zima je letos obzvláště krutá a třeskutá. v -60°c se cestuje dost špatně a na
domácí půdě začátkem roku skoro nic. zatímco 2. polovina roku je tradičně až
nebezpečně nabitá akcemi všeho druhu, v lednu strádáme. když tedy nepočítám
pár vlašťovek, které zimu nedělaj'. i'm not really optimistic. nicméně kdyby
ne kvantitativně, aspoň kvalitou bude únor o sto procent lepší. mrkněte na to:
tak třeba takový valentýn. někdo dá přednost hrdličkování ve dvou, u svíček, a bude
trávit večer zamilovaný zas až po uši (vlastně bych taky ráda), ale pro nás
ostatní je tu poměrně útěšná možnost - třeba se zkoušet zamilovat do
výtečných t4 se svérázným dragounem za klavírem a v čele - tato již legendární rocková čtyřka zase jednou trošku provětrá stařičký havířovský jazzclub od 20.00.
a tím si vlastně ušetříte 15. pro něco jiného - teda pokud je nestihnete v havířově,
postvalentýnsky vám ještě zařádí v parníku, příp. 17. v jeseníku - ale mnozí se
spíš vydají do domu kultury.
pokud jsem totiž zmínila únorovou kvalitu, neměla jsem namysli nikoho menšího
než lorda bishopa. ten by si sice zasloužil sáhodlouhou pozvánku extra (tady je... pozn. trembiho), ne
jen takhle kurzoricky heslovitě jmenovat, ale (omlouvám se) času není na zbyt:
známe ho jako newyorského guru, velkého sexy funky rockera, fenomenálního
kytaristu a všeuměla. hm, uvidíme, co dokáže. 15.02. od 20.00. (následující dva dny vystoupí ještě ve frýdecko-místeckém stounu a jablunkovském rock café southcock - pozn. trembiho)
a když jsme u velikánů a v domě kultury, nemůžu nezmínit v ostravě premiérově
boban markovič orkestra. na živo jsem je ještě neviděla, ale z toho, co
jsem o nich slyšela, vám ráda vyberu to podstatné: nezapomenutelní, strhující,
výjimeční, atd. jistě, to asi není kombinace, kterou byste ode mě nečekali,
ale z mé hlavy to tentokráte není. balkánci, tím tuplem, když je jich dvanáct,
to je vždycky peklo. jednoduše stačí ten titulek - "nejlepší srbská dechovka".
vzpomeňte jen na muziku z filmů černá kočka, bílý kocour, arizona dream, nebo
geniální úvodní "hello america" z horem pádem. to všechno mají na svědomí oni.
a do třetice: scott kinsey - keyboards, scott henderson - guitar,
matthew garrison - el. bass, gary novak - bicí. dobré, že?
dokonce i v takovém světa ještě neznalém jehněti to vzbuzuje respekt. použiju, s dovolením,
slova samotného borise urbánka: "neměli byste tam chybět!" garyho novaka
označuje za jednoho z nejlepších bubeníku na světě, kinseyho a hendersona si
můžete představit v podobně velikášských světlech a barvách jako již zmiňovaného
bishopa, a garrisona na basu ani náhodou neklasifikujte jen jako dodatek. stejně
jako ostatní si leccos prožil s chickem coreyou v electric bandu... noo, 24.02. drží
prostě všechna esa v rukávu parník.
a máme tady v nabídce i návštěvu planetária. v sobotu 18.02. usedne za vesmírný
řídící panel hvězd a planet vlastík šmída, tedy klavírista, však vy víte
koho - jasně, gizd q, a zaručí přes hodinku prvotřídního jazzu pod jasnou
oblohou - v půlce pošmourného a nepříznivého období k nezaplacení! a pokud je
libo filmového kochání se, připomínám rozjíždějící se 1. část i letos obzvláště
vypečeného projektu 100 (jen namátkou: kdyby, křižník potěmkin, dvojí život
veroniky, a mnoho dalších).
anebo to udělejte pěkně postaru: zůstaňte doma, čajíčkujte, zapalte v krbu, schoulete
se do křesla a pusťte si něco hřejivého. prostě klasická pohoda.
vesna foto: trembi
související články:: |