 tak jsem se od sympatických vyběračů vstupenek v boomerangu dozvěděl, že
razítka se na ruce účastníků otiskují na spodní stranu paže kvůli
ochlupení. inu, člověk se pořád učí.
koncert kapely traband začal celkem na čas, pořadatelé se poučili z předchozích
nezdarů a vyklidili plácek před pódiem, který se ještě před začátkem
koncertu naplnil všelikými docela sympatickými individuy a jedním psem.
kapela odehrála písně různého stáří, jak věci z posledního alba hyjé!,
tak předělávky skladeb někdejších otcových dětí, více než deset let
starých. každý si přišel na své a kdo ne, mohl buď hlasitě křičet mezi
pauzami nebo o přestávce v zákulisí orodovat za tu či onu svou oblíbenou
píseň, kapela ráda vyhověla (očividně nebyl připraven žádný playlist,
takže písničky padaly jedna za druhou podle nálady kapely a posluchačstva).
 koncert byl rozdělen kyslíkovou pauzou na dvě části (každá trvala více
než hodinu), druhá část pak byla uvedena country beatboxovým duem jindy
a pryč (alespoň myslím, že to byli oni...), jemuž vévodil refrén "jó,
život je takovéj", rapovaný s maximálním nasazením. a pak už mohla jízda
pokračovat dál, objevily se i tklivější kusy, které trhaly srdce
posluchačů na malinké kousíčky a pak zase ty rychlé a zběsilé, které je
rychle poskládaly dohromady.
co si budeme namlouvat, traband umí a je to znát na první pohled - hrají
s upřímností a radostí, ať už hopsají bosí po pódiu jako slečna
nedostižná, nebo vybíhají od bicích, jako pan bubeník, neskutečně tančí
jako pan banjista, zaujatě rozhazují rukama, jako pan jarda svoboda nebo
jen sympaticky foukají do svých křídlovek a trombónů jako pánové z dechové sekce.
krysa
foto: krysa 
související články:: |
