ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net

q.hledat::    
město 
 
reklama 
ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[bandr]
 
nekluby ::

 
report 

report:: tauron nowa muzyka 2013

tauron nowa muzyka
[katowice (pl)]
22.-25.08.2013
přinášíme vám obsáhlou reportáž z osmého ročníku festivalu tauron nowa muzyka, konajícího se na území doliny trzech stawów v katovicích.
vloženo: 05.09.2013
 

osmý ročník festivalu tauron nowa muzyka je pryč a s ním se rozpustil i zbytek léta. je to tak snad každý rok, že nowa muzyka je posledním festivalem léta a jakýmsi pomyslným koncem živé hudby pod širým nebem. takže léto je již nenávratně v tahu, ale máme ještě čas na vzpomínání a rekapitulaci. osmý ročník jen potvrdil, co jsem psal v pozvánce - perfektní dramaturgie, malý festival, velké zážitky. když dojdou třetinkové vodky s malinovou příchutí, tak nastupují redbully a motto dolního slezska - pozytywna energia - najednou získává novou hloubku a význam.

stav první
čtvrtek 22.08.2013, wódka barmaňska, areál dolu wilson

čtvrtek dvaadvacátého srpna byl určen jako den ve znamení before party před celou letošní nm. v hlavních rolích vladislav delay a jazzoví pohůnci badbadnotgood z kanady. místo konání, szyb wilson v důlním městečku nikiszowiec. důlní městečko i samotný důl wilson byl malebný, o tolik jiný než naše ostravská důlní architektura, je vidět že katowice byly prorostlé důlním průmyslem skrz naskrz. samotný szyb wilson (chápej důlní věž), slouží jako multikulturní prostor, převážně jsou tyto prostory užívány jako galerie. s tím souvisel i čtvrteční koncert, který měl propagovat současnou vernisáž polské umělkyně julie daukszaové, jenž prezentovala cyklus obrazů pod hlavičkou grey motors.

koncert vladislava delaye proběhl v dost špatné atmosféře. začal hrát dle programu téměř přesně v osm hodin a v tu dobu bylo v sále velmi skromné množství lidí (zvláště vezmeme-li v úvahu velikost szybu wilson, kde není problém dělat akce pro stovky lidí). mnohem horší to bylo s postupně přibývajícími lidmi, kteří očividně nepřišli na něj, ale na kapelu hrající po něm. lidé v blízkosti pódia se hlasitě bavili a zkazili postupně rostoucí a gradující atmosféru, kterou pečlivě budoval fin sasu ripatti. ve výsledku to ale nemohlo přehlušit noisevé pasáže plné temných hudebních ploch.

za mnohem větší účasti a většího kolektivního nadšení proběhla polská premiéra kanadských jazz-rockerů badbadnotgood. musím říct, že oproti nahrávce se jejich koncert nesl ve strohém rockovém duchu. jazzové prvky ustoupily a ze skladeb plných kudrlinek zůstal pouze math-rockový šraml poháněn neúnavným bubeníkem. celkově spíše zklamání, ale pořád to bylo v normě, neotravovalo to. zamrzí jen to pořadí, delay by si zasloužil pokročilejší hodinu a soustředěnější publikum.

stav druhý
pátek 23.08.2013, krupnik bialy s redbullem, dolina trzech stawów

pátek skýtal neskutečně silný line-up, tedy alespoň podle zvučnosti přizvaných hvězd: amon tobin, venetian snares, jon hopkins, lfo, holy herndon a další. někteří hráli na tauronu již podruhé, jiní měli premiéru. tak či onak, pokaždé je to poprvé, publikum se mění a i samotní hudebníci se vyvíjejí, někdy začnou v důsledku velkého hypeu nudit. pátek byl až příliš lákavý, než-li zbytek festivalových dní, což se projevilo na návštěvnosti: bylo plno. berme ještě v potaz příznivé páteční počasí versus sobotní chlad a rádoby nevyvážené hudební menu, tak se není čemu divit, že sobotní publikum bylo značně bloudící. nyní ale zpět k pátečnímu rozjezdu pro hvězdy.

páteční program skvěle odpíchl ir mmoth se svým nabuzeným setem který dusal tou dobou ještě neušlapanou travnatou plochu pod little big stageí. jestliže mmoth předznamenal svým tahem na branku svižné a sebevědomé hraní, tak holy herndon to vzala z jiného konce. rozpačitý set, ve kterém působila jako rozpolcená malá holčička která, neví co chce, zanechal pocit pachuti. svůj excentrický vokální projev se snažila roubovat na taneční plochy a jako celek to nemělo soudržnost. potlesk si samozřejmé vysloužila až poté co umlkla její umělecká ambice a začala pouštět beaty. v lecčem to odhalilo povahu publika, lidé se chtějí prostě bavit. nikdo nečeká velké umění pod stanovou plachtou na konci léta kdesi v polsku.

