mikulovský festival eurotrialog sliboval (alespoň mým smyslovým
buňkám) jeden z nejlepších letních festivalových programů. v kombinaci
s příjemným prostředím mikulovského amfiteátru a burčákové sezóny se
tak stal akcí, na kterou jsem zkrátka musel jet. dvoudenní program
sestával jednak z hudebních koncertů (tentokráte podělených na dvě
scény, což je zároveň má největší výtka pořadatelům, neboť se zde
zpravidla všechny kapely překrývaly) a druhak z výstav a externích koncertů.
co se týče prvního, tedy pátečního dne, zahájil jej jan budař se svým
bandem a následovali psí vojáci. celé jejich vystoupení se potýkalo
s jakýmisi ozvučovacími problémy a bylo to znát rovněž na pódiovém
výkonu. nepřidali ani jeden kus a vytratili se do davu. už jsme doma
a exkluzivní punkový f.p.b. set byl natolik konteplativní a nesl
se v tak zběsilém punkovém rytmu, že jsem u něj usnul... dokonce ani boo
christopera pajera už nezní tak uhrančivě jako dříve - může za to
jednak už dávné propuštění violoncellistky a nově taky výměna bubeníka
(ne vyloženě špatného, ale pavel koudelka byl prostě jiná liga). a konečně
obyvákový projekt současné identity jaromíra švejdíka s the
bombers já osobně považuji za fiasko, ale jistě je to věc hudebního
cítění a osobního vkusu...
na druhou stranu mne velice příjemně překvapily jiné ansábly -
kupříkladu řízní otk, jejichž kytarová muzika byla velice nápaditá.
skvělý hudební zážitek poskytly rovněž zloději uší, trojice brněnských
hudebníků odvážně, leč vkusně experimentující s elektronickou muzikou.
a konečně, nostalgická vzpomínka na někdejší dybbuk/zuby nehty - tedy
obživlá dívčí (dámská) kapela, na pódiu uhrančivější než z nahrávek,
poskytla opravdu výtečný hudební zážitek playlistem sestávajícím z těch
nejhezčích a nejzběsilejších fláků z jejich tvorby.
sobotní den byl ve znamení sluníčka, kaváren a burčáku. mihli jsme se
varhaním koncertem filipa topola (byl velice příjemný) a navečer hurá
do hudebního šapitó, kde se odehrály povětšinou opět ty zajímavější
koncerty - namátkou žofie kabelková se svou společnicí, která hrála
a hraje vkusný folk, nyní obohacený o další hudební nástroje (flétna,
klavír) a druhý hlas. skvělí byli swordfishtrombones, zahráli něco
skladeb ze své současné tvorby (už se těším, až nové skladby zalisují
na další cd), velmi očekávaný byl budoár staré dámy. jejich nové cd
dobrou noc světlo mám hodně rád, koncertní vystoupení bylo ale
maličko rozviklané, tu a tam něco ujelo, tu a tam nebylo ten který
nástroj slyšet, přesto se moc líbili.
zlatým hřebem večírku pak byli nuck chorris gang, příjemní hiphopoví
týpci s dechovou sekcí vedenou panem mojmírem, investigativním pánem
v důchodovém věku (předpokládám, že to byl dědeček některého
z účinkujících). zprvu jsem myslel, že je to hodně drsná recese, ale
když začal válet na pozoun, slušně mě usadil... celý koncert byl
znamenitou recesí a pro mně minimálně poučením, že "na ulici bych
nepřežil ani minutu..."
podtrženo sečteno, mikulovský festival byl výtečný, stejně jako jeho
minulé ročníky.
krysa
foto: jiří volejník
související články:: |
