ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net
kopřivnické kluby    

q.hledat::    
město 
 
reklama 
 ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[el diablo]
[nord]
[papaya]
 
nekluby ::

 
report 

report:: bartness 2004

bartness 2004
[letní stadion kopřivnice]
14.08.2004
na tradici kopřivnických šlahounů navázal o poznání menší hudební festiválek bartness. letos se konal jeho třetí ročník za počasí téměř šlahounovského.
vloženo: 23.08.2004
 

předmluva

shodou různých okolností, v lehké kombinaci s mou vlastní hloupostí, jsem se zcela rauš sám a po sérii autobusových a vlakových propásnutí minutu před třináctou konečně hnul ze svinovského nádraží směrem městu zaslíbenému - kopřivnici. je mi záhadou, proč zrovna vlak na trase ostrava - plzeň (potažmo bohumín - plzeň) nese číslo vlastní čistému zlu: 666. devil´s train mě však svezl jen pouhou stanici a vyplivl mě hned ve studénce, kde mi jízdní řády velely čekat zhruba hodinku na přípoj. pivko a utopenec při německé kriminálce v nedaleké hospodě mi čekání trošku ukrátilo. akorát nevím, kdo vlastně toho chlapa zabil, neb ručičky hodinek velely k odchodu zpět k nádraží... podezřelá však byla jak exmilenka, tak i vlastní matka, nenápadně se tvářila příjemná manželka. beztak tatíčka dostal jeho roztomilý pětiletý synek, skrývající se za svou nevinnou tvářičku. lokálka mě dopravila až do míst dobře známých a cestou vzhůru ke stadionu jsem už slyšel kytarové tóny. ty mi sice evokovaly valmezský rauš, ale to bylo - vzhledem k line-upu letošního ročníku festivalu bartness a mému zpoždění - velmi nepravděpodobné.

mluva

a přeci! ukázalo se, že vinou jakési zlomeniny (ruka bubeníka snad) se omluvili o.t.k., hraczki takže celý program byl posunut o pěkný kus dozadu. ač jsem se cestou se slyšinou koncertu rauš dávno rozžehnal, stihl jsem víc, než polovičku. opět jsem nebyl zklamán. raušům to hraje velmi dobře, přičemž o kus víc se mi líbí (pravděpodobně) novější část repertoáru, kde kapela využívá více zvuku kytar a nezní už tak jako mňága a žďorp (podotýkám, že mňágu mám hodně rád, ale ke štěstí nepotřebuju žádný žďorp vol.2 - pozn. autora). pravda, zpěvák i ostatní občas pobíhali zmateně po pódiu, oháněje se bojácně rukama kolem skloněných hlav, ale nemohlo za to pominutí smyslů, alkohol, drogy, ani žádné problémy s odposlechem, nýbrž vosy, které snad měly někde pod pódiem vstupní bránu do svého podzemního sídla. vos tu bylo vůbec nějak více, než je obvyklé - asi cítily déšť potvory. ten předpovídali, koneckonců, také meteorologové, jen při tom nepoletovali po studiu... inu, bartness asi chytil šlahounovské štěstí na počasí.

právě meteorologové a déšť samotný, který poprvé přes kopřivnici přepršel už nedlouho před začátkem roe-deer festivalu, měli na svědomí nepočetnost publika. faktem ovšem je, že diváci se na tyhle jednodenní menší festiválky potýkají s pomalým zaplňováním hlediště (v orlové to mívali podobně, pokud mě paměť neklame) bez ohledu na počasí. nakonec se jich sešlo pár set, ale nebýt silného deště v rozhodujícím čase - někdy kolem šesté, bylo by jich určitě mnohem více! vždyť program skýtal jedno kvalitní jméno vedle druhého.

jako číslo dvě byly na pódium vehnány hraczki. funky bigbít byl velmi hravý, ale zároveň v sobě nesl slušnou dávku energie a tvrdosti. tak trošku jako početný a hutnější jolly joker líznutý hip-hopem. zajímavé a zároveň zábavné (a to ani nemluvím o visuálních vsuvkách). nejspíš o nich taky ještě uslyšíme. kapela roe-deer odchodem emy brabcové utrpěla velkou ztrátu - o tom žádná... stále je to dobrá kytarovka, ale - při vší úctě ke zpěvákovu umění - veneeroproti tomu starému roe-deeru je to trošku nuda. neznat ale roe version e.b., asi bych vše hodnotil poměrně kladněji.

