do parníku přišlo na láďu kerndla a skupinu
jazz friends tolik lidí všech generací, že na chodbě málem
vznikla bitka o poslední volné židle a ve finále seděli někteří
diváci mladší generace dokonce na schodech. ale není se čemu divit,
osobnost a zpěváka takového kalibru neslyšíme živě každý den.
jelikož velkou část života strávil láďa kerndl
zpíváním na zaoceánských lodích, není u nás veličinou tak
známou a v médiích profláklou, jako jiné osobnosti podobných kvalit,
neřkuli kvalit nižších. jeho domovským přístavem jsou jazz a swing.
do jiných vod se moc nepouští, ale není také proč, domovské vody
skýtají dostatečně široký a rozmanitý prostor.
o čemž jsme se ostatně mohli přesvědčit při
poslechu takových songů jako misty, what a wonderful world,
buona sera, hello dolly, white christmas, autumn leaves,
something stupid nebo stará dobrá ankovsko-sinatrovská my way.
samozřejmě ještě mnoho jiných, které pan kerndl prokládal
vyprávěním různých vtipů a veselých historek (i z natáčení).
pan gustav brom jej kdysi nazval českým
frankem sinatrou (jeho hlas trošku připomíná i louise
armstronga) a s tímto tvrzením nelze než souhlasit. kromě tria jazz
friends s láďou kerndlem v parníku vystoupil ještě vynikající saxofonista
rudolf březina a v několika písních se na housle přidal také
richard kroczek starší, nestárnoucí legenda nejen ostravské hudební scény.
celý koncert se nesl ve vynikající atmosféře,
publikum se dobře bavilo a nechtělo mistra pustit z pódia.
na závěr jsme si všichni sborově zazpívali bohouský werichovský
kousek život je jen náhoda... to vám byla pajáda... alča
foto: alča 
související články:: | 
