devátého března dorazila do metelicemi a mrazy sužované olomouce skupina umělců
z matičky, toho času brázdící moravsko-slezské kluby. po trabandu celkem
pochopitelně sáhlo minoritně laděné divadélko "divadlo hudby", coby půda zaslíbená
těm nemasovým, chcete-li alternativním akcím a lidem alternativní zábavu a snad
i ponaučení hledajícím. jména jako chadima, fajt, václavek (ten z römerstadtu
samozřejmě - pozn. autora) a desítky dalších se do povědomí olomoucké veřejnosti
dostali právě na této scéně.
koncert mě ničím nepřekvapil a to je moc dobře, protože výkon blížící se dokonalosti
se očekával. prvním a posledním zklamáním večera byl pohled naskytnuvší se po vstupu
do sálu - polovina místnosti k sezení. ti "šťastní" na něž se dostalo, ze všeho
nejvíc připomínali účastníky absolventského koncertu mladého jardy jandery ze slavného
seriálu běžícího v neděli dopoledne. a že si cestu na koncert našlo přesně 125
platících diváků (maximální kapacita je ±120 - takže plno), tak sedavci alespoň
neviděli na podium.
všemi barvami kolorovaný folk přinesl chytré texty hemžící se silnými příběhy,
interpretované zručnými a přesvědčivými muzikanty. kromě poslechu se na kapelu
taky moc hezky dívá, kdy excelentní předák svoboda je doplňován roztomilými a velmi
zábavnými pomocníky - paní nedostižnou s trumpetou a pánem s velice veselým
obličejem, figurou a chováním - bendžistou evženem.
koncert se konal v závečer mezinárodního dne žen, proto jeho první polovina byla
dozvukům oslav emdéžet zasvěcena a zněly hlavně písně o ženách a ženám věnované.
první část:
- krasojezdkyně
- katarína
- černý kafe
- marie!
- markéto!
- měla jsem já pejska
- lucie
- na konci cesty
- milá (od vaška koubka)
- ponorná řeka
- kolotoč
- cirkus praha
- leží dáma na kolejích
- radio sara
- sáro!
- dva rychlý vlaky
- sestřičko
- když si báječnou ženskou vezme idiot
po bezmála hodinové produkci si kapela odpočinula od hraní a zpívání, rozjuchaní
tanečníci od křepčení a janderovci od sezení. žertovně jim k tomu recitoval
šprýmující básník volantu - šofér kapely františek.
ve druhé polovině se dostalo na téměř kompletní zbytek písní z posledního alba hyjé!,
několik hitovek z desek předchozích a na své si přišli i milovníci uhynulých
otcových dětí (+ 1993), kterým jarda svoboda věnoval trojpísňovou vzpomínku.
druhá část:
- nemám rád trpaslíky
- na širém moři
- ve zlatém kočáře
- holubi - škodná
- vraťte mi mou hlavu
- o malém rytíři
- zloděj a dezertér
- lano, co k nebi nás poutá
- viděl jsem člověka
okénko otcových dětí:
- stáda
- zpráva o zkáze sodomy & gomory
- noc & den
- pět prstů (opravte si ve svých zpěvníčcích text refrénu, změněného na počest
národního komika číslo jedna:
původní text:
malej zloděj půjde za katr
z velkýho se stane ministr
nová verze:
der kleine zloděj půjde za katr,
der gross se stane ministr)
- v babylůně
- road movie
- lovci lebek
- černej pasažér
po více než dvou hodinách hraní ještě chlapci a děvče přidali dvě
písně a šlo se domů
- evangelium podle jarouše
- žižkovská romance
během hraní trabandu mi proběhla hlavou vzpomínka na koncert zubů a nehtů někdy
v roce 1998. dívčí kapela si to na pódium přikvačila s kytaristkou jardou
svobodou. oj to bylo zklamání, v zubech hraje chlap, fuj! rušivý element. tenkrát
jsem o nějakém trabandu neměl ani potuchy a fakt jsem netušil, že za pár let mi
bude padat čelist nad uměním kapelky této náhradnice. ony vůbec v té době velice
populární zuby nehty byly doslova těhotné dnešním trabandem. jana modráčková bubnovala,
jarda svoboda zaskakoval u kytar a tubista robert škarda se mihl na desce loď
odplouvá z roku 1999.
atmosféra v hledišti sice mírně pokulhávala za tou, kterou jsem zažil při vystoupení
na bránické dobešce, ale doma je doma a trabandité si budou muset olomoucké publikum
ještě trochu dovychovat. letos k tomu budou mít dvě příležitosti. na prvního máje
vystoupí společně s vaškem koubkem na tradičním ekojarmnarku na horním náměstí
a v listopadu na běžném "řadovém" koncertě opět na prknech divadla hudby.
to jarmareční vystoupení již dopředu tipuji jako horkého favorita na koncert roku
2005 v olomouci a okolí. přijďte posoudit sami.
toho večera zazněly převážně neveselé texty (i když místy okořeněné notnou dávkou
humoru). některé příběhy nesly skličující obsah, jiné skončily tragicky docela.
přesto většina návštěvníků odcházela domů ne-li z úsměvem, tak minimálně s krásnými
pocity pod hrudní kostí. jednak s báječným vědomím, že v tom nejsou sami a hlavě
plní naděje, protože: běda, třikrát běda těm, co chybí naděje!
vzduchem chlazený šestiválec dojel na hanou v této sestavě:
jarda svoboda - klarinet, akordeon, kytara, zpěv
jana modráčková - trumpeta, zpěv
evžen kredenc - banjo, zpěv
robert škarda - tuba
jakub schmid - baskřídlovka, akordeon, kytara
vašek pohl - bicí
dohni foto: dohni
související články:: |