ov-kluby
domů  |  rozšířené hledání  |  fotky  |  reporty  |  muzika v mp3  |  o nás  

  ov-kluby.net

q.hledat::    
město 
 
reklama 
ovéčka na facebooku
klub 

dnešní akce všude ::
dnešní akce ve městě ::
rozšířené hledání ::
 
[acoustica]
[áčko]
[áčko hladnov]
[atlantik]
[barbar]
[barrák]
[centrum pant]
[dock]
[fabric]
[fiducia]
[garage]
[heligonka]
[hlubina]
[hudební bazar]
[chlív]
[jeden tag - galerie nibiru]
[jungle]
[klid]
[komorní klub]
[lighthouse]
[marley]
[parník]
[provoz]
[rock hill]
[sky]
[stará aréna]
[venuše]
[vrtule]
 
nekluby ::

 
report 

report:: 4dohody a psychonaut v marleyi

4dohody, psychonaut
[marley]
26.02.2005
osobitý, osobní, skvělý - takový je report z tohoto koncertu. podobnost s weblogem musicserveru není až zas tak čistě náhodná. původně avizovné kuličky štěstí kvůli nemoci nevystoupily.
vloženo: 01.03.2005
 

minulý týden mi bylo devatenáct a neposlouchám stinga. nejsem in, spíše out. nerozumím hiphopu (a to nejsem ani tak stará jako strictly), nemám svůj blog (prostě bych tam neměla co psát) a ani moc vlasů (prostě mi šíleně vypadávají). sprostě mluvím čím dál tím víc, hlavně když se ráno kouknu do zrcadla. čtu párala v češtině, irvinga v češtině, palahniuka v češtině, murakamiho v češtině, mcewena v češtině a hornbyho v češtině a budu sledovat web pitchfork, tedy vlastně new music, na který bych třeba jednou chtěla psát.

musicserver sleduju z pohodlnosti, enemíčko ze zvědavosti. narodila jsem se ve stejným roce jako q. nejslavnější koho znám je spolužačka, co se prodrala do čtyřicítky první superstar a jeden kluk z gymplu, co se loni dostal na jamu. na talentovce předvedl takovou tu scénu z trainspottingu, jak si mark do zadnice narve čípek. a to je asi stopro dostalo. nebyla jsem u toho, když žil bunkr. když začínalo radio 1 byly mi čtyři. ten den jsem měla zrovna svátek. nezažila jsem obrovské vydaní rock&popu, nesledovala jsem nadšeně sussurate v britském žebříčku. píšu o tom, protože cesta průměru nemusí být vždycky špatná, takže až mi bude nějakých pětatřicet jako parikrupovi z musicserveru, taky se třeba jednoho rána probudím přitahována k mainstreamu a nudné šedi. zatím to tak ale není, takže si nad sobotním koncertem můžu klidně povzdychnout.

4dohody mám prostě ráda a na téhle reportáži jsem si v žádném případě nechtěla namastit vlastní ego. že v marleyi nevystoupily kuličky štěstí, ale tahle kapela sice nebylo zrovna moje zbožné přání, nicméně vadit mi to určitě nevadilo. přišlo mi ale (pro vás bohužel) docela přirozené spojit si dojmy z jejich koncertu s těmi jinými. protože přesně o tom to bylo - ostatně i 4dohody jsem vždycky brala osobně. mám doma jejich demáč, ačkoliv slavní rozhodně (bohužel) nejsou a kluci jsou to vůbec docela fajn. dan ševčík (voc, sax) má v sobě navíc tolik něžnosti a síly zároveň, že když ho poslouchám, chňapne mě najednou pocit náramné pohody. jakoby mě někdo objal a všechno to těžké za mě zařídil. jako, když jste na absolutním dně a někdo, komu bezmezně věříte, vám řekne, že to bude dobré a vy stoprocentě víte, že má pravdu. o to víc mě mrzí, že se 4dohody za tu dobu, co je znám, skoro nezměnily. před pár lety jsem v nich viděla další kryštofy a nebála bych se za to dát ruku do ohně. už jenom pro ten zpěv. ale dneska? ano jistě, chlapci vyhráli loňskou berentzen líheň a natáčeli cédéčko. a ano, v ostravě hrajou stále víc a víc a šikovně zvolené perkuse oživily, co mohly. textově se ale místy slušně řečeno potýkají s nepřekonatelným problémem a jedna z nových písniček, co v marleyi zazněla toho byla nejsmutnějším důkazem. 4dohody by potřebovaly ještě pořádně obrousit hrany a napsat pár silnějších písniček, aby zdrhly z té uondané zlaté střední cestičky tklivého a neškodného popu. prostě se nebát vyloupnout se ze škatulky muziky, která sice nikoho neurazí, ale zas taky málokoho ochrstne euforií na první poslech. mít v sobě potřebný potenciál a posunout se někam dál, tak aby to pro lidi nebyla už trochu nuda (jakkoliv příjemná), jsou totiž kolikrát dvě docela jiné věci.

psychonaut se sebou do ostravy přivezli čerstvé cédéčko, takže jste si v marleyi mohli maximálně přijít na své. pokud jste tedy zrovna fanoušek nevybočujícího, českého pop-rocku, letmo říznutého funkem. stejně jako může zpěvná čeština někde pomoci, většinou s ní kapela spíše riskuje nebezpečný výlet na pekelně tenký led. vzhledem k tomu, že koncert nebyl v boomerangu (rozuměj oplýval nezabijáckým, normálním zvukem), drnčení kytar a lá od sloky ke sloce, aby si tři největší fanoušci tleskli o kelímek s pivem, nebylo úplně to pravé. něco tomu scházelo, něco dost hodně. jak už jsem řekla, psychonauti za sebou zrovna mají desku a protáčí se i na rádiu 1, takže se mi přímočaré "tohle by vážně nešlo" říká fakt blbě. ale od toho tady jsem, že. nemá cenu soudit, čemu člověk nerozumí, a já tomuhle hospodskému pop-rocku chlapíků s kytarou vlastně ani rozumět nechci. protože, abych se s tím žila, musela bych se v téhle společnosti nejspíš nudit dalších pár večerů. a tudy by cesta teprve nevedla.

tenhle pátek bylo hodně lepších věcí, než zkejsnout v ostravě (třeba vídeňská zastávka the killers nemusela být úplně špatná) a v sobotu nakonec jakbysmet. no co, hlavně, že neposlouchám toho stinga a neříkám, že moje děti mají rádi nové u2. to už by vážně bylo nejvíc, mít takhle v devatenácti dítko, co si trsá na vertigo.

ludva

 verze pro tisk

související články::


 
informační kanály 


 
nejčtenější 

>> fotoreport:: therion a satra v barráku
 
>> fotoreport:: rebellion tour 2024
 
>> fotoreport:: insania v dragu
 
>> fotoreport:: powerplant v barráku
 
>> fotoreport:: marie kieslowski a spol. v docku
 
>> fotoreport:: slunovrat 2023 (sobota, část 1.)
 
>> fotoreport:: alterova festival
 
>> fotoreport:: kateřina marie tichá & bandjeez v barráku
 
>> fotoreport:: insania v paláci akropolis
 
>> fotoreport:: rockování nad olzou 2023
 

 
:: domů :: rozšířené hledání :: fotky :: reporty :: muzika v mp3 :: o nás ::
 
 © 2002 ov-kluby.net

  design by lucinka & strejda