mladý brit vystupující pod akronymem darling farah byl přesně tím důvodem, kvůli kterému se rád vracím na tnm. úplně neznámé jméno, od kterého jsem nic světoborného neočekával. a výsledek? skvělý set, od začátku do konce, inteligentní taneční muzika. zahuhlaný beat tloukl skrze dusavé rytmy a nedal odpočinout po celou délku hraní. dalším přímým zásahem na komoru byl set lfo, respektive jejího zakládajícího člena geze varleyho. lfo formovali techno scénu devadesátých let a to nejen tu ostrovní, chycen byl i zbytek světa. z dnešního pohledu jejich první dvě desky zní archaicky, dřevně. neodmyslitelně ale přispěli k vývoji elektronické hudby na přelomu století. jenže devadesátky jsou pryč a svět plundruje dubstep a jeho odnože. takže jak se s tím poprat si musel zodpovědět kdejaký interpret jenž zazářil v devadesátých letech. lfo si ale jedou pořád svou přímou taneční linku a trendy na tom nic nemění - verleyho set byl více než skvělý, dynamický, bez odkazů na minulost, hrdě stojící na prknech které znamenají taneční svět. a ti ostatní byli prostě... jen fajn. venetian snares moc fajn nebyl, teda ne v tom tradičním chápání smyslu toho slova. jeho drum'n'bass vytahoval kostlivce ze skříně minulosti a tvrdé jádro posilněno všemožnými drogami putovalo s ním, já opouštěl zbaběle bojiště, je už přece dvacáté první století, nebo ne?

stav třetí
sobota 24.08.2013, krupnik bialy se vším možným, dolina trzech stawów

v sobotu to hned ze startu začal sázet jako smyslů zbavený mimetic. podotýkám, že hrál již v sedm večer, nic to neměnilo na tom, že rozpumpoval redbull scénu jakoby nic. prořídlé publikum si rádo nechalo naservírovat nekompromisní techno v jeho podání. velkou změnu tempa a nálady přinesl projekt resp. kapela s živými nástroji a stejnojmenným zpěvákem v jedné osobě sohn. v sestavě klávesy, kytara, zpěv a samply. sohn vytvořili velmi subtilní hudbu na pomezí písničkářství a náladotvorného šansonu. velká množství spokojeně vrnících dívek plnilo little big stage jako by se jednalo o výprodej v mangu.

jamie lidell se stal nejvděčnějším sobotním interpretem na hlavní stagei. s mikrofonem v ruce a s kapelou za zády byl nesmrtelný, alespoň po trvání jeho vystoupení, velká show plná velkých emocí, a nemyslím to uštěpačně. na scéně poblíž food zóny pojmenované jako showcase tent o pár hodin později pohořel žel bohu omar souleyman. zvukař ho pohřbil a nebyla šance, že by něco opravilo tak špatný úvod jako ten s nefunkčními odposlechy. velká škoda, bylo vidět, že publikum očekávalo skvělou hodinku strávenou s šejkem z východu. po šejkovi z východu zamořila areál třech jezer neskutečná zima, dosti podobná podzimnímu počasí. areál se začínal velmi rychle vylidňovat a nemohl to změnit ani sid le rock se svým neutuchajícím setem, který by roztancoval i koloběžku...

martin šenkypl

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 


 
pozvánky 

07.11.2024
>> november 2nd
 
07.-09.11.2024
>> slunovrat winter edition 2024
 

 
nejčtenější 

>> fotoreport:: colours of ostrava 2024 (sobota)
 
>> fotoreport:: dog eat dog a sudden waves v barráku (část 1.)
 
>> fotoreport:: józef a ella skrzekovi v karviné
 
>> fotoreport:: groove jam pro jesenicko
 
>> fotoreport:: colours of ostrava 2024 (čtvrtek)
 
>> fotoreport:: colours of ostrava 2024 (pátek)
 
>> fotoreport:: šedá zóna ve slavonicích
 
>> fotoreport:: dog eat dog a sudden waves v barráku (část 2.)
 
>> fotoreport:: spark party: festival of madness v rock café southock
 
>> fotoreport:: slunovrat 2024 (čtvrtek, část 2.)
 

 
:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda