ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net

q.hledat::    
město 
 
reklama 
ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[village sound]
 
nekluby ::

 
report 

report:: 2 v 1: rožnovské ejchuchu 2003

rožnovské ejchuchu
[ex-střelnice, rožnov p.r.-dolní paseky]
12.-13.09.2003
nesmírně pohodovou akcí bylo to ejchuchu! snad kdyby nebyla taková kosa. nikdo ale svého prochlazení nelitoval - ti eskymáci z filmu na nook... na tom byli koneckonců maličko hůř...
vloženo: 24.09.2003
 

festival rožnovské ejchuchu se konal ve dnech 12. a 13.09.2003 - my jsme se však zůčastnili pouze druhého dne a z něj vám přinášíme stručný report.

na rožnovské ejchuchu jsme se v sobotu 13.09.2003 vydali spolu s rouresem, který celý festival obhospodařoval coby mistr zvuku. počasí sice hory hory vysoké za plotem nebylo ideální - k vidění byla mlha a sem tam i sprchlo, ale to nás - festivalomilce - nemohlo od našeho záměru odradit. ihned po příjezdu nezbývalo než žasnout nad dokonalým prostorem vyhrazeným pro tento festiválek - dvě zelené louky - na jedné stan s čajovou a domek s výčepem, na druhé podium + danceplac, dostatek prostoru i pro vybudování stanového městečka - prostě všechno tak akorát - kolem lesy, luhy, louky, háje. jenom musím říct, že mám pocit (vzhledem ke svému orientačnímu nesmyslu), že bych toto poněkud zastrčené místo sama jen těžko hledala - tímto děkujeme rouresovi za dopravu (zabloudili jsme jen jednou :o))

nedá mi to a ještě se vrátím k již zmiňované čajovně - byla zde tak příjemná atmosféra, že jsem měla nutkání z ní vůbec neodcházet - dělali skvělý čaj, vařili úúúúžasná vegetariánská jídla (na plněných plackách se stává postupem času závislá téměř celá naše redakce), wadada usměvavá obsluha - jedním slovem pohoda. v této čajovně probíhalo posléze i promítání filmů (např. radhošť - v hlavní roli petr fiala z mňágy a žďorp, černobílý němý snímek z roku 1921 o životě eskymáků).

okolo šesté začala konečně hudební produkce. jako první se představila polská skupina wadada. přijeli sice v trošku okleštěné sestavě čtyř osob místo šesti, ale hráli s takovým nasazením, že kdo je viděl a slyšel poprvé, nemohl nic poznat. skupina wadada jako nástroje používá pouze různé bubny, bubínky (jakožto laik v tomto oboru se omlouvám, že nevím, jak se ten či onen buben jmenuje přesně) a zpěv. zpívá dámská polovina kapelky, pánové se věnují výhradně práci rukou (tím myslím bubnování samozřejmě, nic jiného :). jejich afrokubánské rytmy přijalo publikum s povděkem a jalo se řádně rozhýbávat své zimou zkřehlé tělesné schránky.

hlídači mezitím už na louce s čajovnou rozjeli svoje mašinky dj´s a bylo možno hodit taneček dle libosti. buď celou dobu, nebo tak příjemně strávit pauzu mezi zvučením a přípravami další kapely, kterou byl z prahy doraziv rudovous. tato pětičlenná grupa hraje svou velmi svéráznou hudbu, jejíž nevšednost je ještě podtržena texty a zpěvem bubnujícího leadera bonza. pro přibližné přiblížení co že to vlastně ti s červenými vousy hrají, skladba nástrojů je následující: již zmíněné bicí, klasicky kytara a basa, dále klarinet a akordeon. tento skutečně těžko definovatelný styl připomíná místy hospodskou lyriku, místy je to tak trošku šansón, punk... prostě kdo chce vědět více, musí si je poslechnout, aby si udělal jakýs obraz.

po desáté hodině začalo přituhovat - teplota vzduchu klesala prudce dolů a po půlnoci už byla fakt citelná zima. naštěstí byly czerwie po ruce dva způsoby rozmražování ztuhlých údů - buď jste si mohli zatančit při produkci některé z výše zmiňovaných kapel, nebo nastavit tělo blahodárným účinkům ohně (obzvláště podrážky poznaly blahodárné účinky ohně... a trvalé :-). v areálu byly dvě velikánská ohniště, v nichž od setmění hořel spásný oheň. další na řadě s hudební produkcí byl ondra smeykal se svým didgeridoo a fujarou. to už jsem ale byla tak paralyzována zimou, že jsem se starala více o přežití u ohně, než o kulturu. ještě horší to bylo při výstupu polské skupiny czerwie, kdy už jsem jen opékala podrážky svých bot a pospávala u ohniště. probrala jsem se až když ustaly veškeré hudební produkce a u ohniště propukl menší bubínkářský jam.

alča & malina

párty uspořádaná pod záminkou oslavy vzniku občanského sdružení roots & culture proběhla v rožnově po radhoštěm v prostorách bývalé diváci střelnice za lehce předpodzimní atmosféry. páteční program, pro návštěvníky takřka grátis, sestával z několika projekcí (rockers, monty pythonův smysl života...) a neorganizovaného bubnování.