koncert slovenských veneer byl asi nejvíce poznamenán nepřízní počasí. právě při něm se totiž snesl ten nejprudší déšť. veneer mám rád už od prvního jejich vystoupení, které jsem viděl, což bylo (nepletu-li se) zrovna v kopřivnici, když dole v noře předskakovali the esctasy of st. theresa. i tady na bartnessu mě kytarově-taneční pop hodně bavil a pěkně jsem si ho vychutnal. déšť ustal ještě před koncem jejich vystoupení a z lesů nad kopřivnicí stoupal romantický mlžný opar. na letní stadion padal soumrak. řada přišla na domácí příborsko-kopřivnické lu. další výtečná kytarovka! lu skýtají velmi dobrý potenciál, který snad brzy objeví i zbytek republiky. mají nápady, mají energii. získali si právem také pozornost a obdiv hvězd večera sunshine a soutpaw!

a southpaw byli těmi dalšími, kdo dostali svůj prostor na prknech, které znamenají bartness. přiznám se, že jsem čekal naprosto něco jiného. znal jsem jen singlovku healthy drug plus něco cool kids málo dalšího, co svého času nabízeli ke stažení kdesi na roxy.cz. jejich ladící neladící výstup ve fabricu jsem promeškal, protože jsem tehdy v boomerangu zrovna rozdával ceny ostravským klubům roku. čekal jsem taneční pop a objevil výtečnou energickou tanečně-elektronickou kytarovku. mělo to šťávu, šmrnc a říz. musel jsem souhlasit s kýmsi, kdo nedávno vyzdvihl na netu southpaw jako jednu ze dvou nejlepších českých kapel, které mísí rock a elektronické taneční prvky (spolu s tata bojs).

polská grupa cool kids of death zas výtečně mísí moderní energickou kytarovou muziku s klasickým řízem punku (jak řekl místní norský klasik: "něco mezi sunshine a sex pistols"). část repertoáru odezpívaná v původních polských verzích, část nahradily texty anglické. v obou řečech tam však byla slyšet rebélie, protest, nesouhlas. obojí se neslo nad strhující šťavnatou muzikou. a schylovalo se k nástupu hvězd večera...

sunshine sunshine se snad konečně brzy stane prorokem i doma a přestane být pro čechy, moraváky a slezany jen tou "nejznámější českou kapelou v zahraničí". půlnoc již odbila a já se po nástřelu několika snímků vrhl do tance přímo pod pódiem, zapomínaje tak na všechny smutky, které se mi ten den občas míhaly hlavou. řezavý zvuk kytar a energie ve vlnách proudící od kaye a jeho kumpánů v nástroji mě nutil zmítat se dál a dál, furt a furt. parádní zlatý hřebík večera!

úplný konec ale obstaralo místní bubenické sdružení údery údy, které bubny a elektrickými škatulkami navodili téměř šamanskou atmosféru. magickou a velmi příjemnou, přesně na cestu k hotelu (nocleh pod širákem jsem předem vzdal kvůli sýčkování meteorologů).

domluva

druhého dne jsem ve sprše smyl zbytky lehounké kocoviny, žaludek naplnil dávkou asijské many, dorazil se skvělou zmrzlinou (pomeranč-višeň) a s plným žaludkem, úsměvem na rtech a nezahnatelnou žízní na patře se brouzdal prosluněnou kopřivnicí. opar nad koprem autobus domů mi startoval v pravé poledne. proplétal se letním dnem a vesničkami, řidičovo rádio vesele vyhrávalo "moravanka to je chasa veselá" a mi - ani jako skoro zapřísáhlému odpůrci dechovky - tyhle "rozhlasové písničky na přání" nevadily. jednoduše se naprosto geniálně hodily k atmosféře, pomáhaly mi roztáhnout koutky úst doširoka a já se usmíval, jako bych celou noc prosouložil. snad jen jedinou vadu na kráse to všechno mělo - že jsem se nedržel svých vlastních rad z pozvánky a neměl se tak s kým podělit o ten příjemný pocit...

ps:: pomyslnou písničku na přání bych dal zahrát kopřivničákům. proč? ne, nejedná se o lezení do zadnic místním bohům (velkému fousatému, malému plešatému, ani jiným...). jen si myslím, že když nechám půl hodiny bez dozoru na lavičce foťák, který nebyl úplně zadarmo, a nikdo se jej ani netkne, je to skoro zázrak a místo by mělo být vysvěceno. elvis žehnej kopřivnici!

dudyn
foto: dudyn

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 

facebooktwitterrss feed

 
pozvánky 

22.08.2020
>> 31. valašské folkrockování
 
22.08.2020
>> festival paseka 2020
 

 
podpora 

 
pspad free text editorknihy.abz.cz
fantasyobchod.cznokturno - krysův web

:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda