z české televize najatá kamerová ekipa + jedna mezi diváctvem kolující a proti rozbití
pádem obalením a olepením dobře chráněná kamera (která se prokolovala celým koncertem a opravdu
se zase vrátila...) + jedna dokumentární (jež točila i v zákulisí před, při i po koncertě,
pravděpodobně pro završení už v pozvánce zmíněného dokumentu...), dva zvukaři (arnošt - obvyklý fixí soundman
za aparátem na sále a flipper - zvukař mj. hey a vůbec
jeden z nejlepších a nejznámějších zvukařů v polsku, který v šatně nad sálem všechno nahrával),
lehce nervózní managerstvo, mezi běžnými smrtelníky dobře se bavící zástupci fonofirmy,
plný klub fanoušků (vyprodáno), kteří se tentokrát do ovy sjeli opravdu z celé
republiky (a mohli si koncert užívat i z prostor po stranách pódia, kam běžně ve fabricu mívají přístup
pouze v.i.p.), kapela, co za ten večer vychrlila do publika tolik energie, že z dálky musel fabric
do noci přímo zářit... a plakáty sofie
lorenové za pódiem - to byly základné špecifiká toho výjimečného večera...
asi u žádné české kapely nemá živé dvd takovou logiku, jako u vypsané fixy... právě oni si totiž své
"místo na slunci žblunci" (rým courtesy of neználek) vydobyli neustálým hraním po klubech. málokteré české
hudební těleso odehraje ročně tolik štací, málokteré mají koncerty tak živelné a napakujou do vás
za jeden večer tolik energie a zároveň vás pod pódiem tak vyždímá. pokud jsou jejich studiové desky
zážitkem, pak koncert je zážitek2 nebo možná ještě na víc...
ani tenhle koncert se márdi a spol. nevystříhali instrumentálních chyb (např. v samurajských mečích),
ale... fixa nejsou žádní instrumentální virtuózové, jednou zahrají líp, jednou hůř - fixa je o něčem
jiném: o energii, o radosti, o síle, o jednoduchosti, ve které se právě ona síla
skrývá, o přímosti a upřímnosti, o zábavě v tom nejlepším slova smyslu. (to mám ale ze
své hlavy jen tak částečně...) no a z toho, o čem fixa doopravdy je, tam ve čtvrtek nechybělo ani písmenko!
co se týče odehraných písniček, muselo se zákonitě jednat o jakési best off (aspoň dle vlastního uvážení
kapely). večerem se tedy prohnaly všechny tři dosavadní desky - řekl bych poměrně zcela rovnoměrně
zastoupené. na play listu nechyběl lunapark (kterým to všechno startovalo),
stereoid, mažoretka, domácí motokrosař, nina, krabice,
drogový večírek ani 1982...
a diváctvo? už zatraceně dlouho jsem nezažil takovou atmosféru! (tedy aspoň tady v česku - koncert
fixy a hey v krakowě měl podobnou...) jako velmi dobrý krok se ukázalo ono zpřístupnění pódia ze tří stran
- kapela tak byla v jakémsi obklíčení a vlastně tím sama sebe vtáhla do toho tančícího mumraje...
do toho všeho márdi povolil návštěvy na pódiu a pokládání se na vlny rukou spolukotelníků...
za závěrečný pád do bubnů si pak možná márdi vyslouží českého lva za nejlepší nechtěný herecký výkon.
užívali si to úplně všichni. i já si trsnul! a znáte mě... já normálně tou svou prdelí nehnu, i kdybych měl
zmrznout!
no co bych vám povídal... spokojenost byla na všech stranách a na dvd, které by snad mělo vyjít někdy
koncem dubna, nezbývá než se netrpělivě těšit... co ale nesplním, je ten v pozvánce daný slib - nic moc jsem
nevypátral... tak jen zopakuju, že krom koncertu se tam objeví i jakýsi dokument ze života kapely a zbytek
zjistíte, až si to koupíte...
ps: kdyby vám vrtalo hlavou, co že se to linulo před koncertem z přehrávače, tak vězte, že to byla nová
deska hey: echosystem.
dudyn
natáčení dvd vypsané fixy očima trhače lístků
inu, obrazový záznam své pódiové show má dneska kdekdo a natáčení dvd
se pomalu stává stejnou samozřejmostí jako natáčení cd. není tedy
divu, že vypsaná fixa, které to na pódiu očividně nejvíce sedí, se
pustila do svého prvního video-živáku.
celý podnik s natáčením dvd se odehrál v ostravském klubu fabric,
který se může pochlubit poměrně kvalitní akustikou a výborným
technickým zázemím, navíc zde vf odehrála s úspěchem už několik
koncertů. snad jen kdyby byl klub nafukovací - v předprodeji bylo
rozdistribuováno přes 400 vstupenek, takže se na místě již neprodávaly
prakticky žádné. mnozí návštěvníci (někteří po delších marných
intervencích a snahách o uplacení) museli se svěšenými hlavami vyrazit
vstříc jiným zábavám, jiní se spolehli na starý dobrý
fígl s obtisknutým razítkem a pokud se tvářili alespoň trochu rozumně,
dokázali se dostat i přes urostlého vyhazovače za mými zády (tímto mu
díky za záchranu v několika ošemetných situacíh).
pravda, funkce trhače vstupenek je pro sledování hudebních
výkonů a zběsilé trsaní uprostřed kotle z mladistvých poněkud nepraktická,
přesto jsem tu a tam do sálu prchnul a nějaký ten kus si poctivě
odposlouchal. v pozadí zářila z plakátů sofie lorenová, kapela začala
poměrně zhurta, do davu pustila jednu kvalitně obalenou kameru (světe
div se, opravdu přežila celý koncert!) a jala se hoblovat ty nejlepší
kusy své dosavadní tvorby napříč všemi deskami. popravdě to byl celkem
slušný nářez, skvělý zvuk, dokonalé osvětlení, snad jen to
nesnesitelné horko - ale což, život je boj.
kapela tempo ustála poměrně slušně až do samého závěru, diváci vesele
skákali z pódia (které bylo důmyslně přístupné ze tří stran) do davu,
slečny se vlnily po boku hudebníků, davy rukou máchaly ve vzduchu a starý
dobrý trik "a teď všichni!" fungoval taky spolehlivě. přídavek
čítal nad má očekávání snad pět dalších písní, v době, kdy by si člověk
myslel že hudebníci zažili absolutní smrt, ze sebe ještě vymáčkli
kvalitní tempo a nakonec všeho se márdi svalil do bubnů (o čemž
později s poměrně zklamaným výrazem prohlásil, že doufal, že to bude
aspoň trochu bolet), zalehnul bubeníka.. a vůbec bylo veselo.
pokoncertové nadšení se dál pozvolna vznášelo v okolí baru, někteří
hudebníci poslouchali v zákulisí svou nahrávku, jiní si
připíjeli s fanoušky a známými, tu a tam škrtli nějaký ten podpis, manažerka dydla
poletovala kolem s převelice (bestiálně?) šťastným výrazem, nu a pokud
neumřeli, tak tam slaví dodnes...
krysa foto: dudyn
související články:: |