v roce založení legendární kapely the plastic people of the universe nebyla
drtivá většina z nás na světě. inspirací a onou plastickou trhavinou, která
dala v roce 1968 podnět ke vzniku, byla nepochybně skupina velvet undergound.
jejich rozskřípaný zvuk a bizarní poetika strhla a navedla dnes již zesnulého
baskytaristu milana 'mejlu' hlavsu na onu podzemní hudební pouť. sálodlouze
se o ní rozepisovat, postihnout veškeré jejich počiny, členy a události je ale
docela nadlidský úkon. mohu snad jen doporučit stěžejní "studijní materiál".
samozřejmě mimo hudbu jako takovou, o které se zmíním později, byl o plasticích
natočen i solidní dokumentární film. režisérkou projektu byla novinářka jana
chytilová a jeho podtitul zní "příběh kapely, která proti své vůli tvořila dějiny".
ze zajímavých knih bych vyzdvihl a rozhodně doporučil vynikající rozhovor jana
pelce s mejlou hlavsou o historii kapely od jejího založení po americké turné
v roce 1999 bez ohňů je underground. a do třetice snad komplet textů,
které sestavil a k vydání připravil jaroslav riedel.
po dlouhá léta byli ppu všeobecně vnímáni víc jako politický symbol, než hudební
těleso - ale o hudbě mnohdy kolovaly představy dosti zmatené a nepřesné. důvody,
proč jejich tvorba nemohla být veřejně šířena v sedmdesátých a osmdesátých letech,
není třeba zmiňovat. jejich temná, neklidná a dusivá hudba po roce 1973 prezentovaná
jen v soukromí a utajení - kdy objížděli stodoly, domy a svatby přátel na venkově,
se šířila jen na pirátských kazetách a jejich nahrávky tak kolovaly mezi veřejností (taky pár takových skvostů vlastním :) - pozn. autora). co se týče diskografie, po revoluci vyšel komplet jejich desek, ale jeho vydání
bylo rychlé, zbrklé a obsahuje řadu nepřesností a samotné nahrávky jsou mnohdy
špatně zvukově upraveny. dnes jsou desky vydané v reedici firmou globus music
a jejich počet čítá přes desítku. co se týče posledních počinů, roku 2004
vyšly pašijové hry, které byly nahrány živě v pražském divadle archa s uskupením
agon orchestra. nyní přebývá kapela údajně ve zkušebně a pilně zkouší nové skladby,
které představí právě v rámci nadcházejících koncertů.
co říci závěrem? zásadní věcí je, že od 05.01.2001 kdy zemřel baskytarista a zpěvák
mejla hlavsa, soubor ztratil jednu cihlu ze zdi, která rozhodně chybí. to ale
nic neupírá tomuto neskutečnému fenoménu, pro který žádné hudební hranice a zdi
neexistují. jejich originalita tkví v experimentech a freejazzovém bourání
stereotypů. stačí se přesvědčit návštěvou koncertu...
blinky::
plastic people:: www.kandl.cz/plasticpeople
dokument o ppu:: www.ceskatelevize.cz/specialy/plasticpeople
trembi foto: web kapely
související články:: |