v současné sestavě kapely je pouze její zakladatel a lídr v jedné osobě - milan fras. samotní laibach si prošli v průběhu své kariéry plynulým vývojem, který kopíroval hudební trendy dané doby. od dřevního a primitivního industriálního
lomozu se kapela postupně přiblížila k tanečnímu zvuku, který roubují různými předehranými zvuky. tu poslední etapu kapely rámcuje jakýsi hudební cynismus, který se vyznačuje hudebními předělávkami slavných popových písní.
vzhledem k dlouhotrvající kariéře kapely si kapela zvolila koncertní program sestávající ze dvou hudebních bloků. první blok byl poctou jejich průlomové nahrávce opus dei, kterou odehráli téměř v původním rozsahu. tato část byla zákonitě
vzpomínková a tak trochu ukotvena v čase minulém. tuto silně industriálem a pochodovým tempem nasáklou část koncertu, ale i tu zbylou, doprovázela vycizelovaná světelná a vizuální složka, která působila sugestivně. kapela, sestávající z nových o dekády
mladších hudebníků, byla sehraná, přesná a živelná. první část byla zakončena hitem z devadesátých let, alle gegen alle z hitové desky nato.
druhá koncertní část byla průřezem tvorbou za poslední dekádu a půl. bohužel byl výběr písní dramaturgicky nekonzistentní a výsledný dojem zůstal vesměs rozpačitý. nebyl vytěžen potenciál písní jako the whistleblowers nebo jiných
písní s jasnou a hitovou strukturou. vyzdvihnout ale musím charismatický chraplák zpěváka frase, který předčil již tak vysoce nastavený standard z nahrávek laibach. skvěle se frasův hlas doplňoval se sametovým vokálem zpěvačky mariny martensson.
taktéž světelná šou a projekce dala jasně znát, že kapela pracuje s velmi profesionálním štábem a své koncepty promýšlí do posledního detailu. celý koncert byl zakončen sladkou tečkou v podobě coververze písně
i want to know what love is od mariah
carey.
pro mne bylo velkým a komplexním zážitkem navštívit poprvé velký sál klubu barrák na novém místě v přívoze. jsem rád, že máme v ostravě takto noblesní a útulný prostor pro konání středně velkých hudebních akcí světového dosahu. na to,
že byl klub naprosto plný posluchačů, kteří byli z různých koutů republiky nebo z polského příhraničí, tak vše fungovalo naprosto skvěle - tři funkční bary stíhaly nápor, taktéž šatna, velká a prostorná kuřárna ve vnitrobloku klubu rovněž. prostor
pro velký prodej kapelního merchendise v podobě triček s logem kapely, hudebních nosičů nebo propagační materiál v podobě plakátů a odznáčků našel své místo v předsálí.
martin šenkypl
foto: jonáš 
související články:: |
