papaya paranoia (jpn)
[boomerang] :: 26.02.2004

až z dalekého japonska přijely do střední evropy dvě japonky, které si říkají papaya paranoia a s doprovodným kytaristou a djem dorazily i do boomerangu.

tak jsem zase po čase vyrazil za kulturou, a to přímo na toulky po daleké asii. tento večer byl stvořen pro japonské těleso s názvem papaia paranoia. v boomerangu bylo klasicky plno, takže jsem zakoupil jeden zlatavý mok, rychle zaujal strategické místo a vyčkával začátku koncertu. po chvíli se na place objevil malý chlapík v čepičce, vyskočil na připravenou bedýnku a zažhavil svou aparaturu. byl to oslavenec dj naoji a jeho povedená performance trvala necelou půlhodinku. ihned po začátku celý klub provoněl známou vůní a bylo zřejmé, že "tato noc nebude krátká". sklidil velký aplause a nutno podotknout, že oprávněně.

poté již na pódium vtrhla zbývající "svatá" trojice ve složení: kytarista "ken", basistka michico "morry" morinaga a vokalistka yumiko ischijima zvaná "yumi". v tu chvíli se v publiku rozjely blesky fotoaparátů, naskočily kamery a já pevně věřím, že většina pocházela právě z japonska. první song s vděčným názvem "tokio life" ještě více roztančil publikum. dále následovala píseň "hey hey boy", přičemž jsem se začal uvažovat, zda není záměrem míti všechny popěvky v podobném ražení, tedy počínajíc písmenem há. mé chmury byly posléze rozehnány a já konečně objevil japonský neopunk. chvílemi na mě zpěvačka působila dojmem, že jí snad všichni rozumíme a zdálo se, že je přesvědčena o našich znalostech japonštiny. její projev byl opravdu přesvědčivý a bylo vidět, že jede na plný plyn.

během vystoupení jsme si také zopakovali několik českých slovíček včetně "ostrava" či "baník" (kupodivu bez dodatku). yumi nás zase na oplátku naučila pár slůvek, které znamenaly "výborný" a další superlativy, které jsem však další den již nedokázal ani hláskovat. za zmínku stojí i videoprojekce, která dotvářela výbornou atmosféru, kde jsme mohli mj. vzhlédnout i dílka interpretky, která je uznávanou kreslířkou komixů.

závěrem lze říci, že ten, kdo čtvrteční večer vyhradil jiné kulturní akci může litovat, neboť "punkeři" ze země vycházejícího slunce stáli opravdu zato.

milosh

nutno říct, že jsem řešil toho večera velké dilema... rozhodnutí mezi ladí neladí se sunshine a japonskou elektropunkovou exotikou mi způsobilo dlouhé chvíle přemýšlení, což strašlivě bolí (naštěstí se mi to nestává až tak často...). nakonec jsem se rozhodl pro koncert papaya paranoia - sunshine si odchytnu jindy a jinde - odchytávání p.p. by bylo složitější.

už dj naoji předznamenal hodně taneční večer. většina přítomných ale ne zcela pochopila a poslouchala postávajíc, hlavou kývajíc... pak ale do elektronických beatů zazněla kytara a na pódiu doplnily naojiho dvě sličné japonky (základ kapely) a kytarista, který řádně hrábl do strun a už to jelo. papaya paranoia v sestavě více než plné.

zpěvné popěvky, jež se bleskově vrývaly do paměti, ostré riffy kytar nad tanečním elektronickým základem a ženský vokál, který byl přesně v japonském stylu hodně nadsazen nad hudbu. výrazný zpěv s "japonským citovým zabarvením" - tomu můžete rozumět tak, že byl lehce přepjatý, jakoby přehrávaný... jenže japonci jsou už takoví - kdo viděl původní japonskou verzi filmu "kruh", ví, o čem mluvím.

večer měl spád, náladu i spoustu energie a během několika málo minut jsem věděl, že rozhodně nebudu své volby litovat. i desku jsem si koupil - za dvě kila... no nekupte to! faktem ale je, že mi na cd ty kytary hodně chybí. velká část tím hodně ztrácí. elektronika samotná to nevytrhne a navíc třeba song "i like sushi" tu zní skoro jako eurodisko... slyšet je jen z desky, už bych je házel za hlavu - koncert ale vážně stál za návštěvu!

dudyn
foto: dudyn