jeden z posledních koncertů (přesněji řečeno po ostravské zastávce proběhly už
pouze dvě štace) tohoto rozsáhlého evropského turné se nadmíru povedl. zástupci
slovenského podzemí depresy neměli moc času na rozkoukání, a proto nedělali
žádné cavyky a šli rovnou na věc. bez zbytečných vytáček. nabídli svůj léty prověřený
materiál, který vychází z black metalové řevnivosti, k jejíž magické síle přispívají
procítěné melodické podpěry. depresy se drží svého kopyta, které sice už
nějaký ten pátek nekope v rytmu inovace, ale údery kvalitu neztrácejí. působivost
zachována.
lost souls by bylo poměrně laciné označit za hudební odrůdu morbid angel.
ačkoliv to je tvrzení veskrze pravdivé. polští hosté sázeli na agresivní pojetí,
ale především v oněch pověstných hutných vyhrávkách se projevovaly valivé vlivy
"morbidního andílka". navíc kapela nabídla píseň "rapture", která pochází z truhlice
již uvedených amerických velikánů. a mínění je podtrženo. zatímco početné stádo jiných
"ztracených duší" sledovalo na komerčních televizích jisté zbytečnosti, lost souls
se svým silovým přístupem hájili barvy floridského death metalu. slušná práce.
poté přišla odbočka o tři sta šedesát kovových stupňů. konec legrace. vítězové na scénu.
francouzské komando anorexia nervosa se prezentovalo naprosto ojedinělým
metalem z jiné planety. a to doslova. do černého slova. muzikanti se nezaplétali
do vlastní složitosti a s matematickou přesností servírovali orchestrální extravagance
podporované black metalovými útoky. i přes vydatné energicko - démonické kuropění
si melodie našly prostor, takže přesvědčivost neutrpěla. s nástrahami vlastní
obtížnosti se kapela bez problému vypořádala. galský kohout kokrhal z plných
plic. jistě, řízně, odvážně. podobné smysluplné spojení síly, dramatizace a nevšedních
metalových postupů se nezažívá každý den.
řečtí neznabozi rotting christ se soustředili především na novější tvorbu.
převládaly fláky z opusů "sanctus diavolos", "genesis" a "khronos". nestárnoucí
perly počátku kariéry zůstaly jaksi nevyužité. ale budiž. black metalové výrazivo
obohacené o doom metalovou melodičnost vytvářelo příjemné vzdušné klima, třebaže
lze ze skladeb "hnijícího krista" vypozorovat šablonovitou koncepci. to však nevadilo.
účel světil prostředky. pozornost na sebe strhával především zpívající kytarista sakis,
který dráždil publikum svou divokostí. i když je pravda, že jeho melodický zpěv
postrádal studiovou vybroušenost... rotting christ si už dříve vyšlapali cestu a nyní
se spokojeně vezou. nemusí se ohlížet, nemusí tlačit a pěkně z nadhledu pozorují okolí.
koncert polských death metalových klasiků vader si nenechal ujít ani samotný
sakis. s kšiltovkou emperor postával u baru, občas ochotně zapózoval, když byl
požádán o společné foto, ale jinak pozorně přihlížel. a bylo se na co dívat. kompaktní
výkon celého kolektivu dal jasnou odpověď, která kapela vládne death metalovému
pelotonu. polská ocel lesk neztrácí. dominoval agresivní projev, který umocňovalo
charisma frontmana petera. technická vyspělost si podávala ruku s nápaditou intenzitou.
maximální horečka čtvrtečně-páteční noci. vader zkrátka náleží mezi formace, které
vždy přináší "něco navíc". a nemusí jít o originalitu za každou cenu. grandiózní
finále pak obstarala legendární reign in blood od legendárních slayer. a bylo
vymalováno. šlo se na bar... příští měsíc stráví vader na turné po severní americe.
co na závěr? snad jen maličkost. obléct koženou (džínovou) bundu a černé triko
ještě neznamená, že se jedinec stane tím "pravým metalistou" - ale čas naučí...
petr bidzinski 
související články:: |