ten sobotní započal za poměrně nízké účasti diváků v místní hangárové čajovně (co jiného by člověk mohl čekat pod názvem hadgia bar?) promítáním dvou vynikajících filmů.

první z nich si jistě zaslouží jisté pozastavení. jedná se o čtyřicetiminutový snímek z roku 2001 - "romanci o slivovici a kamení" s názvem radhošť. film, ve kterém je vše z kořeňa na hlavu postavené, pojednává o cestě otce (petr fiala) s dětmi za dědou kolmačkou na hory. ten je postupně vtáhne do světa radhošťského podhoří, mezi lulkyně, dědka mikulenku hledajícího strom, ze kterého poteče ta nejlepší slivovice, hledače zbojnického pokladu, který nesmí ani slova promluvit a čerta stavějícího na hoře mohylu z kamení až do nebe vysokou, by mohl boha odprosit. na nook milý úsměvný příběh je veden po kolmačkou namalovaných turistických značkách a zakončen nalezením všeho, co bylo v příběhu hledáno. film byl natočen dle scénáře marka epstejna režisérem tomášem doruškou.

druhým filmem byl první novodobý dokument na nook - člověk primitivní z let 1919 - 1921 pojednávající o životě eskymáků za polárním kruhem. krom všudypřítomného dunění bubnů byly dále ke slyšení vystoupení několika kapel. první z nich - polští wadada sestávající z bubnů, bubeníků a zpěvaček provázeli svou hrou chladný sobotní soumrak. diváci skotačili před starým vojenským stanem sloužícím jako pódium (což byl jistě skvělý nápad, hudebníci byli jaksi na dosah ruky, leč mizerné zářivkové osvětlení, z části namířené mezi diváky, znemožňovalo zvukař fotografování, tedy alespoň fotografování méně kvalitními přístroji, kupříkladu tím mým) na chytlavé rytmy a zpívané melodie, škoda jen, že kapela nedisponovala žádným melodickým nástrojem.

jako další vystoupil pražský šraml rudovous. pokud vás, stejně tak jako mě, zajímá co to vlastně šraml znamená, podělím se s vámi o definici slovníku cizích slov, který říká, že "šraml = malý smyčcový orchestr, malý orchestr nižší úrovně", s čímž jsem se nespokojil a po krátkém hledání na internetu jsem na stránkách českého rozhlasu nalezl pojednání michala novotného: nejprve přesný význam slova šraml: "někdejší smyčcový soubor s doprovodem tahací harmoniky a kytary... podobný soubor vůbec", tolik rudovous slovník spisovného jazyka českého. a v encyklopedii universum se dočteme, že jde také o druh zábavné a taneční hudby. ani slovník, ani encyklopedie neuvádějí to, co určitě cítím nejen já, že totiž slovo šraml stejně jako výraz kutálka dnes slouží jako synonymum pro kapelu nevalné úrovně. původně opravdu šlo o druh zábavné a taneční hudby, takové hudby, jakou ve vídni provozoval od roku 1877 schrammel-quartet, který vedli johann a josef schrammelovi. ten kvartet hrál k tanci v obsazení dvoje housle, klarinet nebo tahací harmonika a kytara. později se podle jména této skupiny začalo všem malým skupinám hrajícím k tanci říkat šraml, a ani nemuseli mít přesně stejně obsazení jako původní schrammel-quartet. a protože tyto skupiny hrající po kavárnách, při takzvaných čajích a podobných příležitostech kvalitou nevynikaly, stalo se slovo šraml synonymem pro kapely špatné.

hlouček nuže zpět ke kapele. ve složení kytara, basa, bicí (za nimi seděl poměrně netradičně zpěvák), klarinet a akordeon ("tahací nástroj tuto patřil tuším ke kapele tři sestry") zahráli množství skočných písní, místy lehce do ska, místy trochu rock´n´roll a tak všelijak podobně. nejvíce jsem však ocenil znělku seriálu profesionálové, ta byla, klobouk dolů, opravdu skvěle zahraná. jejich vystoupení bylo provázeno videoprojekcí a živými klipy.

výborný byl též ondřej smejkal (ex wooden toys) hrající na didgeridoo. musím se však přiznat, že rytmický zvuk tohoto nástroje jsem neposlech na dlouho. na plácku před čajovnou pak pouštěli dýdžejové všelikou hudbu, kol ohně se bubnovalo a vůbec bylo obzvláště dobře.

bude-li se kdy tato vypečená akce opakovat, jistě ji navštivte - nebudete zklamáni.

krysa
foto: alča & adam

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 


 
nejčtenější 

>> fotoreport:: olympic v gongu
 
>> fotoreport:: folk metal pilgrims 2024 vol. 9
 
>> fotoreport:: mirek kemel v barráku
 
>> fotoreport:: gothic iglau v jihlavském dko
 
>> fotoreport:: slunovrat winter edition 2024 (sobota)
 
>> fotoreport:: slunovrat winter edition 2024 (pátek)
 
>> fotoreport:: slezskoostravský rock-fest 2024
 
>> fotoreport:: colours of ostrava 2024 (středa)
 
>> fotoreport:: michalfest 2024
 
>> fotoreport:: colours of ostrava 2024 (čtvrtek)
 

 
:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda