a zase ten bush...! fahrenhaita na něj! poprvé zasáhl
do programu ostravského kulturního života v listopadu 2002, kdy kvůli pražskému
summitu (já se) n.a.t.o. (vykašlu) nepustili celníci do republiky polský band
czerwie kvůli podezření na demonstraci (dobrá diagnóza, ne?) - viz.
report
z neuskutečněného koncertu. tentokrát
si jede jiřík w. prales sumitit s putinem do bratislavy, a tak bylo třeba tamní
koncert rammstein přehodit s ostravským. oproti původním plánům tedy koncert v čez
aréně proběhne o celých šest dní dříve - 22.02.2005! je to velmi zajímavý
paradox v souvislostí s posledním hitem amerika, že?
pro jedny nezajímaví východní němci, pro jiné superkapela, těžící z drsnosti
patřičně deklamovaného německého jazyka ve skvělé součinnosti s ještě drsnějším kytarovým
hardrockem, pro jiné jen pseudodrsárna pro puberťáky, no a pro někoho třeba propagátoři
nacismu (což je kravina, ke které svádí už samotná němčina ve spojení s tvrdou muzikou - s tím
si konečně i laibach užili své...). pravda bude někde mezi...
nejde si jich nepovšimnout už při prvním poslechu (vzpomínáte na první hit engel?).
po čase vám však jejich hudba může upadnout do jakéhosi stereotypu a písničky
vám mohou začít připadat všechny stejné - jak málo kapel se tomu vyhlo, že? - a pak
už jen záleží na síle hudebního nápadu, aby dokázal tu či onu skladbu vykopnout nad
"stereotyp" zbytku desky. poslední album reise, reise (2004) je však i v tomto ohledu
vyjímečné - přinejmenším co do kontextu diskografie rammstein.
každá kapela prokáže svou velikost ukázkou sebereflexe a schopností
vývoje. u rammsteinu k tomu došlo asi právě na reise, reise. jednak tu najdete několik
ne až tak drsných pasáží, které jsou při poslechu vítaným odlehčením, druhak
nechybí nadsázka - viz. třeba právě už zmíněná amerika... reise, reise zní tak nějak
dospěleji (jo, je to klišé, já vím...) - ukazuje další možnosti, nejde jen jedním přesně daným
směrem. pohrává si s nápady a snaží se je využít bez zbytečných ztrát a při udržení
kompaktnosti celku.
no a ještě ke všemu takový support! pamatuju si, jak jsem je poprvé naživo viděl kdysi před lety na pražském festivalu e.t.go jam, kde apocalyptica přijela jako kapela, která tehdy byla známá fakticky jen díky svérázným cellovým verzím hitů metallicy. dnes je situace jiná... jejich nové album apocalyptica potvrdilo, že se tahle finská trojka už nespoléhá pouze na hity druhých a navíc už se neopírá pouze o "hlas" cella. zvuk je již mnohem bližší klasickému soundu rockové kapely, což jim ale zas na druhé straně možná trochu ubírá na jedinečnosti...
a koncert? no těšit se je rozhodně na co! show rammstein jsou odjakživa
úžasnou podívanou plnou světelných a fire efektů. když je navíc kapela v životní
formě i hudebně, není proč váhat!
blinky::
rammstein:: www.rammstein.de
apocalyptica:: www.apocalyptica.com
dudyn foto: web kapely
související články:: |