02.10.2002 vystoupila v parníku iva bittová se skupinou čikori (někteří by se mohli mylně domnívat, že jde o nějaké romské slovo, ale ve skutečnosti je to fonetický přepis anglického chicori - čekanka). v dobře ozvučeném a komorním "parníkovském" prostředí byl koncert naprosto fantastický.

skupina čikori zahrála ve složení: vladimír václavek (akustická kytara), jaromír honzák (kontrabas) a miloš dvořáček (bicí). tito zkušení hudebníci jsou s ivou dokonale sehraní a je vidět, že spolu už nějaký ten pátek hrají.

zpěvačka a houslistka iva bittová je ve svém hudebním projevu absolutně originální a zcela právem je nazývána královnou české avantgardy. krom verbálního zpěvu tvoří velkou část zpěv neverbální a dlouhé instrumentální pasáže. zjevně v oblibě má různé obměny mňoukání, vzdychání a mlaskání většinou na konci skladeb. jakákoliv snaha zařadit ivu bittovou do některé z žánrových škatulek je zcela marná, zcestná a naprosto beze smyslu. ona si totiž z nepřeberného množství různých stylů (jazz, rock, pop, folk, vážná hudba, ethno…) vybírá jen ty prvky, které se jí hodí. ty potom různě přetváří a spojuje, až vznikne úžasný celek, který pak celou svou bytostí radostně a živočišně interpretuje.

já osobně jsem ji viděla živě poprvé a s čistým svědomím mohu prohlásit, že jsem byla naprosto unešená. zcela jsem se do té hudby pohroužila a ve stavu naprostého tranzu jsem setrvala celý koncert, včetně závěrečných přídavků. pochybuji, že někdo z přítomných odcházel zklamán. (krom buka, kterému se za ty pouhé dvě písničky, které měl od ivy bittové povoleno - bez blesku - fotit, nepodařily při chabém osvětlení fotky, jaké by si sám představoval... - pozn. dudyna)

blink: