kapitola 1. - abaton
bylo tak pěkně, že se nedalo zase tak cíleně negativně prožívat danou situaci. cestou
jsme nabrali dydlu, michala a fořtáka z ameby a do cíle jsme dorazili jako vždycky
pozdě. venca bláha a prochajda z d.b. (divokej bill - pozn. redakce)
nám zapůjčili španělky - díky kluci a ještě jednou
se omlouváme za devastaci zapůjčené kytary... abaton je industriální místo, který mi
připomíná klub z filmu vrána 1 nebo vrána 2 - to už byla srágora, ale hrál tam iggy.
možná byla i vrána 3, ale to jsem neviděl. polskej team už kmital. všechno řídil na první
pohled hodně drsnej týpek - karamba. neustále mluvil a vzorec jeho slov byl asi takový,
že když normální polský slovo označíme a a polský sprostý slovo označíme b, tak to
vypadá asi takhle: ababababbbababbba - tím nemyslím, že by pořád zpíval něco od známé
švédské kapely. zvukař byl zase američan, kterej se naučil česky. propadl jsem mylnýmu
dojmu, že je to polák, protože mluvil jako polák. nakonec jsem se s ním domluvil, že to
nějak nazvučíme... hey měli bubny na rampě a pítrs oznámil, že na to nezahraje, takže
vyvstanul další problém - hemžení, přestavba bicích, chaos atd. hned potom až hey dohrajou
poslední song. moje představa, že torzo v.f. rychle naběhne a než si stačí někdo něco
nebo cokoliv uvědomit, bude půlka koncertu pryč, se zhroutila. vzal jsem si
španělku a zalezl jsem s někam do rohu a tam jsem hrál s thomesem úchylný country.
pěkně to tam znělo - v tom kumbále - kolem běhali barmani s kelímkama a já si vzpomněl
na hlaváčka kterej před týdnem povídá: "hele hochu španělka to je sladký dřevo, chápeš,
ta dostane i deathmetalisty, to je prostě příjemnej zvuk, kterej tě zasáhne a většinou
zaplní opravdovým prožitkem něčeho intimního a zároveň blízkýho. to má atmosféru!
druhá věc je, co do toho dáš ty - jako třeba slova a takový ty další nadstandartní věci.
to už pak záleží na tobě..."
celkem jsem se uklidnil a šel jsem se podívat na hey. dovezli jsme jim tzv. cathering - to
znamená něco k jídlu a k pití. vjel jsem k nim do šatny s narvaným nákupním vozíkem a hned
jsem uplatnil jedno z mála polských slov.
"okrént podvodnyj!"
překlad: "ponorka!"
nejlepší vtipy jsou vlastní. he. tak jsme se seznámili. pak přišel karamba a řekl:
"z pjordele chuj" tak jsem se s ním taky seznámil.
pak přišel mejla, kterýho znám už 10 let a řekl: "jak budeme hrát?"
"jako v harrachově."
cha cha cha - smáli jsme se oba.
do abatonu přišlo dost lidí - přes 500. hey začali. nikdy jsem je neslyšel, pítrs nadšeně
popisoval jejich koncert na rfp, ale mé očekávání se nenaplnilo. ne, že bych byl zklamanej -
to vůbec ne, ale čekal jsem něco ve stylu skin a přišlo něco úplně jiného. postupem času
se mi to líbilo čím dál víc. celkově jsem to ale docenil až po několkanásobném poslechu.
blíže tedy až v dalších kapitolách - abych měl o čem psát.
těsně před začátkem našeho setu - asi tak 46 vteřin - došlo k destrukci španělky - pítrs do
ní kopnul a bylo po ní. chtěl jsem někoho zabít, ale musel jsem to odložit. bertil
bizzaro - seznamte se viz. historie na fixa.cz - stál při nás a dopadlo výborně. trochu mě sice
deptalo, že musím hrát pořád, aby se alespoň něco dělo, ale mělo to svoje kouzlo i půvab.
lidi se propojovali a nebyli to deathmetalisti, no možná, že jsem nějaký přehlédnul. taky
jsem se naučil hrát pořádně spoustu našich písní. mejla pořád trhal struny. pítrs už
věděl jak na to, a tak se občas podařilo vytvořit i něco novýho - zajímavýho. bohužel se
to nedalo moc protahovat, jelikož to nebylo moc připravený... somrácký styl některejch
songů vyvolával pobavený úsměv v mý duši. pak to skončilo.
abaton se rychle vyprázdnil,
lidi zmizeli, cathering taky zmizel, bertil mi pomáhal táhnout aparát do auta a řekl:
"no příteli je s váma těžká práce..."
"neříkej nic bertile, lituj mě potichu."
"budu tě celou noc ovívat svými křídly každou čtvrtou hodinu."
"vždycky si byl stabilní charakter, ale možná by bylo dobrý, kdybys ten můj časovej úsek
věnoval mejnákově ruce. máš průser - jediná zlomenina, kterou uznávám je zlomený srdce."
"o jak patetické márdi, bývala s tebou větší zábava, ty naděláš - svým způsobem je tohle
všechno nepatrná s prominutím píčovina, kterou naprosto, ale naprosto nemůžeš
srovnávat s několika milionama průserů, který se stanou na týhle planetě během
miniaturního zlomku časového úseku."
"jasně bertile, divím se ti, že odmítáš potřebu mého soukromého vyblití nereálné
osobě, která je důkazem mého naprostého úchylství."
"nejhorší blití je po rumu" - to byla poslední bertilova věta.
šel jsem na něj. u baru stál methalpop a další. dal jsem si dva velký a pak jsme
jeli domů. márdi (vypsaná fixa) 
související články:: |
