přiznám se bez mučení žhavením lebky zvaným budík, že jsem metal
odepsal někdy na konci gymplu jako mrtvý styl. metallica nedlouho poté
vydala desku, kterou mnozí pravověrní metalisti považovali za zradu pro její
údajnou měkkost. bez ohledu na ně se ale tzv. "černé album" stalo s časem záležitostí
téměř kultovní a metallica díky němu pronikla do toho nejširšího
povědomí... a s tou měkkostí to taky nebylo tak strašné, jak mnozí tvrdili...
s odstupem času je zřejmé, že metallica je nakonec jediným zástupcem
klasického heavy metalu, která přežila bez pádu z lopaty showbusinessu a výsluní
všehudební duhy. nijak zásadně nezměnila styl, ale přitom nezní žádná jejich deska
zatuchle či staře - právě naopak! nejlepším dokladem toho je poslední "st.anger" - album
"nepísňové", ale razantní, energické... jednoduše: výtečné!
i když 01.07.2004 vystoupí metallica v novém t-mobile parku v praze na
vysočanech, zvolili jsme raději koncert v polském chorzowě... hlavním důvodem bylo to,
že při plánech účasti na rock for people (03.-05.07.2004) bychom si
obě události dostatečně nevychutnali... navíc je chorzow o kus blíž, než praha (hned za katowicema, ke
kterým je přilepen, jako by to bylo jen jejich velikánské sídliště) a vstupné na plochu vyšlo
na nějakých 700,- oproti pražské tisícovce... tahle volba se ukázala býti velmi šťastnou!
pravda, nejdříve jsme se maličko lekli, protože policejní manévry v areálu stadionu
śląskiego (střídající se kolony policejních gazíků po desítkách,
obrněné vozy s vodními děly atd...) spíše připomínaly přípravu na antiglobalistickou
demonstraci než na rockový koncert. hlavou se honily myšlenky o měnícím se světě,
ale také o nedávných polských policejních omylech s ostrými vs. gumovými náboji (viz.
tak měsíc staré zprávy agentur)... raději nemyslet, řekl jsem si a protože se mi myšlení
přitrefí skutečně jen zcela výjimečně, byl jsem během pár minut zase v pohodě.
stadion śląski (slezský stadión) je nádherný velký fotbalový stánek -
pevnost chorzowského ruchu. u nás se mu velikostí vyrovná tak možná jedině strahov...
celý areál se pro návštěvníky otevřel už v 15.00 a první z předkapel - domácí
polská legenda death metalu vader - startovala večer ve 3/4 na 6. my však časovali
příchod na plochu až na začátek setu amerických slipknot (koneckonců si vadery můžeme
odchytit doma v česku, ne?). ti se představili ve svých typických maskách, které můžete
znát i z klipů. banda těžkospočítatelných šílených týpku se proháněla po pódiu a předváděla bláznivou
show. krom týpka z bicíma tu do prapodivných velkých bubnů (některé z té dálky vypadaly
jako převrácené kegy od piva) mlátili ještě další dva. muzika se dala zařadit do škatulky
např. k system of a down. oproti americkým arménům ze s.o.a.d ale byli o třídu níž...
především v hudebních nápadech. celkový dojem: pozitivní.
přesně v devět hodin popoledního letního středoevropského času (po
reklamě na nový film ze zákulisí metallicy "metallica: some kind of monster", který jde mmch do českých kin už tento
čtvrtek 10.06.2004 - pozn. autora) zazněly tóny morriconeho skladby a na čtyřech projekčních
plátnech se zároveň s tím objevil kousek z kteréhosi leoneho spagetti westernu, k němuž onu skladbu
italský velmistr filmové hudby složil. do ní se už ale zavrtávaly první tóny blackened, o chvíli
později známý řev "gimme me fuel, gimme me fire, gimme that which i desire!" a už to jelo!
hudebníci metallicy střídali své pozice na pódiu - obzvlášť nejnovější člen robert trujillo
pobíhal po scéně a rampě, skákal a hrál jako z řetězu puštěný.
