koncert uvedla vcelku mladá ostravská kapelka hyperion (pakliže neznáte - jedná se o violoncellové trio ala spocalyptica), zprvu jsem trochu pochyboval o jejím výběru na post předkapely, ale nakonec zahráli dobře a já jsem svůj názor změnil. krom více či méně osvědčených metalových fláků zaznělo i pár lidovek (třebas znělka z večerníčku o křemílkovi a vochomůrkovi), každopádně by kapele prospělo, kdyby ze svého repertoáru vystrnadila veškerou apocalypticu a věnovali se výhradně vlastní tvorbě. pohybové kreace cellistů během koncertu byly sice působivé, ale poněkud křečovité a mnohdy jasně přehrávané, přesto se mi koncert docela líbil.
psí vojáci na sebe nechali poměrně dlouho čekat (patrně sledovali v zákulisí fotbal), jakmile zasedli k nástrojům, pojal jsem podezření, že pan filip topol (soudě dle jeho nejisté artikulace) nebude zrovna dvakráte hotov k vystupování. jakmile zazněly první tóny klavíru, veškeré mé obavy se rozplynuly, koncert byl prostě dokonalý. veškeré skladby byly zahrány procítěně se skvělým nasazením a přesto s lehkostí - zejména hra basisty byla neuvěřitelně hladká, až kytarové vyhrávky zvládal s elegantní bravurou, zkrátka radost pohledět.
na koncert dorazilo kupodivu jen asi sto návštěvníků, ale alespoň se nikdo nemusel mačkat, kdo chtěl tančit - tančil, kdo chtěl sedět - poseděl. snad jen fotografové byli poněkud zběsilejší než je zdrávo. během vystoupení zazněly mnohé skvělé skladby z nejznámějšího cd kapely (národ psích vojáků) - sbohem a řetěz, chce se mi spát, protínání nebo geniální žiletky, ale i další, novější. urputným hvízdáním a tleskáním si diváci nakonec vytleskali ještě jeden (bohužel pouze jen jeden) přídavek a to byl, dámy a pánové, konec.
inu, znáte ten pocit, když posloucháte tak výtečnou hudbu, až vám z toho běhá mráz po zádech? tak tohle byl jeden z těch koncertů, na kterém se vám to přihodí ani nevíte jak. krysa
související články:: |