orchestra, jak pravil jindra pavliš, ty "klarinetové varhany", se skládala výlučně z talentovaných studentů
pánů z tehdejšího českého klarinetového quarteta a vedli si velice dobře. podle jindry měla dokonce celá "šňůra"
stoupající tendenci. ono také pod takovým vedením se to hraje. navíc se nestali jen doplňujícím hlasem, další
řadou na pódiu, nýbrž vytvořili nový rozměr atmosféry. clarinet factory jsou nápadití muži, kteří vždy něco
z kouzel svého festivalu v lomu (více zde) přenášejí i na vybrané koncerty. tentokrát šlo o rozptýlení ostatních klarinetistů
po celém prostoru šumperského, nádherného kláštera – vytvořili tím vlastně nepropustný zvukový kruh a hudba
se vás tak dotýkala ze všech stran. v takovém obklopení se dalo dokonce i na přání a na počkání meditovat,
tím spíše, že jsme se do jedné z takových skladeb mohli svobodně hlasově zapojit. meditací zde ale rozumějte
momentální povznesenou a citlivou náladu, nikoli pokus o vystoupení z těla. clarinet factory prostě velmi
umně pracují se silou proudu tónů a melodií a ví, jak to udělat, aby hudba byla nekonečně prožitá. také mají
zvláštní povolání k tomu, aby dokázali přemostit vzdáleného bacha nebo vivaldiho s jejich, někdy najazzlými,
improvizacemi, aniž by se rozbil koncept večera. velmi sugestivní, programní, zároveň variabilní večer
s cf, který již tradičně ukázal, co všechno dokáže správný hráč na takový nástroj, byl více než správnou
volbou a důstojným začátkem festivalu. byl zároveň další prosněnou a nezapomenutelnou hudební zkušeností,
které nám cf svou tvorbou darují. doporučuji podívat se na jejich nově založený
facebook – můžete tam najít i několik aktuálních, dokonalých ukázek.
následný rozhovor se zakládajícím členem bude do konce tohoto týdne vystaven
zde.
vesna
|