dlouhatánských šest let uplynulo od posledního plnotučného alba kapely downbelow roadside traveler a celé tři od vydání ep other world,
jež mělo jen zpříjemnit čekání na album další, které mělo vyjít "už brzy".
kolikrát mi to "už brzy" pak proběhlo hlavou při návštěvě dalšího z jejich koncertů... a posledního dubna to bylo už rok, kdy v cooltouru z toho
stále jen virtuálního alba představili pilotní singl (a pět dalších kousků). přijde mi to tak dávno, že už si ani nepamatuju, který konkrétně to vlastně byl.
několikrát znovu nahrávané a zahazované písně, několikeré přemíchávání výsledků mnoha(tý)denních nahrávacích sessions. ale vyplatilo se čekat. hudebně
se ve výsledku podrželo směru, který naznačilo už zmíněné ep. zatímco při premiéře v cooltouru mohla ta šestice skladeb znít jakoby trochu nedodělaně nebo nejistě,
výsledná deska zní opět sebevědomě. je plná energie, má tah na bránu jak mladej pastrňák v bostonském dresu. oslovuje svou zvláštní atmosférou, ze které je
jednomu chvíli veselo, že se culí na plnou tramvaj (ty vole, co je mi po tom, že jsi revizor?), chvíli smutno tak, že jen netečně
kouká z okna - těžko říct, na co vlastně - a nic kolem nevnímá.
decameron locis je albem koncepčním. obsahuje deset příběhů z deseti míst úzce spjatých s regionem frýdecko-místecka a jesenicka.
"album vydávám já sám pod svým vlastním labelem, za vlastní peníze, protože si myslím, že je prostě dobré a dobré věci má přece smysl dělat,"
oznamuje fandům a laické veřejnosti basák kapely a autor fotografií i celé grafické koncepce obalu desky lukáš horký a dodává: "nenachystal jsem
si pro vás žádnou kampaň, kde bych za příspěvek nabízel svoje posraný trenky, romantickou večeři s davidem kopřivou (zpěvákem) nebo narozeninový
koncert pro vaši babičku."
kdo zná a průběžně alespoň letmo sleduje fotografickou tvorbu lukáše,
ten si album užije dvojnásob. nálady, které fotky dosud vzbuzovaly, dostávají konečně svůj soundtrack. vše do sebe najednou dokonale zapadá. při poslechu
si člověk často vybaví i naprosto konkrétní obrazy, konkrétní snímky - jesenickou krajinu, vypuštěnou olešnou, prázdnou tovární halu slezanu nebo bagry
demolující legendární hokejovou halu. je to tam všechno.
těšte se na sobotní večer, je nač! a vlastně ani nevím, na který song nejvíce. na chrbtomrazivě zadumaný stone of arcanum? na na other world napojující
from the rooftops? na mile hudebně hravý cross on the hill? na breeze of freedom (out of the city)?
optimistismus očkující hidden chance? posmutnělou street dust? roztančenou the nearest star? já, do pihele tmavýho, fakt nevím..!
supportu se toho večera ujmou původně valašskomeziříčtí a dnes brněnští indie souputníci fred madison. a že se ho ujmou se ctí, o tom nepochybujeme.
začíná se ve 20.00.
linky::
tomáš dudyn václavek 
související články:: |
