dostalo mě to.
to byl report o třech slovech, která vystihují všechno. mohl bych skončit, ale neudělám to. člověk přijde na koncert v okamžik jeho začátku, na poslední chvíli si ještě stačí objednat pivo, ale pak už je přitlačen na židli, vtažen do krajiny
pocitů a jen tak vnímá zvuky a prohání se krajinou fantazie. jen občas, ve chvílích příprav mezi jednotlivými skladbami naleznete zbytky vlastní vůle, abyste si objednali další pivo, pozdravili známé, nebo si zašli na pány přepudrovat hemeroidy. ovšem to jsou
jen takové mžiky, mezi nimiž se snažíte zachytit každý tón.
tady pochopíte, kde srpen vzali svůj název. stačí zavřít oči a ležíte na rozkvetlé louce. slunce pálí, mraky se ukryly do bezpečí, vzduch se jen třepotá. na makovou panenku usedl emanuel, moucha už nedolétla ke svému kravinci a chcípla z horka.
vám se nechce vstávat, jen si tak ležíte, vnímáte zatím měkkou, ale vedrem a suchem tvrdnoucí trávu. cloníte si oči, abyste viděli na konci bílého pruhu lesklou tečku, která bude asi tryskáčem. pyramida na mezi je jen pohou fatou morgánou. horko je čím dál
nesnesitelnější. naštěstí se vedle vás znenadání objeví jedno chlazené (díky tobi!). jen to ve vás zasyčí. obláček páry z vašeho krku stoupá k nebi. a už není sám. od východu se ženou další a další. černají. v dálce se zablýsklo a po chvíli se ozval hrom.
spadlo pár kapek, pak trochu víc... a už leje. sedíte na kopci, kolem šlehají blesky, moknete, ale vám je to jedno, jen tak vnímáte tu nebeskou vláhu. déšť ustal tak rychle jak začal. přeháňka si to žene dál - někam nad polsko. vzduch se pročistil, ptáci
radostně zpívají. kapka stéká po stéblu trávy až k zemi, kde donutí zmateného mravence bleskově se naučit plavat. obloha je modřejší než předtím. ještě pořád je srpen. dudyn 
související články:: |
