letošní bigbítová křídla začala
vystoupením kapelky waklaf. za rytmů jejich
ukázkového funky jsem se odebral na exkurzi k místnímu výčepu, který mne
zaujal na dobré dvě hodinky. vystoupení kapely mladshee sestra (a system
chaoss?) jsem shlédnul jen letmo (v přestávce na návštěvu toalety...). když
jsem konečně opustil místní hospůdku přilípnutou ke zdi kulturního domu, v němž
se festiválek odehrával, začala za oponou zvučit kapela o5 & radeček.
vystoupení bylo hezké, davy šílely, nicméně jsem se nemohl ubránit pocitu
jakési strnulosti, která čpěla z tradiční sestavy skladeb prokládané četnými
výkřiky "poďme!". zdá se mi, že se kapela již delší dobu plácá na stejném
místě, naštěstí se ale ještě pořád drží nad vodou...
kryštofovy staré věci mne po roce opět potěšily. ke slyšení byly
starší kusy i skladby nové, jednoduché, rockové a punkové, k.s.v. jsou zkrátka klasikou,
na kterou nedám dopustit.
kapela korisz vystoupila v novém hávu, s novým zvukem a novými písněmi.
technicky je kapela zase o krok dále, stylově však poněkud zapadá kamsi do
krabice s nálepkou nu-metal (pánové odpustí...) a to je trošku škoda,
protože korísze dělal koríszem mimo jiné i vlastní nezaměnitelný
"xicht". o změnu zvuku se postaral přibyvši kytarista a změna na postu
bubeníka. o konvenčnější korísz se zřejmě postará i klávesák lůďa, který při
příležitosti vystoupení v křídlech oznámil odchod z kapely. inu, korísze
čekají mnohé změnu a tak nezbývá než doufat, že k lepšímu.
vcelku časný konec prvního festivalového dne pak obstarala kapela n.o.m.
sobotní program započal dobře utajeným výletem (tak dobře, že jsem se o něm
nedozvěděl a tudiž jsem se jej ani nezúčastnil, což mě pěkně nakrklo...),
pokračoval vystoupením loutkového divadla matěje šferny (bůh ví proč však
hráli stejnou pohádku, jako před dvěma lety...), scénickým tančením, výtečnou
šou ze světa šoubyznysu, plnou zlatavých hajzlů, gumových klausů a hitů
helenky vondráčkové.
svůj úspěch podruhé slavila umělá lidová píseň pasu vrané koně (dle slov
autorových ideální lidová píseň, v níž vystupuje milá dívka a kůň).
vystoupení doprovodné kapely i pojídání bonbónů koňmi muselo na
účastnících a přihlížejících jisto jistě zanechat trvalé následky (alespoň mi ještě
stále v hlavě zaznívá ono neúprosné "pasu vrané koně, pasu vrané koně, pasu
vrané koně, doma na záhoně; pasu koně bílé, pasu koně bílé, pasu koně bílé,
pod okny mé milé"...).
zapomenout nesmím ani na básníky, tentokráte byli čtyři a jejich básně byly
podzimní a podzimnější.
pak přišla hodina šestá a s ní i sled koncertních vystoupení započaté
tramp-metalovou leninovou pleší s úchvatnými kostými (obzvláště zaujali bří
ženatí, které doma po zjištění krádeže z rodinných šatníků rodičové jistě
nepochválí...) a ještě úchvatnějšími skladbami (například kusy "v domově
důchodců, bylo veselo, senioři tancovali tělo na tělo..." či "na veselém
pohřbu..." dostali do varu četné publikum).
vystoupení kulturní úderky a rapa nui jsem prošvihnul, zato traband jsem
stihnul celý a jsem tomu tuze rád. ačkoli kapelka vystoupila s novým
bubeníkem, hrála z velké části staré skladby, na které bylo místní publikum
zvyklejší. zazněl taky kousek z chystané desky a fan club si s kapelou
zahrál a zazpíval sáru. inu panovala takřka rodinná atmosféra a kulturáček v křídlech
praskal ve švech.
stejně tak se přízně publika těšila veselá zubatá, majerovy brzdové tabulky
však byly očividně moc a tak diváctvo značně prořídlo. co se dělo po
koncertě této mírné příjemné kapely nevím. usnul jsem.
nuže taková byla letem světem křídla 2004, příjemná podívaná, výtečná krmě
pro zrak i sluch. škoda jen, že letos nedošlo na fotbalový zápas, kázání,
dílnu nebo něco podobnéhe. nu, snad příště. krysa
foto: krysa 
související články:: |
