antropologové spolehlivě dokázali, že dokonce takovou zdánlivou banalitu, jakou je
čtení fotografického obrazu, se musí každý z nás naučit. toto umění nemáme a priori.
a pakliže se v rámci všeobecného rozptylu kulturních studií v praxi snažíme o fotografickou
gramotnost a vyučujeme tu mediální, nemělo by se zapomínat ani na gramotnost
teoreticko - uměleckou. schopnost číst výtvarné umění v jeho intertextualitě,
rozeznávat jeho intence a chápat všechna sdělení, která nese, není samozřejmá. ba naopak,
získat takovou možnost trvá.
pkn vzešla mj. právě z touhy po osvětě, v tokiu, a pokračovala městy jako je
ny nebo berlín (v den, kdy tento text píšu, probíhá pkn např. v chicagu nebo soluni). bylo pro
mne s podivem, ovšemže radostným!, že je ji možné realizovat i mimo klasická art-centra.
ostravaci, promiňte, ostravané sice, jak známo, trpí silnou deprivací, takže neudiví, že
pálí po každé nové alternativě na trhu, zároveň ale takový ohlas musel překvapit, v městě
bez titulu a s marginálním zájmem místních obyvatel o jeho podobu...
na první seanci na dole hlubina jsem bohužel nebyla, státnicovala jsem, ale zaslechla jsem
leccos. především o tom, jak nekritické a přehnané byly reakce publika, cituji, "jako
by snad viděli něco z výtvarného umění poprvé". nic takového jsem na vol. 2 ve
fabricu nepozorovala. lidé přiměřeně tleskali, umírněně šveholili... a některým by naopak špetka
nadšení navíc vůbec neškodila. velkou odlišností české pkn od některých za hranicemi je
totiž charakter pkn. v ostravě je pkn seznamkou, prvním zábavným rande s designem, reklamou
ukazující, že design, architektura apod. stojí za pozornost. jinde funguje jako vědecká konference,
seriózní meeting architektů, oborových, skalních fanoušků a zainteresovaných. u nás jde zatím spíše
o společenský večírek, jde o záležitost pro návštěvníky atraktivní snad více prestiží než programem
samotným. jestli to vadí? záleží... "vyprodáno" organizátorům přeju, zajímá mě ovšem,
kudy se vydají třeba přespříště. ráda bych, aby se eliminovali ty, kteří si přijdou na pkn splnit
povinnost, vypít pár míchaných drinků a pokecat, aniž by se jedinkrát podívaly na plátno... navíc
bylo ve fabricu jasně slyšet a vidět, že zatím nejvíce táhnou části, které jsou vyloženě user friendly.
vím, že se někde začít musí, také ale vím, že jsem nebyla jediná, která prahla po hlubším výkladu,
a opravdu doufám, že se brzy dočkám i lekcí pro pokročilé. někde mezi předškolním "design hrou"
a akademickým symposiem je určitě variace, která místní stejně tak nadchne, jako posune.
prozatím je ale zřejmě výhodnější vybírat moderní trendy, známější jména a atraktivní formy. někteří
z aktérů nebo některé z projektů jsou velmi dobře profilované, na jiné se zapomene... průřezově: najbrt
studio, projekt městské zásahy (doporučuji zapátrat, pokud jste nestihli výstavu v doxu!), pár egocentriků,
pár introvertů, opřeli jsme se samozřejmě i o černou kostku, promluvili chlápci, co se právě vrátili
z šanghaje a dělali celý vizuál stanici prima cool, pán, který pracuje s porcelánem tak jemně a citlivě,
až se zdá, že jsou jednotlivé detaily spíše krajkou, jeden zvláštní týpek, který ale vážně umí hodinky
atd atd... bolo to farebné!
ale závěrem malá stížnost: jediná přísná výtka a zároveň vážný apel směrem k organizátorům se
váže k hudební produkci. dj obsluhující za pultem muziku před i po prezentacích byl dost nudný
a beztvaré tuc-tuc není vzhledem k potenciálnímu statusu pkn relevantní. možná to s potřebou
důstojnosti dané akce přeháním, ale pokud muzika po hlavní části přehlídky vyžene dobrou polovinu
sálu do jiných podniků, je třeba přiznat si, že se něco zanedbalo.
jinak děkujeme, pkn o.s., těsíme se na vol.3 (už za tři měsíce :)
vesna 
související články:: |
