysílacího plánu čt. blink::
strictly blue
|
© ov-kluby.net
e-mail:: ov-kluby@ov-kluby.net web:: www.ov-kluby.net |