obrovská scéna o délce 60m a výšce osmipatrového domu je největší ze tří,
které metallica na svém tour pravidelně střídá. těžko říct, zda praha bude mít stejné
štěstí jako chorzow a uvidí právě tuto stage "a". celý ten obrovský bazmek sestává z pódia
(jak jinak?), o dva metry vyvýšené rampy za ním (s dlouhými šikmými náběhy), čtyř velkých projekčních
ploch velikosti cca. 4x6 m na stojáka (tedy "portrait" nikoliv "landscape" - kdo už
někdy přenastavoval tisk, chápe - pozn. autora) a po celé ploše za tím vším rozvěšené
černé hadry - jako při sušení po celopolských manévrech uklízeček. cáry černé látky
kontrastovaly s barevně nasvěcovanou plochou za nimi. asi nejefektnější pak byla
kombinace černých hader, bílého světla a ostrých barevných detailních záběrů členů kapely
na projekčních plochách. na ty byly promítány buď čtyři nezávislé záběry nebo
záběr jeden - rozkouskovaný jako koláže jiřího koláře. do toho všeho občas
zasršely vysoké sloupy jisker a vyšlehly
plameny, jejichž žár jsme cítili až na druhé straně stadiónové plochy.
při fade to black se poprvé objevily nad hlavami nezbytné zapalovače
(rozsvícené, pochopitelně... - upřesnění autora). překvapivě až teprve po půlhodině
hraní se po otázce "znáte naše nové album?" dostalo na první kousek ze
"st.anger" - skladbu frantic. vůbec mě docela překvapilo, že za celou večeronoc
zazněly pouhé dva tracky ze zmíněné novinky - frantic o chvíli později doplnil titulní
st.anger. téměř na vteřinu přesně hodinu a čtvrt trvala základní část. ani jsme se
nemuseli moc namáhat (koneckonců to kotel odedřel za nás) a ozval se známý riff prvního
přídavku wherever i may roam. kytarové sólo kirka hammetta na vyvýšené rampě
přešlo nenápadně do nothing else matters a zapalovače tu byly zpět. dojaté jindy tvrdé
oko rockerovo pokukovalo závistivě po okolních tulících se dvojičkách. naštěstí bylo za
chvíli opět přitvrzeno a oko se připojilo ke zbytku hlavy, která se už zase pokyvovala
do rytmu...
stadión se zas na chvíli ponořil do ticha, které přerušily zvuky
výbuchů, sršící pyrotechnické efekty - zvuky války a vzrušeného hovoru. na jinak potemnělém
pódiu se na rampě před oranžovým dýmovým světlem objevila tmavá silueta jamese
hetfielda s kytarou a ozvala se známá one. projekce na plátnech (detaily
muzikantů a záběry výbuchů z klipu) byly tentokráte černobílé. původně asi
trochu plánovaný blok přídavků uzavřel enter sandman.
padesát tisíc nadšených platících ale rozhodně nechtělo metallicu pustit
domů jen tak lehce, a tak po nezbytném rozhazování značkových trsátek museli přidat
ještě další dva kusy na přání. po dalším dlouhém loučení a klaněčce jsme se mohli
po čtvrt na půlnoc tunelem pod tribunou vydat vstříc nočnímu chorzowu. co víc dodat?
báječný koncert!
play list::
blackened [and justice for all]
fuel [re.load]
the four horsemen [kill´em all]
fade to black [right the lighting]
frantic [st.anger]
king nothing [load]
no leaf clover [s&m]
st. anger [st.anger]
sad but true [black album]
creeping death [right the lighting]
battery [master of puppets]
---
wherever i may roam [black album]
nothing else matters [black album]
master of puppets [master of puppets]
one [and justice for all]
enter sandman [black album]
---
dyers eye [and justice for all]
seek and destroy [kill´em all]
ps: díky veliké za pomoc při zakoupení lístku a sepsání play listu
dobré polské dušičce agnieszce "deve" przewoźnik. omlouvám se kovinovi, že jsem raději
seděl u ne moc dobrého piva warka, místo návštěvy místního zoo-o - bude si muset na polské žirafy zajít
jindy... dudyn
foto: © www.overkill.pl 
| 
