stodolní rozkvetla, jaro začíná, zpět jsou žhavé akce, které vás nadzvednou do létosféry.
watcha clan přijeli, aby nás probudili, a templ se pohnul. udeřili silou světokultury.
jsou formací kočovníků, věřících napříč náboženstvími, hlásají lásku a tanec. zůstal
za nimi silný pocit spojenectví, dojem španělských, židovských a francouzských hudebních tradic.
první polovinu koncertu, ač zvukově perfektní od úvodní skladby, hráli možná příliš
uměřeně. začali sice hitovkami jako tchiribim, ale brali to zlehka a drželi se
dubu nebo reggae. mezitím se přítomně rozehrál basista matt, který se za večer posunul
od jazzového podbasování k rockovým kytarám a za mašinami čaroval v bílém mnišském
clem zv.supreme. v popředí sista ka, hadí žena ulice, která je mimochodem artikulačně
neskutečně rychlá, si nejdřív zatančila, předala poselství revolution do všech
pokolení a ještě v první třetině ukázala, jak zní francouzký rap. celé její míšené
umění ale především stojí na mnoha polohách jejího výrazného hlasu. přes svůj mocný
vokál jemně procítí i liturgické zpěvy a pro její temperament a barvitost je používaný
megafon prakticky nepotřebný. nesmírně jsem si ale vychutnávala vzácné chvilky, kdy
vzala do rukou flétnu s netypicky sníženým tónem, nebo kdy se clem odtrhnul od
kláves a počítače a zahrál na harmoniku nebo africký bubínek.
v druhé půlce koncertu začali hutně přecházet k progresivnějším samplům a pod čitelné
beaty mnohovrstvili jungle vyšší kvality. nepřestali ve chvíli, kdy se sista ka blížila
zemi a ani potom, když už odumíral celý klub – byla to jízda domrtva a byla přesně
tak velká, jak jsem předpověděla.
watcha clan průkazně dávají do své hudby srdce i víru, to je znát jak na skladbách,
tak na neuvěřitelných reakcích publika, a zůstane mi potěšením opakovat, jaký zážitek
clan na živo byli. fenomenální, fe no me nál ní!
vesna foto: jiří volejník
související články:: |