ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net

q.hledat::    
město 
 
reklama 
ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[beach]
[centrum]
[gogo club]
[hawaii]
[jazz club]
[my-rocket]
[na pacalůvce]
[remix]
[stolárna]
[stružník]
[vampermon]
 
nekluby ::

 
report 

report:: radůza z nebe (radůza v parníku)

radůza
[parník]
15.10.2004
jakkoliv je radůza ohromná zpěvačka, jako člověk a osobnost možná překračuje sama sebe o ne jednu oktávu. ženská síla, úžasné charisma, něžnost i milostná křehkost, jakou skloubila dohromady během pár písniček, zaplnila celičký parník nato tata.
vloženo: 19.10.2004
 

jasně, všichni jsme to věděli dávno. radůza má svoje dvě překrásně diametrálně odlišné polohy-jednu těžkou, smutnou, vzdorovitou, takovou, v níž se během šansonového chrapotu o slovo hlásí její nedomykavá hlasivka a pak tu druhou-ukrutně jemnou, skoro láskyplnou. k harmonice patří syrovost, kytara jde ruku v ruce s melancholickou (sem tam slyšitelně navarovskou) baladou až po okraj naplněnou smířlivosti.

toliko sytý zpěvaččin vokál dokáže obkreslit atmosféru celé písničky stejně dobře (ne-li lépe), jako se všemi možnými nástroji. apropo, v jejím projevu se sám vlastně stává instrumentem hlavním, skvostně znějícím a nadlidsky vyladěným. celé se to točilo kolem něj. když pěla, mohla by kolem sebe řezat tuny husté mlhy a pořád by neztratila na ostrosti. navíc, pakliže to vůbec jde, koncertně vyznívá ještě o něco čistěji a výrazněji než na obou půvabných deskách.

mimoto, radůzino vystoupení v žádném případě nebylo citovou záležitostí pouze pro uši, ostatně stačilo chvilku vnímat energii a hbitost prstokladu, doslova hladící harmoniku (jak se tam tak houpala ze strany na stranu, jako by s ní tančila), anebo se v prodlevách mezi dobrým, skvělým a výborným městským šansónkem nechat bavit mile vtipnými historkami z norska.

vezmu to od konce. radůza se vracela celkem čtyřikrát. jednou to pomine, cestou do jenkovic a dnes v noci nad světy doprovázelo nadšené, sborové houkání uchváceného a poslušného davu. slečna sedící vedle, po prvním "la dolce vita" v jedem, tleská až ztrácí prstýnky. povídá mi, že se (potom, co si párkrát poslechla andělové z nebe, zřejmě) před pár lety, jenom kvůli radůzy, chopila harmoniky. a nebýt jediného nechyceného akordu v kytarové písničce a ujetého tónu hlasu, jeden by málem nepoznal, že před ním na dřevěné židličce, s půllitrem perlivé vody a zlaťoučkou harmonikou v ruce, sedí lidská bytost. těžko jinak říci něco mírně nevyslovitelně krásného, sytého až kouzelného. zbytek už by bylo jenom vrstvení chvalořečí na dokonalý zvuk, příjemnou atmosféru v parníku, parádní nové písničky a vůbec všechno možné…

ludva

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 


 
nejčtenější 

>> fotoreport:: blues alive XXVIII (čtvrtek)
 
>> fotoreport:: blues alive XXVIII (pátek)
 
>> fotoreport:: slunovrat winter edition 2024 (sobota)
 
>> fotoreport:: blues alive XXVIII (sobota)
 
>> fotoreport:: slunovrat winter edition 2024 (pátek)
 
>> fotoreport:: olympic v gongu
 
>> fotoreport:: mirek kemel v barráku
 
>> fotoreport:: folk metal pilgrims 2024 vol. 9
 
>> fotoreport:: colours of ostrava 2024 (středa)
 
>> fotoreport:: gothic iglau v jihlavském dko
 

 
:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda