trochu jsem z toho měl strach. fixa je jednou z mých vůbec nejoblíbenějších
kapel, ovšem po předběžném poslechu nové desky bestiálně šťastní v real audio jsem byl tak trochu zklamán.
album zdálo se mi o kus slabší, než to premiérové - míň nápadů, slabší drive... prostě - nebylo to ono.
koncert a koneckonců i následný poslech zde zakoupeného nosiče mě vyvedl z omylu. možná
tu chybí nějaká ta věc, která vás chytí za ucho hned napoprvé - typu "nina", ovšem deska
působí jaksi pospolitěji, kompaktněji, vyzráleji (oni ti kritici měli nakonec pravdu - kalamita, pane jonáš!),
jak správně poznamenal před časem autor názvu alba: "taká špinavá" a nápady rozhodně nechybi. no a když
to tak poslouchám, tak třeba "potápěči" nebo "domácí motokrosař" chytí za nohu hned na druhý poslech...
nechtějte po mě, abych vám tu psal, kterou skladbou začali, kterou končili a která byla
uprostřed. to jednak dělám jen zřídkakdy, druhak jsem ty nové věci moc neznal, takže jsem je nebyl schopen
identifikovat, no a třeťak jsem se moc dobře bavil na to, abych si dělal poznámky - nehledě na to,
že jsem musel i fotit. tentokrát se - na rozdíl od minula - předkapela nekonala. po prvním několikapísňovém
setu došlo na slibovaný křest a na pódium napochodoval producent petr fiala, zvukař a koproducent petr
slezák a autor názvu "bestiálně šťastní" marcel nevín. pravda, fiala ten křest celkem řádně odbyl.
šampáňo žádný a mrsk s deskou do publika... a jelo se dál. petr fiala pak zůstal na duet s márdim
a pak zalezl do šatny, aby občas nepozorovaně vylezl a za zády kapely pěl sbory. mimochodem producentská
ruka petrova je na desce občas dost patrná - třeba "odvážný mladý muž" je typická fialovka.
samozřejmě byl koncert stavěn především na desce nové, z té první "brutální všecho" však nechyběl
žádný podstatný kus - vlastně jsem měl nakonec pocit, že za ty dvě hodinky odehráli obě desky úplně celé...
byla to opět jízda, která asi neměla žádné slabé místo. kapela jela každou věc naplno (což demonstroval
pítrs hned při prvním kousku tím, že zády shodil ze zdi znak boomerangu, jak se za těma bicíma
rozjel...), muzikantsky brilantně, živě, vesele a hravě. občas se povzbudili vzájemným plivancem,
takže to na pódiu chvílema vypadalo jak ve výběhu lam. a co na to publikum? (zeptal by se jistě legendární
ostravský sporťák a televizní reportážní tým v jednom muži - rosťa šumbera) nacpaný boomerang kvitoval
každý kousek s nadšením - tancem a radostným dováděním. btw: zaplnit klub, když v tv posílá česká repre
naděje rakušanů na euro do říše snů, je taky slušná známka přízně zdejšího lidu hudbymilovného. dudyn
foto: dudyn 
související články:: |
