koukám se do bookletu, tak nějak abych si připomněla, co jsou 100°c vlastně zač. možná kluci, co mají štěstí, že jejich fanouškům nevadí mírně otřesné texty balené do skvělé muziky a zarputilé rasta pozérství. rozjetí muzikanti mající vlastní mana-styl údajně filtrující pozitivní energii z nebes, vítězové a funkeři. od-všeho-pozitivního-trochu kapela se začala formovat kdesi v devadesátém sedmém, kdy se dali hudbou okouzleni bratři johánkovi (pravda, romantičtí zlatovláskové damiens provedli to samé, jenže, když dva dělají totéž…) dohromady s joshuovým kamarádem ze školy, basákem ondrou, toho času indianem mojjou. kapelka to byla drsná než drsnější a to až do chvilky, než na autobusové zastávce narazila na plachého chlapce se spoustou krabiček. byl to právě dj karel aka dj at work, chcete-li, kdo vdechl stupňům onu charismatickou matlaninu funku, kytar, hip hopových frází a taneční muziky vůbec. slovo dalo slovo a kapelu napadlo, že posunout zvuk do trochu mnohoznačnějších poloh není vůbec od věci. z mariánskolázeňského mládežnického sboru se přibrala dechová podpora v podání roztančené jednotky laueryho a špaldy, načež se z kolonády vyhoupli rovnou na stage větších festivalů jako rock for people či trutnov.

vzhledem k směrodatným faktům, že superstar toho času ještě neklokotala a na jim beam music se jim podařilo dosáhnout nejvýš na příčku stříbrnou, se jeví účast a následná výhra v coca-cole popstar léta páně 2003 vcelku logicky:) stupně byli první koho soutěžní regule protlačily do velkého světa muchowa, halešice, neuwertha a komu se 9.2.04 podařilo vydat debut bez relativně větších tlaků major label sony music. evergreen je dobré, veselé a docela zajímavé album, poněvadž stupně jsou dobrá, veselá a docela zajímavá kapela, že ano. za další malé plus, a tudíž i nesporný důvod, proč se vydat vstříc zimě a mlze na koncert, téhle partičky pokládám právě vcelku neotřelý talent bavit svoje publikum. nemá cenu řešit vzletné úvahy typu, jak by to asi znělo, kdyby joshua zpíval jazykem britským a ne svým, patologicko rastamanským. foniatr ani páni kritici by z toho možná radost neměli, ale vy to klidně hoďte za hlavu. v ostravě, zlíně a olomouci to bude jízda, když se necháte z listopadového (resp. prosincového) bodu mrazu přivést rovnou k pořádnému bodu varu!

spolu s 100°c vystoupí repersonifikovaný, kdysi kumštýř mira žbirky a letů mimo, space junkie. pro někoho letošní objev trouchnivějící české taneční scény, funková záchrana nadějně míchající hip hop a house. oblíbenec pavla anděla. pro méně zapomnětlivější funky-antimilitaristický jinoch, nabízející svoje singly v přílohách rebelské cosmogirl a jí podobných pokladech. "svět je funky, tak spalte tanky," pamatujete? tohle byste si přece neměli nechat ujít už jenom kvůli normální lidské zvědavosti!

blink::

ludva
foto: strictly blue

související články::

• pozvánka:: 100°c ve frýdku-místku, ostravě a olomouci
• report:: 100°c a space junkie v boomerangu
• fotoreport:: 100°c a space junkie v boomerangu