z šesti dosud pořádaných ročníků nowe muzyky (dále jen tnm) jsem vynechal pouze první dva. leccos se od mé první návštěvy pozměnilo - například přesun ze zapadlého
ciezsyna do katovic. rozšířil se počet dnů konání a pak se zase zredukoval. vnější podmínky tnm se měnily, ale to důležité zůstalo nezměněno - kvalitní hudba.
ročník 2011 se asi všem vryje do paměti jako ten, na kterém organizace dosti selhávala. areál bývalého dolu byl přeorganizován kvůli rekonstrukci důlního muzea,
tím pádem to tam vypadalo jakoby se tam ještě stále „pracovalo“. dalším nešvarem byl line-up, který byl změněn bez vědomí návštěvníků. čili příchozí museli být
stejně jako já hned v šoku, jak areál a jednotlivé scény v něm vypadají. na zemi plno různého neřádu, dráty, kamení a scény ukryté na dosti bizarních místech
(nová scéna red bull music academy stage připomínala jelení příkop). tři účinkující byli zpřeházení, aniž by o tom někde více bylo psáno, když nepočítáme
malý papír u stánku s merchandise. dosti už ale remcání, šlo především o muziku, o novou muziku, a té bylo v katovicích požehnaně.
pátek
při vstupu do areálu už zněl na hlavním pódiu wojtek mazolewski a niewinni czarodzieje. zazněl příjemný acid jazz s různými vyhrávkami, příjemné vplutí do páteční atmosféry
na tauronu. o skutečný start festivalu se ale postaralo duo walls, které sice trápil prazvláštní zvuk, přesto zanechali silný dojem. ambientně laděné plochy tu a tam
doplněné riffující kytarou pohltily zaplňující se little big stage. po zádumčivých walls na hlavní scéně nastoupili hluční a manýrističtí bonaparte. ničím nezajímavý
elektro/punk/rock musel být zachraňován extrovertní a pitomou šou plnou kostýmů, čepic a jiných dekorací. mírný úkrok z dosti našlapaného pátečního programu. úplný
opak skýtalo vystoupení německých modeselektor. loni byli členové modeselektor z projektem moderat také na soupisce tnm, ale nemělo to na mne takový dopad jako letošní
návštěva. už při parodování björk a její útlocitné písně dull flame of desire jsem říkal, že jejich set nemůže být špatný. energická hodinka neměla slabého místa a jen
velmi těžko se odcházelo, ale nebylo zbytí. seefeel je myslím dostatečný důvod k dezerci. tito britové mají za sebou vcelku dlouhou kariéru, byť se to nezdá, když
si uvědomíme že za dvacetiletou kariéru nahráli pouze čtyři alba. a nová eponymní deska vyšla po dlouhých patnácti letech (sic!). čekání stálo za to, jejich hudba si
drží posluchače dostatečně daleko od těla, ale ty které si připustí blíže, plesají blahem. těžko uchopitelná hudba, komplikovaná. hra kytary, basy, bicích. doplněná
zpěvem a různými elektronickými podklady. hudba z jiného světa.
největší ohlášenou páteční hvězdou byl amon tobin. tobin je už víceméně legendou na poli experimentální elektroniky a urvat ho pro tnw se již jednou podařilo. jeho
nástup byl fenomenální. marně by jste ho hledali na pódiu, ukryt v kokpitu veprostřed své videoprojekce se vyjímal jako klenot. jeho videoprojekce byla tak
vyjímečná a nádherná, že téměř zastiňovala jeho úlohu hudebníka. přehrával věci z poslední desky isam, která mě žel bohu nenadchla, takže jsem se více soustředil
na promyšlenou pódiovou prezentaci. i mimo to, vrchol pátečního programu, jak jinak.
sobota
sobotu jsem si neoficiálně rozdělil do dvou koncepčních bloků - na experimentální a komerční. experiment byl v rukou ras g, boxcuttera, instra:mental a darkstar,
druhou kategorii prezentovali apparat band, marry ann hobbs, oris jay. všechny ale spojovala patronace marry ann hobbs, která sestavila celý sobotní program v little
big stage stanu.
boxcutter s basovou kytarou na krku působil trochu neobratně, o to lépe zněl. jeho věci zněly mnohem lépe než na nosiči a konec svého výstupu pěkně opepřil. pakliže
byl barry lyn svěží vánek, pak ras g byl přímo vichr z hor. label brainfeeder moc dobře ví, koho si domů zvát. ras g, stejně jako před dvěma lety flying lotus, rozebral
publikum na atomy. bez jediného mrknutí oka odehrál set, po kterém už není co dodávat. snad jen - bravo!
předěl mezi komerčnější a deštivější částí noci zajistili darkstar. ponuré syntezátorové balady nového tisíciletí. křehké písně, které udržoval pohromadě pouze
procítěný zpěv. po darkstar nastoupil apparat band live na hlavní scéně. apparat zněl jako normální rocková kapela, ostatně hráli v klasické sestavě nástrojů.
velké pódium a pozdní hodina jim slušely a u publika měli velký úspěch. působilo to mírně unyle, ale nemůže být celý program sestaven stejnou měrou, občas je třeba
nasadit odlehčení. po nich areál festivalu ovládl všemocný vítr a následně déšť. což mělo za následek plnou little big stage, kde tou dobou již úřadovala marry ann
hobbs. jako patronka nemohla zklamat a předvedla jak má správná párty vypadat.
během změny počasí se počet návštěvníků nowe muzyky zredukoval. kdo vydrželi nepřízeň počasí, ty odměnil lorn svým nezkrotným výkonem. nikdo už moc nekřepčil ale
pozornost mu věnoval ve stanu každý.
tnm 2011 se vyvedla, hudebně tedy rozhodně. zmatky v organizaci si vysloužily nějaký ten bod dolů. ale jak se říká, každý den není posvícení. držme polákům pěsti,
ať to příště zvládnou na výbornou.
martin šenkypl 
související články:: |
